Zákon, kterým se rozšiřuje působnost státního notářství

(1) Současně s opatřením podle § 1 odst. 1 o zrušení notářství nebo o změně jeho obvodu určí ministr spravedlnosti vyhláškou, které notářství ve věcech vázaných na místní příslušnost pokračuje v řízení, jež u zrušeného notářství nebo u notářství, jehož obvod byl změněn, nebylo ještě skončeno, a které notářství provede ve věcech již skončených řízení a úkony, pro které by jinak bylo zrušené notářství nebo notářství, jehož obvod byl změněn, příslušné.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i pro ty věci, jež podle tohoto zákona přecházejí z pravomoci soudů do pravomoci notářství.

Ministr spravedlnosti stanoví nařízením, které jednodušší úkony, svěřené státnímu notáři, mohou vykonávat čekatelé na úřad státního notáře.

(1) Všude tam, kde se právní předpisy v souvislosti s projednáním dědictví (pozůstalosti) zmiňují o soudu, rozumí se tím na příště notářství, pokud z povahy věci neplyne něco jiného; tím není zejména dotčena pravomoc soudu projednávat žaloby souvisící s dědictvím, jakož i exekuční likvidaci dědictví.

(2) Zákon č. 142/1950 Sb., o řízení ve věcech občanskoprávních (občanský soudní řád) se mění a doplňuje takto:

1. § 13 odst. 1 písm. a) zní:

„a) sepisovat ve formě protokolu návrhy na zahájení řízení, jiné návrhy, žádosti a vyjádření pro řízení před soudem;“

2. § 321 zní:

„Je-li majetek zůstavitele tak nepatrný, že z něho lze uhradit jen náklady nemoci a přiměřeného pohřbu a jiné přednostní pohledávky, zjistí se výslechem dědiců a věřitelů, kteří by mohli být uspokojeni, cena majetku a výše dluhů. Majetek se přikáže těmto věřitelům na úplnou nebo částečnou úhradu jejich nároků; k tomu je třeba souhlasu věřitelů, kteří by mohli být uspokojeni, dále dědiců, a není-li tu žádných dědiců, státu.“

3. § 331 odst. 4 zní:

„(4) Příslušnost soudu pro řízení o této žalobě se řídí ustanovením § 310.“

4. § 601 odst. 2 zní:

„(2) K nařízení likvidace je příslušným soud uvedený v § 310.“

(1) Všechny předpisy, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se zrušují.

(2) Zejména se zrušují

a) § 2 odst. 2, § 3, § 4 odst. 2, § 14, §§ 21 až 24 a § 26 zákona č. 116/1951 Sb.;

b) § 6 nařízení ministra spravedlnosti č. 117/1951 Sb., kterým se provádí zákon o státním notářství.

(3) V zákoně č. 173/1950 Sb., o soudních poplatcích, se v § 9 škrtají slova „d) projednání dědictví a“ a písmeno „e“ se nahrazuje písmenem „d“.

(4) Dokud nebude vydáno nařízení podle § 11 odst. 3, platí o notářských poplatcích a o náhradě skutečně vzešlých výloh dosavadní předpisy.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1955. Provede jej ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Zápotocký v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

Dr. Škoda v. r.