Zákon o myslivosti (úplné znění s působností pro Českou republiku, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

(1) Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody (§ 34) dohodnout. Nedohodnou-li se, rozhodne o povinnosti k náhradě škody nejméně tříčlenná rozhodčí komise; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Stálé členy rozhodčí komise a jejich náhradníky jmenuje a odvolává přednosta okresního úřadu. Okresní úřad jim vydá doklad o jejich jmenování, případně odvolání. Členem rozhodčí komise ad hoc je zástupce orgánu místní samosprávy v jehož obvodu škoda vznikla. Předsedou rozhodčí komise je zástupce okresního úřadu. Jmenování a odvolání členů rozhodčí komise a jejich náhradníků oznámí okresní úřad orgánům místní samosprávy.

(2) Členové komise mají nárok na náhradu ušlé odměny za práci a náhradu nutných hotových výdajů.

(1) Neoznámí-li poškozený předsedovi rozhodčí komise způsobenou škodu a požadovanou výši náhrady v případě poškození zemědělských plodin do 14 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, u škod na lesních porostech vzniklých od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku ve lhůtě 30 dnů od uplynutí uvedeného období, a neohlásí-li současně, jaká opatření učinil k zabránění škod působených zvěří, pozbývá nároku na náhradu. Byla-li škoda způsobena na zemědělských plodinách a její výše se dá zjistit teprve v době sklizně, může uživatel honitby žádat, aby rozhodnutí o výši škody bylo odloženo až do doby sklizně.

(2) Předseda rozhodčí komise uvědomí písemně uživatele honitby o ohlášeném požadavku a vyzve poškozeného a uživatele honitby, aby se o náhradě škody dohodli. Nedohodnou-li se, stanoví předseda rozhodčí komise místo a dobu jednání a tyto údaje oznámí ostatním členům komise a účastníkům.

(3) Předseda rozhodčí komise vyzve před zahájením jednání opětně účastníky k uzavření smíru; bylo-li jeho vyzvání bezvýsledné, zahájí jednání. Řízení rozhodčí komise musí směřovat k tomu, aby co nejdříve byl zjištěn stav věci jako podklad pro rozhodnutí.

(4) O jednání rozhodčí komise se sepíše zápis, který v závěru obsahuje rozhodnutí o výši náhrady škody se lhůtou, do kdy má být zaplaceno. Zápis se sepíše též, dojde-li ke smíru.

(5) Rozhodnutí rozhodčí komise a smír před ní uzavřený jsou soudně vykonatelné. Oznámí-li některý z účastníků předsedovi rozhodčí komise do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí sděleno, že s rozhodnutím rozhodčí komise nesouhlasí, pozbývá toto rozhodnutí účinnosti. Předseda rozhodčí komise je povinen vyrozumět účastníky o tom, že rozhodnutí pozbylo účinnosti. Neuplatní-li poškozený do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo toto vyrozumění doručeno, nárok na náhradu škody v občanskoprávním řízení u soudu, pozbývá nároku na náhradu škody.

Náhrady členům rozhodčí komise, jakož i náhrady spojené s jednáním komise, nese okresní úřad, který je může uložit účastníku řízení, jestliže je zavinil, zejména podáváním svévolných návrhů nebo úmyslným protahováním řízení.

(1) Ústřední řízení myslivosti v České republice přísluší ministerstvu zemědělství České republiky; přitom spolupracuje s pověřenými zástupci mysliveckých a ostatních zainteresovaných organizací. V okresech řídí myslivost okresní úřady; přitom spolupracují s pověřenými zástupci vlastníků a nájemců honiteb a mysliveckých organizací.

(2) Působnost okresních úřadů ve věcech myslivosti na území národních parků vykonávají správy národních parků.

(3) Působnost okresních úřadů ve věcech myslivosti, pokud se vztahuje na organizace v působnosti federálního ministerstva obrany, vykonává ministerstvo zemědělství České republiky.

