§ 38 vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu – Metoda kursových rozdílů
Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu · 505/2002 Sb. · Daňové právo
Stručně: Paragraf 38 vyhlášky 505/2002 stanovuje pravidla pro účtování kursových rozdílů, které vznikají při přepočtu majetku a závazků v cizí měně u vybraných účetních jednotek. Kursové rozdíly, které vzniknou při běžných účetních operacích (např. platba faktury v cizí měně), se okamžitě promítnou do příslušných výdajů/nákladů nebo příjmů/výnosů. (§ 38 zákona č. 505/2002 Sb., vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Metoda kursových rozdílů
- Týká se: Česká národní banka
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 505/2002 Sb.
(K § 4 odst. 8 zákona)
(1) Kursové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona
a) k okamžiku uskutečnění účetního případu se účtují na účtech příslušných výdajů (nákladů) nebo na účtech příslušných příjmů (výnosů),
b) ke konci rozvahového dne, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se účtují na vrub bankovních účtů nebo peněžních prostředků a ve prospěch příjmů (výnosů), finančních, peněžních a zvláštních fondů při vzniku kursového zisku, nebo na vrub výdajů (nákladů), finančních, peněžních a zvláštních fondů a ve prospěch bankovních účtů nebo peněžních prostředků při vzniku kursové ztráty.
(2) Při přepočtu cizích měn postupují účetní jednotky podle § 24 odst. 6 zákona podle odstavce 1.
(3) Při přepočtu měn, které nejsou obsaženy v kursech devizového trhu vyhlašovaných Českou národní bankou, se pro přepočet použijí oficiální střední kursy centrálních bank, popř. aktuální kursy na mezibankovním trhu k americkému dolaru nebo k euru.
(4) Na položkách dlouhodobého finančního majetku, pohledávek, závazků, úvěrů, půjček, záloh a finančních výpomocí se zachycuje snížení nebo zvýšení těchto položek se souvztažnými zápisy na příslušných kursových rozdílech aktivních anebo pasivních. Počátkem následujícího účetního období se tyto účetní zápisy zruší.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Kursové rozdíly, které vzniknou při běžných účetních operacích (např. platba faktury v cizí měně), se okamžitě promítnou do příslušných výdajů/nákladů nebo příjmů/výnosů.
- Na konci účetního období, při sestavování účetní závěrky, se kursové rozdíly z přecenění majetku a závazků v cizí měně účtují buď jako zisk (zvýšení bankovních účtů/peněžních prostředků a příjmů/výnosů/fondů) nebo jako ztráta (snížení bankovních účtů/peněžních prostředků a zvýšení výdajů/nákladů/fondů).
- Pro přepočet měn, které nejsou na kursovním lístku ČNB, se použijí kurzy centrálních bank nebo mezibankovní kurzy k americkému dolaru či euru.
- Změny hodnoty dlouhodobého finančního majetku, pohledávek, závazků, úvěrů, půjček, záloh a finančních výpomocí v důsledku kursových rozdílů se zaznamenají a na začátku následujícího účetního období se tyto záznamy zruší.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.