Zákon, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

(1) Pokud tento zákon upravuje postupy a podmínky týkající se věcí, hmotných věcí, nemovitých věcí, hmotných nemovitých věcí a jednotek a nestanoví dále jinak, rozumí se tím i jednotky podle občanského zákoníku a byty a nebytové prostory jako jednotky v domech s byty a nebytovými prostory podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

(2) Pokud tento zákon upravuje postupy a podmínky týkající se cenných papírů, rozumí se tím i zaknihované cenné papíry.

(3) Pokud právní jednání neobsahují ujednání, která musí podle tohoto zákona obsahovat, nepřihlíží se k nim. Odporují-li právní jednání jiným podmínkám stanoveným tímto zákonem pro taková právní jednání, jsou neplatná, nestanoví-li tento zákon jinak.“.

95. V § 59 odst. 2 se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3“.

96. V § 60a odstavec 7 zní:

„(7) K převodům podle odstavců 1 až 6 se schválení podle ustanovení § 22 odst. 4 až 7 nevyžaduje.“.

97. V § 60c odst. 3 se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3“.

98. V § 63 odst. 3 se slova „jménem státu“ nahrazují slovy „za stát“.

99. V § 63 odst. 4 se slova „České republiky“ zrušují.

100. V § 64a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „pro zastupování státu ve věcech majetkových“ zrušují.

101. V § 64a odst. 3 a 4 písmeno f) zní:

„f) omezení svéprávnosti,“.

102. V § 65 písmeno d) zní:

„d) pravidla o náležitostech zápisů, podmínky úplatného nebo bezúplatného nakládání s majetkem a další pravidla nakládání s majetkem a jiného právního jednání (§ 19 odst. 1),“.

103. V § 65 písm. e) se slova „§ 19“ nahrazují slovy „§ 19c“.

104. V § 65 písmeno f) zní:

„f) postup při zjišťování zájemců o koupi a postup při stanovení podmínek, termínů a kritérií ve výběrovém řízení (§ 22 odst. 1),“.

105. V § 65 písmeno g) zní:

„g) podmínky úplatného nebo bezúplatného nakládání s majetkem a další pravidla nakládání s majetkem a jiného právního jednání (§ 55 odst. 4).“.

106. V § 65 se písmeno h) zrušuje.

107. V § 65 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Vláda stanoví nařízením strukturu a rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov a termíny pro jejich poskytování, jakož i rozsah a podmínky jejich sdílení (§ 14a odst. 3).“.

Čl. II

1. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vzniká krajským ředitelstvím Policie České republiky, uvedeným v § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušnost hospodařit s těmi návykovými látkami a prekursory včetně zařízení k jejich výrobě, přípravky obsahujícími návykové látky a jinými nebezpečnými látkami, se kterými byla dosud příslušná hospodařit organizační složka státu, uvedená v § 11 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 202/2002 Sb., a s nimiž tato organizační složka státu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona předepsaným způsobem nenaložila, anebo je přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za tím účelem ještě nepřevzala.

2. Jde-li o majetek podle § 10 zákona č. 219/2000 Sb., použije se § 15 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, teprve na majetek, u kterého příslušná organizační složka státu započne s postupem podle § 15 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Pokud právní jednání vyžadovalo podle zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, schválení a toto schválení nebylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytnuto a přitom potřeba schválení dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bez náhrady zanikla, pak platí, že k právnímu jednání došlo dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a toto právní jednání je platné, nevykazuje-li projev vůle jiné vady a nebrání-li platnosti právního jednání jiná právní skutečnost. Pokud bylo právní jednání, které podle zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, schválení nevyžadovalo a potřeba schválení by u něho vznikla teprve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, platně učiněno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pak se na toto právní jednání potřeba schválení podle zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nevztahuje.

4. Povinné převzetí vybraného majetku Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových podle § 19b odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní teprve na majetek, o jehož trvalé nepotřebnosti pro příslušnou organizační složku státu nebo státní organizaci bude rozhodnuto ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím není vyloučeno, aby se příslušná organizační složka státu nebo státní organizace s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových na převzetí vybraného majetku dohodla, pokud o jeho trvalé nepotřebnosti pro příslušnou organizační složku státu nebo státní organizaci bylo rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak ještě nebyl zahájen postup směřující k jeho zcizení ve prospěch jiné právnické nebo fyzické osoby. Při hospodaření Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových s takto převzatým majetkem se související ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí obdobně.

5. Je-li se stavbou, která je součástí pozemku ve vlastnictví České republiky, příslušná hospodařit organizační složka státu nebo státní organizace odlišná od té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná hospodařit s pozemkem, jehož je stavba součástí, a stane-li se pro jednu z nich stavba nebo pozemek trvale nepotřebným majetkem, zajistí tyto organizační složky státu a státní organizace neprodleně u nepotřebné stavby nebo pozemku změnu příslušnosti hospodařit ve prospěch té organizační složky státu nebo státní organizace, která potřebuje pozemek, na němž je stavba zřízena, nebo naopak ve prospěch té, která potřebuje stavbu zřízenou na pozemku.

