§ 3 Zákon o dalších úpravách poskytovaní ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 – Podmínky nároku na ošetřovné

§ 3 Podmínky nároku na ošetřovné (1) Nárok na ošetřovné má též zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu a) péče o nezaopatřené dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu z důvodu mimořádného opatření při epidemii; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o důchodovém pojištění, b) péče o osobu ve věku nad 10 let, která je umístěna v zařízení uvedeném v § 2 odst. 2, ale toto zařízení nemůže navštěvovat z důvodu mimořádného opatření při epidemii, c) péče o nezaopatřené dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle školského zákona, jde-li o dítě se závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem2), kterému bylo vydáno doporučení školského poradenského zařízení za účelem stanovení podpůrných opatření pro jeho vzdělávání3) (dále jen „dítě se speciálními vzdělávacími potřebami“), jestliže nemůže navštěvovat školu z důvodu mimořádného opatření při epidemii, nebo d) ošetřování jiné fyzické osoby, jejíž zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo ženy, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou. (2) Nárok na ošetřovné má též zaměstnanec, který v době trvání mimořádného opatření při epidemii nastoupil do zaměstnání, pokud potřeba péče o dítě nebo o osobu uvedenou v odstavci 1 vznikla přede dnem nástupu do zaměstnání a trvá aspoň v tento den; za den vzniku potřeby této péče se považuje den, v němž začal zaměstnanec pečovat o toto dítě nebo o tuto osobu z důvodu mimořádného opatření při epidemii. Podmínkou nároku na ošetřovné v tomto případě je účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 6 měsících bezprostředně předcházejících dni, v němž začal pečovat o dítě nebo o osobu uvedenou v odstavci 1 z důvodu mimořádného opatření při epidemii. Do doby účasti na nemocenském pojištění pro nárok na ošetřovné podle věty první se započítává též a) doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění4), jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno, b) doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala nemocensky pojištěná činnost, c) doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo d) doba pobírání rodičovského příspěvku. Doby uvedené v písmenech a) až d) se započítávají v rozsahu, v jakém se nekryjí s nemocensky pojištěnou činností; pokud se doby uvedené v písmenech a) až d) vzájemně překrývají, započítávají se pouze jednou. (3) Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce nebo zaměstnanec činný na základě dohody o pracovní činnosti, která je zaměstnáním malého rozsahu, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba péče, mají nárok na ošetřovné též, pokud byli účastni nemocenského pojištění aspoň ve 3 kalendářních měsících bezprostředně předcházejících kalendářnímu měsíci, v němž vznikla potřeba péče. (4) Nárok na ošetřovné, na které vznikl nárok podle tohoto zákona, zaniká skončením zaměstnání. (5) Nárok na výplatu ošetřovného není v období školních prázdnin a volných dnů vyhlášených ředitelem školy v průběhu školního roku, s výjimkou mimořádného ředitelského volna podle zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19. (6) Ošetřovné se nevyplácí za dny pracovního klidu v kalendářním týdnu, pokud zaměstnanci v tomto týdnu nevznikl nárok na výplatu ošetřovného ani za 1 kalendářní den, který měl být pro zaměstnance pracovním dnem v kalendářním týdnu a v němž potřeba péče trvala. (7) Podmínkou nároku na ošetřovné je, že osoba, jíž jsou ošetřování nebo péče poskytovány, žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o příbuzného v linii přímé5) a sourozence zaměstnance nebo ošetřování manžela (manželky) zaměstnance, registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance, rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance.