Nařízení o územním plánování obcí

(1) V podrobném plánu jsou graficky vyznačeny:

a) plochy se schematickým znázorněním způsobu zastavění a počtu podlaží (u ploch určených pro výrobu tehdy, je-li již dostatečně znám její druh a rozsah) a jak budou zachovány památkově chráněné části obce,

b) nezastavitelné plochy a

c) zpravidla též stavební obvody se směrnicemi pro postup jejich zastavování.

(2) V obcích, v nichž bude upuštěno od pořízení směrného plánu (§ 26 odst. 2 zákona), musí podrobný plán vyhovovat též ustanovení § 3 o obsahu směrného plánu.

(3) Podrobný plán dá směrnice pro asanaci nebo přestavbu obce se zřetelem na hospodárné využití dosavadních komunikací a jiných veřejných zařízení, jakož i pro pořadí, v němž se asanace nebo přestavba mají postupně provést. Přitom je třeba dbát toho, aby střed obce včetně historických částí (jádro obce) nechátral a nevylidňoval se, nýbrž byl obydlen pracujícím lidem, pokud to není ze zdravotních nebo jiných důvodů nevhodné, aby byl vybaven veřejnými zařízeními pro potřebu svého obyvatelstva a aby bytová úroveň v něm nezůstávala za nově vyrůstajícími částmi obce. Podle potřeby dá podrobný plán též směrnice pro asanaci krajiny.

Podkladem pro vypracování územních plánů jsou rozbory, které podávají přehled o tom, jak je území obce vybaveno, jak je ho využito a jaké jsou možnosti a předpoklady jeho rozvoje. Rozbory pořizují krajské národní výbory.

(1) Místní národní výbor pořizuje územní plány podle směrnic a pokynů, které mu dá krajský národní výbor po předchozím zjištění stanovisek ústředních úřadů, jejichž působnosti se dotýká obsah plánů, zejména též ministerstva národní obrany. Krajský národní výbor vymezí svými pokyny též úkoly, které má obec plnit v hospodářském životě na území okresu a kraje a ve vývoji vzájemných vztahů jednotlivých částí okresu a kraje.

(2) Místní národní výbor zadá vypracování územních plánů odborným místům, nebo je vypracovává sám. K zadání vypracování územních plánů je třeba souhlasu krajského národního výboru. Nepořídí-li místní národní výbor územní plány ve lhůtě stanovené krajským národním výborem, zařídí krajský národní výbor provedení potřebných prací.

(3) Návrh podrobného plánu se vyloží tak, aby byl veřejně přístupný po dobu 21 dnů; vyložení se vyhlásí v příslušném úředním listě. Občané bydlící v obci mohou v době vyložení podat k plánu připomínky. V téže lhůtě mohou veřejné orgány, kterých se dotýká obsah plánu, k němu podat námitky.

(4) Místní národní výbor předloží územní plán, na němž se usnesl, prostřednictvím okresního národního výboru krajskému národnímu výboru. Krajský národní výbor projedná územní plán s ústředními úřady, jejichž působnosti se dotýká obsah plánu, a vydá po předchozím souhlasu vojenské správy výměr, jímž

a) buď plán potvrdí, po případě s menšími úpravami, nebo

b) jej vrátí k přepracování a stanoví, jak a v jaké lhůtě má být plán změněn nebo doplněn, po případě,

c) jde-li o podrobný plán, rozhodne zároveň o podaných námitkách (odstavec 3), pokud jim nevyhověl již místní národní výbor.

(5) Z výměru uvedeného v odstavci 4 se mohou odvolat místní národní výbor a veřejné orgány, kterých se dotýká obsah plánu, k státnímu úřadu plánovacímu; pokud se odvolání týká též působnosti jiného ústředního úřadu, rozhodne státní úřad plánovací v dohodě s ním.

(6) Nevyhoví-li místní národní výbor pravomocně uděleným pokynům ve stanovené lhůtě, zařídí provedení potřebných prací krajský národní výbor.