6. Nedohodnou-li se organizační složky státu a státní organizace uvedené v bodě 5 na sjednocení příslušnosti hospodařit se stavbou a pozemkem, jehož je stavba součástí, do 29. února 2016 včetně, stane se dnem 1. března 2016 příslušnou hospodařit se stavbou i pozemkem ta organizační složka státu nebo státní organizace, která byla dosud příslušná hospodařit se stavbou. Byla-li stavba zřízena na několika pozemcích ve vlastnictví České republiky, s nimiž byly dosud příslušné hospodařit různé organizační složky státu nebo státní organizace, stane se organizační složka státu nebo státní organizace, která je příslušná hospodařit se stavbou, uvedeným dnem příslušnou hospodařit s pozemkem, na němž je převážná část stavby, i s těmi částmi dalších pozemků, na něž části stavby přesahují.

7. Organizační složky státu a státní organizace dotčené postupem podle bodu 5 nebo 6 neprodleně zajistí, aby o nastalých změnách byl proveden záznam do katastru nemovitostí. Do doby provedení záznamu nelze se stavbami a pozemky, kterých se týkají body 5 a 6, nakládat ve prospěch jiných právnických nebo fyzických osob, s výjimkou případu, kdy by se stavbou a pozemkem bylo naloženo společně ve prospěch téhož nabyvatele.

8. Stanou-li se pozemek nebo stavba jako samostatné věci vlastnictvím České republiky po 1. březnu 2016 a Česká republika již je nebo se později stane vlastníkem pozemku, na němž je stavba zřízena, anebo stavby, která je na pozemku zřízena, postupují příslušné organizační složky státu a státní organizace za situace uvedené v bodě 5 podle tohoto ustanovení přiměřeně; bod 7 se v takovém případě použije obdobně.

9. Postup podle bodů 5 až 8 platí přiměřeně i pro státní organizace, na které se působnost zákona č. 219/2000 Sb. nevztahuje.

10. Jestliže stavba, jíž se týkají body 5 a 6, byla vybrána jako vhodná k převodu podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, ale pozemek, jehož se týkají body 5 a 6, nikoli a nebo naopak, pak platí, že tato stavba ani tento pozemek nebyly vybrány jako vhodné k převodu.

11. Povinnost požadovat od dlužníků poplatek z prodlení stanovená v § 14 odst. 5 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, trvá ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud povinnost k zaplacení poplatku z prodlení vznikla podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST DRUHÁ

Čl. III

V zákoně č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 419/2004 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 151/2010 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se za § 4 vkládají nové § 4a a 4b, které včetně poznámek pod čarou č. 4 a 5 znějí:

Správa může v souvislosti s řešením mimořádné události4) poskytnout pro potřeby základních složek integrovaného záchranného systému4) při provádění záchranných a likvidačních prací4) nebo při plnění úkolů ochrany obyvatelstva4) v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě žádosti Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo hasičského záchranného sboru kraje. Po ukončení záchranných a likvidačních prací nebo plnění úkolů ochrany obyvatelstva musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny složkou integrovaného záchranného systému, které byly poskytnuty. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c, 21 až 23 a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích1b) se nepoužijí.

(1) O použití státních hmotných rezerv po ukončení krizového stavu k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací rozhoduje vláda na návrh předsedy Správy.

(2) Správa na základě žádosti věcně příslušného ústředního správního úřadu poskytne bezúplatně hmotné rezervy k užívání nebo je předá do spotřeby nebo trvalého využití příjemci, kterým mohou být správní úřad, orgán územní samosprávy, základní složky integrovaného záchranného systému nebo Armáda České republiky, k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací.

(3) Souhlas s použitím pohotovostních zásob k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací vydává vedoucí ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby vytvořeny, po dohodě s předsedou Správy. Pohotovostní zásoby mohou být bezúplatně poskytnuty příjemci, kterým mohou být správní úřad, orgán územní samosprávy, základní složky integrovaného záchranného systému nebo Armády České republiky. Poskytnuté pohotovostní zásoby je příjemce oprávněn poskytnout bezúplatně k užívání fyzické nebo právnické osobě nebo organizační složce státu.

(4) Předseda Správy může na základě žádosti hejtmana nebo starosty obce s rozšířenou působností rozhodnout o bezúplatném poskytnutí zásob pro humanitární pomoc k užívání nebo k předání do spotřeby k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací. Zásoby pro humanitární pomoc mohou být poskytnuty hejtmanovi nebo starostovi obce s rozšířenou působností, kteří zajišťují jejich přidělení fyzickým osobám.

