§ 31 vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu – Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů
Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu · 505/2002 Sb. · Daňové právo
Stručně: Paragraf 31 vyhlášky 505/2002 stanovuje pravidla pro účtování změn reálné hodnoty zajišťovacích derivátů a definuje, za jakých podmínek je derivát považován za zajišťovací. Změny hodnoty derivátů, které zajišťují konkrétní aktiva nebo závazky, se účtují přímo do nákladů nebo výnosů. (§ 31 zákona č. 505/2002 Sb., vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů
- Částka nebo sazba (odst. 4): „…peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % – 125 %“
- Částka nebo sazba (odst. 4): „…toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % – 125 %“
- Odkazuje na: § 4
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 505/2002 Sb.
(K § 4 odst. 8 a § 27 odst. 6 zákona)
(1) Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku se účtují jako náklad nebo výnos. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazku z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím účtů nákladů a výnosů.
(2) Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 90. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.
(3) Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje následující podmínky:
a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován,
b) zajištění je efektivní,
c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.
(4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % – 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení účetní závěrky.
(5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.
(6) Za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity a očekává se jeho splnění dodáním komodity.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Změny hodnoty derivátů, které zajišťují konkrétní aktiva nebo závazky, se účtují přímo do nákladů nebo výnosů.
- Změny hodnoty derivátů, které zajišťují očekávané peněžní toky, se nejprve účtují na rozvahové účty a do nákladů či výnosů se dostanou až ve stejném období, kdy se projeví náklady nebo výnosy ze zajišťovaných položek.
- Aby byl derivát považován za zajišťovací, musí být zajišťovací vztah na začátku zdokumentován, zajištění musí být efektivní a jeho efektivita musí být měřitelná a průběžně posuzovaná.
- Pokud derivát přestane splňovat podmínky pro zajišťovací derivát, musí se o něm účtovat jako o derivátu určeném k obchodování.
Na co si dát pozor
- Dokumentace zajišťovacího vztahu je klíčová a musí obsahovat identifikaci zajišťovaných položek, derivátů, vymezení rizika a způsob výpočtu efektivity.
- Efektivita zajištění musí být v rozmezí 80 % – 125 % a musí se kontrolovat na počátku a minimálně k datu účetní závěrky.
- Smluvní vztahy na nákup, prodej nebo užívání komodity, u kterých se očekává dodání komodity, se nepovažují za deriváty.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 36 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnot (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 504)§ 68 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnot (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 501)§ 54 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnot (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 500)