Pořizuje-li se územní plán pro více obcí, dohodnou se zúčastněné místní národní výbory o jeho vypracování a plán se projedná způsobem, stanoveným v § 7, ve všech zúčastněných obcích. Dojde-li k rozdílným usnesením, rozhodne o rozporech krajský národní výbor. Krajský národní výbor též určí, který místní národní výbor zařadí úhradu nákladů do svého rozpočtu.

Do konce roku 1951 se náklady na pořízení územních plánů hradí z rozpočtu státního úřadu plánovacího.

(1) Pro každou obec, v níž se mají provádět nové pozemní stavby nebo veřejná zařízení, se určí jeden nebo více stavebních obvodů. Při určování stavebních obvodů se přihlédne k potřebě ploch pro jednotlivé účely a druhy staveb, pokud ji lze předvídat.

(2) Z výměru krajského národního výboru o určení nebo změně stavebního obvodu (§ 5 odst. 3 zákona) se mohou odvolat místní národní výbor a veřejné orgány, kterých se dotýká určení stavebního obvodu, k státnímu úřadu plánovacímu, který o odvolání rozhodne v dohodě s ministerstvem techniky. Pravomocně určený stavební obvod se veřejně vyhlásí v obci způsobem v místě obvyklým a vyznačí se v podrobném plánu.

(1) Mimo stavební obvody určené podrobným plánem nebo krajským národním výborem (§ 5 odst. 3 zákona) lze provádět jen tyto stavby:

a) stavby k účelům obrany státu nebo pro potřeby vojenské správy,

b) vedení plynu, vody, páry, nafty, kanalisační vedení (s výjimkou čisticích stanic), vzdušné i kabelové vedení elektřiny silnoproudé a vzdušné i kabelové vedení telekomunikační s potřebnými stavebními zařízeními, pokud procházejí územím, které není určeno k zastavění;

c) stavby komunikací včetně nutných provozních doplňků (čekárny, strážnická stanoviště, hradla, čerpací stanice a pod.), nikoli však stavby větších budov (staničních a pod.); toto ustanovení však neplatí pro budování ulic v souvisle zastavěné části obce;

d) úpravy dosavadních budov, kterými se nemění jejich půdorysné a výškové rozměry.

(2) S povolením krajského národního výboru lze mimo stavební obvody provádět:

a) úpravy dosavadních budov, kterými se mění jejich půdorysné a výškové rozměry;

b) ojedinělé nové stavby pro účely zemědělství, lesnictví, hornictví nebo jiné těžby nebo zpracování nerostů a využití přírodních zdrojů, dále pro účely průmyslové výroby, dopravy, rozhlasu, zdravotnictví, zotavné péče a cestovního ruchu;

c) ojedinělé nové stavby, jichž je třeba k ochraně památek kulturních a přírodních (kryty nad archeologickými vykopávkami, strážní a správní objekty na hradních zříceninách, výzkumné stanice a pod.).

(3) O odvolání z výměru, jímž krajský národní výbor zamítne návrh na vydání povolení podle odstavce 2, rozhodne státní úřad plánovací v dohodě s ministerstvem techniky a ústředním úřadem, jehož působnosti se věc dotýká.

(1) Kde neplatí územní plán, je nutno před zařazením do návrhu příslušného prováděcího plánu, jenž má být stanoven k provedení jednotného hospodářského plánu (dále jen „prováděcí plán“), po případě do návrhu na změnu tohoto plánu, hlásit místně příslušnému krajskému národnímu výboru:

a) rozšíření ploch, na nichž se doluje nebo na kterých se projeví účinky dolování. Jsou to zejména plochy provozní, plochy poddolované a plochy dopravní a jiná vedlejší zařízení v hornictví;

b) přerušení provozu na plochách uvedených pod písm. a), na př. zastavení dolování, odklizení dopravních a jiných zařízení v hornictví s pozemku;

c) stavby nových silnic a železnic a jejich mostů, jakož i jejich rozšiřování, které bude mít za následek zvýšení jejich kapacity (na př. další kolej železniční trati, rozšíření silnice, přestavba cesty na silnici), a jejich přeložky, zřízení a zrušení letišť;