(4) Ministerstvo zemědělství České republiky může pověřit některé z mysliveckých organizací, případně jiné československé fyzické nebo československé právnické osoby vybranými úkoly na úseku myslivosti, např. v oblasti výchovy a výuky myslivosti, kynologie, střelectví, pokud splňují podmínky k řádnému výkonu těchto úkolů.

(1) Okresní úřad uloží pokutu až do výše 100 000 Kčs

a) uživateli honitby, který svým zaviněním, a to jak činností, tak nečinností, způsobí překročení nebo nedodržení normovaných stavů zvěře,

b) uživateli honitby, který úmyslně uvede nepravdivé údaje o početních stavech a druzích zvěře v jím užívané honitbě,

c) tomu, kdo úmyslně bez předchozího příslušného povolení nebo z nedbalosti způsobí, že do honitby bude vypuštěna nebo unikne zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy a poddruhy zvěře a mezi zvěří a příbuznými druhy domácích zvířat,

d) tomu, kde nezajišťuje dostatečnou ochranu zvěře,

e) tomu, kdo poruší předpisy o lovu a používání loveckých psů,

f) tomu, kdo si najme více honiteb nebo podnajme honitbu.

(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit i opakovaně.

(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se okresní úřad dověděl o porušení povinností podle odstavce 1, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení těchto povinností došlo.

(4) Pokuta je příjmem státního rozpočtu České republiky.

zrušeny

Počínaje dnem 1. ledna 1965 jsou uživatelé honiteb povinni zajistit řádný výkon práva myslivosti mysliveckými hospodáři, kteří mají kvalifikaci stanovenou pro zastávání této funkce (§ 15).

(1) Za účelem získání vyšší odborné kvalifikace se provádějí vyšší odborné myslivecké zkoušky. Ministerstvo zemědělství České republiky může stanovit, pro které služební funkce je třeba vyšší odborné myslivecké zkoušky, a upravit způsob jejího provádění.

(2) Předpisy potřebné k provedení tohoto zákona vydá ministerstvo zemědělství České republiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

(1) Platnost smluv o postoupení výkonu práva myslivosti platných ke dni účinnosti tohoto zákona, s výjimkou jejich ustanovení o výši nájmu, uzavřených před účinností tohoto zákona se prodlužuje do 31. března 1993.

(2) Prodloužení platnosti se týká pouze smluv, u nichž by platnost skončila uplynutím doby.

(1) Vlastníci honebních pozemků oznámí do 31. prosince 1992 příslušnému okresnímu úřadu výměry a parcelní čísla těchto pozemků, popřípadě další údaje týkající se těchto pozemků a doloží své vlastnické právo příslušnými doklady.8) Půjde-li o honební pozemky, které splňují podmínky stanovené tímto zákonem pro uznání honitby, požádají současně o jejich uznání za honitbu; v ostatních případech navrhnou nové vhodné uspořádání.

(2) Oznámení o honebních pozemcích, jejichž vlastník není dosud znám, předloží okresnímu úřadu jejich současný uživatel.

(3) Na základě předložených oznámení, žádostí a při splnění podmínek stanovených tímto zákonem, rozhodnou okresní úřady s účinností od 1. dubna 1993 o uznání honiteb ve svém obvodu podle tohoto zákona.

(1) Myslivecká sdružení vzniklá podle dosavadních předpisů (§ 4 zákona) upraví své stanovy v souladu se zákonem o sdružování občanů a předloží je ministerstvu vnitra České republiky nejpozději do 31. března 1993. V případě, že tak neučiní, zanikají.

(2) Do této doby se jejich činnost řídí dosavadními stanovami. V případě, že s novými stanovami nebudou souhlasit někteří členové stávajícího mysliveckého sdružení, budou přiměřeně podílově vypořádáni z majetku tohoto sdružení včetně jeho závazků. V případě, že k takovéto dohodě nedojde, lze uplatnit tyto nároky u soudu.

