§ 311 obchodní zákoník – Zánik ručení
Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 7. 2008 · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 311 Obchodního zákoníku stanoví, že ručení zaniká zánikem zajišťovaného závazku, ale uvádí dvě výjimky, kdy ručení trvá i po zániku závazku dlužníka. Pokud dlužník splní svůj závazek vůči věřiteli, ručení automaticky zaniká. (§ 311 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 7. 2008)
Klíčová fakta
- Týká se: dlužník
- Judikatura: na § 311 odkazuje 41 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.
(1) Ručení zaniká zánikem závazku, který ručení zajišťuje.
(2) Ručení však nezaniká, jestliže závazek zanikl pro nemožnost plnění dlužníka a závazek je splnitelný ručitelem nebo pro zánik právnické osoby, jež je dlužníkem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud dlužník splní svůj závazek vůči věřiteli, ručení automaticky zaniká.
- Ručitel zůstává vázán ručením i v případě, že dlužník nemůže plnit svůj závazek, ale ručitel by jej plnit mohl (např. dlužník zkrachuje, ale ručitel je schopen zaplatit peněžní dluh).
- Ručení nezaniká ani tehdy, pokud dlužník, který je právnickou osobou, zanikne (např. je zrušen bez likvidace nebo zanikne likvidací).
Na co si dát pozor
- Ručitel by si měl být vědom, že jeho závazek může trvat i po zániku dlužníka nebo jeho neschopnosti plnit, pokud je ručitel schopen plnit.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 311
Jak soudy aplikují § 311
Na tomto základě soud prvního stupně – odkazuje na ustanovení § 37 odst. 1, § 524 a § 527 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), § 303, § 306 odst. 1 a § 311 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), § 18 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, a čl.
Z druhého uvedeného rozhodnutí – usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. 23 Cdo 2023/2009, se podává, že v případě, že dlužník použije ke splnění závazku třetí osobu, přičítá se ve smyslu § 311 obch. zák. dlužníku jednání této třetí osoby; toto přičítání však musí platit také vzhledem ke splnění dluhu.
Soud prvního stupně odkázal na ustanovení § 351 obch. zák. a § 311 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – dále jen „insolvenční zákon“, a uzavřel, že v době, kdy žalobkyně od Smlouvy odstoupila, už platně odstoupit nemohla, protože žalobkyně by již neměla co vracet ze zrušené Smlouvy.
Související
§ 2026 (Zákon občanský zákoník)§ 23 Základ daně (Zákon České národní rady o daních z příj)§ 30 Právnické osoby (Zákon o mezinárodním právu soukromém)§ 7 Účinnost (Vyhláška o formulářových podáních pro da)§ 1 (Zákon o zrušení obsoletních právních pře)