(5) Poskytnuté státní hmotné rezervy, s výjimkou těch, které byly spotřebovány, je příjemce povinen vrátit do 60 dnů po zrušení krizového stavu. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté státní hmotné rezervy pouze na základě smlouvy uzavřené se Správou, popřípadě zápisu1b) pořízeného se Správou, a to za podmínek stanovených vládou. Návrh smlouvy, popřípadě zápisu, zpracuje Správa na základě žádosti předložené příjemcem. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě nepředloží, je užívání státních hmotných rezerv neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa příslušnost hospodařit. V případě nevrácení poskytnutých státních hmotných rezerv se postupuje podle právních předpisů, které upravují hospodaření s majetkem státu.

(6) Pro použití a poskytnutí státních hmotných rezerv k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací5) se ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c, 21 až 23 a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích1b) nepoužijí.

4) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

ČÁST TŘETÍ

Čl. IV

V § 20 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., se na konci textu věty první doplňují slova „a používat zvláštní postupy při hospodaření s majetkem České republiky“ a ve větě druhé se za slovo „údajů“ vkládají slova „a zvláštní postupy při hospodaření s majetkem“.

ČÁST PÁTÁ

Čl. VI

Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona č. 153/2009 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 1 písm. a) bodech 1 a 2 se slovo „k“ nahrazuje slovy „ke hmotné“.

2. V § 5 písm. a) se za slovo „vyklizení“, za slovo „vydání“ a za slovo „převodu“ vkládá slovo „hmotné“.

3. V § 16 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Zaměstnancem státu v Úřadu (dále jen „zaměstnanec Úřadu“) se může stát jen bezúhonná fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a je plně svéprávná.“.

4. V § 16 odstavec 6 zní:

„(6) Uchazeč o zaměstnání v Úřadu, který není státním občanem České republiky, musí zkouškou u osoby, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka, prokázat znalost českého jazyka; to neplatí, doloží-li, že absolvoval alespoň po dobu 3 školních roků základní, střední nebo vysokou školu, na kterých byl vyučovacím jazykem český jazyk. Uchazeč o zaměstnání v Úřadu, který není státním občanem České republiky, má nárok na náhradu nákladů, které uhradil za jednu účast na zkoušce z českého jazyka, Úřadem. Na obsah a rozsah zkoušky se vztahuje vyhláška o zkoušce z českého jazyka pro žadatele o přijetí do služebního poměru, kteří nejsou státními občany České republiky; pro tyto účely se uchazeč o pracovní místo vedoucího zaměstnance považuje za žadatele o přijetí na služební místo představeného a ostatní uchazeči se považují za ostatní žadatele.“.

5. V § 18 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) O hospodaření s majetkem a o své činnosti v uplynulém roce podává Úřad Ministerstvu financí vždy do 31. března následujícího roku podrobnou zprávu.“.

6. V § 20 odst. 3 se slova „nebo správu“ zrušují.

7. V § 21 odst. 3 se slova „Jakékoli právní úkony, které“ nahrazují slovy „Jakákoli právní jednání, která“, slova „a které“ se nahrazují slovy „a která“ a slovo „neplatné“ se nahrazuje slovem „neplatná“.

8. V § 26 se slova „[§ 3 odst. 1 písm. c)]“ zrušují.

9. V § 27 se slovo „nemovitých“ a slova „České republiky (dále jen „katastr nemovitostí“)“ zrušují.

ČÁST ŠESTÁ

Čl. VII

Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:

1. Za § 7 se vkládají nové § 7a a 7b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 35 znějí:

O naložení s majetkem ve vlastnictví České republiky mezi organizačními složkami státu, které jsou součástí policie, nebo mezi ministerstvem a těmito organizačními složkami státu, a to přenecháním k užívání nebo změnou příslušnosti hospodařit, může rozhodnout ministr opatřením31) v případě, že je to potřeba v souvislosti s plněním úkolu policie.

(1) Organizační složka státu může v souvislosti s řešením mimořádné události nebo krizové situace bezúplatně převést movitou věc z vlastnictví České republiky do vlastnictví územního samosprávného celku nebo jiné právnické osoby anebo fyzické osoby. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19b, 19c a 21 až 23 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích35) se nepoužijí.

(2) Organizační složka státu může umožnit bezúplatné užívání movité věci ve vlastnictví České republiky územním samosprávným celkem nebo jinou právnickou osobou anebo fyzickou osobou v souvislosti s řešením mimořádné události nebo krizové situace anebo odstraňováním jejich následků, a to v nezbytném rozsahu. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19b, 19c a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích35) se nepoužijí.

35) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.“.

2. V § 119 se odstavec 7 zrušuje.

ČÁST SEDMÁ

Čl. VIII

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 2016, s výjimkou ustanovení čl. II, pokud jde o body 5 až 10, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Hamáček v. r.

Zeman v. r.

Sobotka v. r.