Československý myslivecký svaz, případně Český myslivecký svaz vzniklý podle dosavadních předpisů (§ 3 zákona) předloží své stanovy v souladu se zákonem o sdružování občanů ministerstvu vnitra České republiky nejpozději do 31. prosince 1992.

(1) Členové organizační jednotky, kteří se stali členy mysliveckého sdružení na základě sloučení, mohou usnesením nadpoloviční většiny svého kolektivu požádat nejpozději do 31. srpna 1992 členskou schůzi mysliveckého sdružení o souhlas s vyčleněním členů, majetku a činnosti za účelem vzniku nového sdružení.4)

(2) Pokud by členská schůze do 60 dnů od doručení žádosti uvedené v odstavci 1 nevyjádřila souhlas s vyčleněním podle odstavce 1, mohou členové takové organizační jednotky rozhodnout o vyčlenění sami usnesením nadpoloviční většiny svého členského kolektivu.

(3) O vyčlenění musí být sepsán protokol, který kromě údajů o členech obsahuje zejména údaje o vyčlenění majetku, práv a povinností; protokol musí být schválen výborem mysliveckého sdružení a nadpoloviční většinou členů vyčleňované organizační jednotky. Nedojde-li k dohodě o obsahu protokolu, přiloží se k návrhu na registraci stanov prohlášení o této skutečnosti.

(4) Majetkové spory vzniklé v souvislosti s vyčleněním rozhoduje soud.

Bažantnice, jejichž zřízení bylo povoleno podle dosavadních předpisů, mohou zůstat zachovány, pokud jejich hranice budou uvnitř hranic nově uznávané honitby nebo se s nimi budou krýt. Ustanovení § 6a odst. 2, 3 a 4 se přitom použijí přiměřeně.

Změny uznaných honiteb lze provést i po uplynutí pěti let prvého mysliveckého období, pokud došlo ke změnám vlastnických vztahů k honebním pozemkům.

(1) Zrušují se

zákon č. 225/1947 Sb., o myslivosti, a všechny předpisy vydané k jeho provedení,

vyhláška Nejvyššího úřadu cenového č. 699/1949 Ú.l., kterou se stanoví nejvýše přípustné pachtovné z honiteb,

vyhláška ministerstva zemědělství č. 531/1950 Ú.l., o úpravě odchytu, komorování, výkupu a odbytu zvěře,

vyhláška ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 127/1958 Ú.l., o zřizování a obhospodařování bažantnic,

vyhláška ministerstva zemědělství č. 26/1960 Sb., o chytání ondatry pižmové a sběru jejích kožek.

(2) Zrušují se dále

zákon č. 12/1948 Sb., o zevním označení přísežné stráže, určené k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti a rybářství, a

zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl,

pokud se vztahují na přísežnou stráž (přísežné hajné) k ochraně myslivosti.

Zrušuje se výnos ministerstva zemědělství České republiky ze dne 13. července 1988 č.j. 796/88-140 o vydání vzorových stanov mysliveckých sdružení, reg. v částce 26/1988 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1962.

Zákon č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1972, zákon České národní rady č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1978, zákon České národní rady č. 143/1991 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, nabyl účinnosti dnem 26. dubna 1991 a zákon České národní rady č. 270/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, nabyl účinnosti dnem 1. června 1992.

Uhde v. r.

1) § 7 a násl. občanského zákoníku.

2) § 18 a násl. občanského zákoníku.

3) § 2 odst. 2 písm. c) obchodního zákoníku.

4) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

5) § 17 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.

6) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

7) Zákon č. 229/1991 Sb.

8) Vlastnictví je možno prokázat např. kupní smlouvou, potvrzením notářství o nabytí dědictví, výpisem z pozemkové knihy, členskou přihláškou do družstva, dokladem, že družstvo převzalo majetek.