d) stavby vodních cest a zařízení na využití vodních sil, lanových převozů, úpravy řek, budování ochranných zařízení proti záplavám, zařízení k zásobování vodou a k odvádění vod odpadových, stavby čisticích kanalisačních stanic, zařízení k zachycení a využití přírodních minerálních a léčivých zdrojů;

e) zřizování vzdušných elektrických vedení silnoproudých o napětí vysokém a velmi vysokém, vzdušných vedení silnoproudých a vedení telekomunikačních, jakož i dálkových plynových vedení;

f) zřizování lomů, jílovišť, pískoven, rašelinišť a pod.;

g) lesohospodářská opatření, pokud se týkají souvislé plochy větší než 20 ha;

h) zřízení nebo zrušení tankových skladišť a čerpacích benzinových stanic.

(2) K hlášení je povinen, kdo navrhuje, aby činnost podléhající hlášení byla zařazena do prováděcího plánu (investor). Neobdrží-li ohlašovatel do 3 týdnů ode dne, kdy hlášení podal, sdělení krajského národního výboru, že si vyhrazuje rozhodnutí po provedení šetření, má se za to, že krajský národní výbor souhlasí s provedením ohlášené činnosti. Nesouhlasí-li krajský národní výbor s provedením této činnosti, ježto by byla v rozporu s účelným, hospodárným a uceleným vývojem obce, oznámí to ohlašovateli. Takovou činnost nelze zařadit do návrhu prováděcího plánu. Ze zamítavého rozhodnutí krajského národního výboru se může ohlašovatel odvolat k státnímu úřadu plánovacímu, který o odvolání rozhodne v dohodě s ústředním úřadem, jehož působnosti se ohlašovaná činnost dotýká.

(1) Pro vypracování rozborů nebo územních plánů mohou osoby, které se vykáží potvrzením krajského nebo místního národního výboru, pokud podle zvláštních předpisů není třeba též povolení jiných orgánů, vstupovat na nemovitosti určené národním výborem a provádět tam nutné práce, které mohou být provedeny jen na místě samém. Takové osoby jsou povinny dbát toho, aby škoda, pokud se jí při těchto pracích nelze vystříhat, byla co nejmenší, a zachovávat vůči nepovolaným osobám mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dověděly při své činnosti.

(2) Škody, kterých se nebylo lze vystříhat, hradí místní národní výbor; nedojde-li k dohodě o výši náhrady, rozhodne o ní okresní národní výbor.

(3) O náhradě škody, která byla způsobena úmyslně nebo hrubou nedbalostí, platí obecné předpisy.

(1) Po přechodnou dobu se určují stavební obvody též v obcích, které nemají potvrzený územní plán ani platný upravovací plán (§ 19 zákona), avšak jen v nejnutnějším rozsahu.

(2) Upravovací plány, které v počáteční den účinnosti tohoto nařízení ještě nebyly schváleny podle dosavadních předpisů, se předloží krajskému národnímu výboru, který může určit, aby byly projednány jako směrné nebo podrobné plány.

Státní úřad plánovací stanoví vyhláškou v příslušném úředním listě

a) způsob, jakým se zadává vypracování rozborů (§ 6) a územních plánů,

b) v dohodě s ministerstvem techniky způsob vypracování rozborů a územních plánů a měřítka, ve kterých se vyhotovují, jakož i směrnice, kterými se podrobněji vymezí obsah územních plánů,

c) v dohodě s ministerstvy národní obrany a vnitra podmínky, za kterých lze nahlížet do územních plánů,

d) v dohodě se zúčastněnými ministerstvy, zejména s ministerstvy národní obrany, vnitra a techniky, směrnice pro určování stavebních obvodů (§ 10 a § 14 odst. 1), zejména jaké plochy je třeba pojmout do stavebního obvodu, případy, ve kterých se má určit stavební obvod a pro jaké účely, dále směrnice pro řízení o určování stavebních obvodů, jakož i konec přechodné doby uvedené v § 14 odst. 1.

Ustanovení §§ 1 až 5, 15 a 16, 19, 21 a 24 až 29 zákona, pokud se týkají územního plánování, nabývají účinnosti dnem 1. června 1950.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 1950; provedou je ministr-předseda státního úřadu plánovacího a ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Zápotocký v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Nosek v. r.