Vyhláška ministra všeobecného strojírenství o zkoušení a ověřování zbraní a střeliva pro civilní potřebu

(1) Před ověřením střeliva předepsanou zkušební značkou provede zkušebna zkoušku vzorků vyrobených v ověřovací sérii, a to před započetím sériové nebo hromadné výroby. Typu střeliva, který vyhověl podmínkám zkoušky, udělí zkušebna předepsanou značku písemným osvědčením. Osvědčení opravňuje výrobce označovat střelivo ze sériové nebo hromadné výroby předepsanou zkušební značkou.

(2) Jestliže se u vyráběného typu střeliva změní materiál nábojnice, konstrukce zápalky, zápalná slož, prachová náplň, nabíjecí poměr nebo střela, je výrobce povinen předložit změněné střelivo k novému vyzkoušení a ověření zkušební značkou.

(3) Zkušebna provádí namátkově zkoušky střeliva odebraného ze skladu výrobce. Zjistí-li zkušebna, že střelivo nevyhovuje podmínkám zkoušky, odebere tomuto typu střeliva písemným rozhodnutím značku.

(4) Před ověřením dovezeného střeliva předepsanou zkušební značkou může zkušebna od dovozce požadovat, aby jí sdělil maximální tlak prachových plynů, který toto střelivo vyvíjí. Dovozce je povinen pečovat o to, aby mu byly tyto údaje známy.

(5) Zkušebna udělí dovezenému typu střeliva písemným osvědčením předepsanou zkušební značku, jestliže jím vyvíjený maximální tlak prachových plynů odpovídá československým předpisům. Dovezené střelivo tohoto typu nemusí být udělenou značkou označováno.

(1) Ustanovení tohoto oddílu o zkoušení a ověřování zbraní a střeliva platí též pro zkoušení a ověřování jejich hlavních částí, jsou-li dodávány samostatně.

(2) Ke zkoušce samostatně dodávané hlavně (závěru) musí být zkušebně předložen současně závěr (hlaveň) umožňující provedení zkoušky.

Technické podmínky pro zkoušení zbraní, střeliva a jejich samostatných hlavních částí stanoví příslušné technické normy. Zbraně, střelivo a jejich samostatné hlavní části, které plně a bez výjimky nevyhověly těmto technickým podmínkám, nesmějí být zkušební značkou ověřeny.

(1) Výrobce je povinen dát zkušebně bezplatně k dispozici své zařízení a střelivo potřebné k provedení zkoušek, zajistit bezpečnost zkoušek a vypomoci svými pracovníky, jestliže o to zkušebna požádá.

(2) Držitel zbraně s kulovou hlavní je povinen dodat ke zkoušce zároveň se zbraní spotřební náboje anebo nábojnice opatřené zápalkou a střely, a to v množství předepsaném zkušebnou.

(3) Při hromadném předkládání zbraní, střeliva nebo jejich hlavních částí ke zkouškám rozhodne zkušebna, v jakém počtu a termínech se jí mohou předkládat.

(4) Místo provádění zkoušek určuje zkušebna.

(5) Za provedení zkoušek účtuje zkušebna žadateli náhradu podle platných cenových předpisů. Náklady na poštovné a obal účtuje zkušebna zvlášť.

(6) Zkušebna neodpovídá za zničení nebo poškození zbraní a střeliva nebo jejich hlavních částí zkouškou.

Na dodržování této vyhlášky a technických norem pro zkoušení zbraní, střeliva a jejich hlavních částí dohlíží zkušebna. Za tím účelem provádí kontrolní návštěvy u výrobce a v organizacích, které zbraně a střelivo skladují, prodávají nebo opravují.

Uživatelé, zejména Svaz pro spolupráci s armádou a myslivecké organizace, jsou povinni hlásit zkušebně všechny závažné závady zbraní a střeliva, které se při jejich užívání vyskytují opakovaně.

Ministerstvo všeobecného strojírenství může v součinnosti s příslušnými ústředními orgány povolit výjimky z této vyhlášky, nebudou-li tím dotčena ustanovení mezinárodních úmluv o vzájemném uznávání zkušebních značek uzavřených Československou socialistickou republikou.

(1) Vyhláška ministra strojírenství č. 165/1955 Ú. l., o zkoušení zbraní a střeliva pro civilní potřebu, se zrušuje.

(2) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1962.

Ministr:

Poláček v. r.

*) § 6 vyhlášky č. 7/1955 Ú. l.