Stručně: Paragraf 47 Devizového zákona stanovuje, že ustanovení tohoto zákona se použijí pouze tehdy, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká a Slovenská Federativní republika vázána a která byla uveřejněna ve Sbírce zákonů, nestanoví něco jiného.
§ 47 OBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká a Slovenská Federativní republika vázána a která byla uveřejněna ve Sbírce zákonů.
Paragraf 47 Devizového zákona stanovuje, že ustanovení tohoto zákona se použijí pouze tehdy, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká a Slovenská Federativní republika vázána a která byla uveřejněna ve Sbírce zákonů, nestanoví něco jiného.
Co to znamená v praxi
Pokud existuje mezinárodní smlouva, která se týká devizových otázek a je pro Českou a Slovenskou Federativní republiku závazná a byla řádně publikována, má tato smlouva přednost před Devizovým zákonem.
Devizový zákon se uplatní pouze v případech, kdy mezinárodní smlouva danou problematiku neupravuje, nebo ji upravuje jinak.
Tento princip zajišťuje soulad vnitrostátního práva s mezinárodními závazky státu.
Na co si dát pozor
Je nutné vždy ověřit, zda k dané devizové problematice neexistuje relevantní mezinárodní smlouva, která by měla přednost.
Důležité je, aby taková mezinárodní smlouva byla řádně uveřejněna ve Sbírce zákonů, aby byla právně závazná a aplikovatelná.