§ 647 obchodní zákoník – Zprostředkovatel má nárok na provizi sjednanou
Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 7. 2008 · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 647 obchodního zákoníku stanovuje, kdy má zprostředkovatel nárok na provizi za svou činnost a za jakých podmínek mu nárok na provizi nebo úhradu nákladů nevzniká. Zprostředkovatel má nárok na provizi, pokud byla sjednána, jinak na provizi obvyklou pro obdobné služby v době uzavření smlouvy o zprostředkování. (§ 647 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 7. 2008)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 647 odkazuje 21 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.
(1) Zprostředkovatel má nárok na provizi sjednanou, jinak obvyklou za zprostředkování obdobných smluv v době uzavření smlouvy o zprostředkování. Zprostředkovateli však nevzniká nárok na provizi, jestliže smlouva s třetí osobou byla uzavřena bez jeho součinnosti nebo jestliže v rozporu se smlouvou byl činný jako zprostředkovatel též pro osobu, s níž byla uzavřena zprostředkovávaná smlouva.
(2) Nárok na úhradu nákladů spojených se zprostředkováním má zprostředkovatel vedle provize, jen když to bylo výslovně sjednáno, a v pochybnostech jen při vzniku nároku na provizi.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zprostředkovatel má nárok na provizi, pokud byla sjednána, jinak na provizi obvyklou pro obdobné služby v době uzavření smlouvy o zprostředkování.
- Zprostředkovatel ztrácí nárok na provizi, pokud smlouva s třetí osobou byla uzavřena bez jeho součinnosti, tedy bez jeho aktivního přispění k jejímu vzniku.
- Nárok na provizi nevzniká ani v případě, že zprostředkovatel jednal v rozporu se smlouvou a zprostředkovával pro obě strany (zájemce i třetí osobu), s nimiž byla zprostředkovávaná smlouva uzavřena.
- Náklady spojené se zprostředkováním hradí zájemce zprostředkovateli pouze tehdy, bylo-li to výslovně sjednáno, a to jen v případě, že zprostředkovateli vznikl nárok na provizi.
Na co si dát pozor
- Zprostředkovatel by si měl zajistit písemnou smlouvu o zprostředkování, která jasně definuje výši provize a podmínky jejího vzniku, aby předešel sporům o "obvyklou provizi".
- Zprostředkovatel by měl dbát na to, aby jeho činnost vedla k uzavření smlouvy, neboť bez jeho součinnosti nárok na provizi zaniká.
- Zprostředkovatel by se měl vyvarovat jednání pro obě strany zprostředkovávané smlouvy, pokud to není výslovně dovoleno a sjednáno, neboť by tím přišel o nárok na provizi.
- Zájemce by měl být obezřetný ohledně sjednávání úhrady nákladů zprostředkovatele, neboť bez výslovného ujednání a vzniku nároku na provizi mu je nemusí hradit.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 647
Jak soudy aplikují § 647
Odvolací soud navázal úvahou, že uzavřením kupní smlouvy vznikl žalobkyni, jíž byla v mezidobí budoucí pohledávka na provizi postoupena, podle § 642 a § 647 odst. l věty první obch. zák. nárok na provizi obvyklou v místě a čase.
Jelikož její výše nebyla sjednána, má nárok na provizi v obvyklé výši (§ 647 odst. 1 věta první zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013; dále též jen „obch. zák.“), jež činí 5 až 15 % z prodejní ceny akcií; žalobcem požadovaná částka (představující 10 % z prodejní ceny akcií) odpovídá obvyklé provizi. [4] Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 4. 4. 2017, č. j. 64 Co 103/2017-203, 64 Co 104/2017, k odvolání …
Snažila-li se žalovaná za uvedené situace zvrátit závěr soudu ve svůj prospěch tím, že s odkazem na § 647 obch. zák. argumentovala, že přestup hráče nezajistila společnost F. P., resp. že zprostředkování přestupu hráče nezajistil J. B. v pozici jednatele společnosti F. P., ale J. B. jako fyzická osoba, a k přestupu hráče a podpisu smlouvy došlo bez součinnosti společnosti F. P.., leželo na ní důkazní břemeno ve vztahu k prokázání takto tvrzených skutečností, neboť za daného …