53/1954 Sb. · 63 paragrafů
(1) Vlastní prostředky družstva tvoří: zápisné, členské podíly a jiné příjmy. Z vlastních prostředků se zřizují podle potřeb a úkolů družstva fondy.
(2) Družstva používají podle potřeby v mezích platných předpisů také bankovního úvěru, po případě úvěru z fondů k tomu účelu pro družstva zřízených.
Docíleného zisku družstva se použije zejména na příděly fondům, na výplatu podílů na zisku členům, na prémie nejlepším pracovníkům družstva, na náhrady členům družstevních orgánů a na kulturní zařízení družstva.
(1) Vykázaná ztráta družstva se podle rozhodnutí valné hromady buď uhradí z fondů družstva, nebo se rozvrhne na jednotlivé členy družstva (§ 13).
(2) Sníží-li se při úhradě ztrát fond členských podílů, rozhodne valná hromada také, zda a jakým způsobem mají členové doplnit své podíly.
Družstvo se zrušuje:
a) usnesením valné hromady, které vyžaduje schválení ústředního svazu družstev;
b) rozhodnutím ústředního svazu družstev, jestliže družstvo hrubě porušuje povinnosti uložené mu právními předpisy, stanovami, státním plánem rozvoje národního hospodářství, anebo vyžaduje-li to obecný zájem;
c) exekuční likvidací všeho majetku družstva.
(1) V případech uvedených v § 32 písm. a) a b) je nutno provést uspořádání majetkových poměrů (likvidaci) zrušeného družstva.
(2) Likvidaci provádějí likvidátoři zvolení valnou hromadou, po případě určení družstevní organisací, která zrušila družstvo; mohou být kdykoli odvoláni.
(3) Po dobu likvidace užívá družstvo svého názvu s dodatkem označujícím likvidaci. Jsou-li ustanoveni likvidátoři, přestává působit představenstvo; jménem družstva jednají likvidátoři, a to společně, pokud není ustanoveno jinak. Likvidátoři odpovídají rukou společnou a nerozdílnou za škodu, kterou způsobili porušením svých povinností družstvu nebo jeho věřitelům.
(4) Nejsou-li určeni likvidátoři, provede likvidaci zrušeného družstva jeho představenstvo.
(1) Úkolem likvidátorů je dokončit jednání, která jsou v běhu, zpeněžit jmění družstva, uspokojit věřitele družstva a vrátit podíly členům.
(2) Likvidátoři sestaví ihned při zahájení své činnosti rozvahu. Vyplývá-li z ní, že majetek družstva nestačí ani po splnění uhrazovací povinnosti členů (§ 13) k vyrovnání závazků družstva, podají likvidátoři návrh na exekuční likvidaci majetku družstva a vyrozumí o tom nadřízenou družstevní organisaci.
(1) Členské podíly mohou být vráceny teprve po uhrazení nebo zajištění pohledávek všech věřitelů družstva. Nestačí-li majetek družstva k úplné úhradě členských podílů, uhradí se tyto podíly poměrně podle jejich výše.
(2) Jmění, zbylé po úhradě všech závazků družstva, vrácení členských podílů a po úhradě likvidačních výloh, připadá ústřednímu svazu družstev.
(3) Po skončení likvidace podají likvidátoři zprávu valné hromadě, po případě i družstevní organisaci, která rozhodla o zrušení družstva, a navrhnou výmaz družstva z podnikového rejstříku.
(1) Družstva se mohou usnesením svých valných hromad se schválením ústředního svazu družstev sloučit bez likvidace.
(2) Vyžaduje-li to obecný zájem, může sloučení družstev provést ústřední svaz družstev, a to po předchozím slyšení slučovaných družstev a jejich nadřízených svazů.
(3) V rozhodnutí o sloučení družstev musí být určeno, ke kterému dni sloučení nastává.
(1) Dnem sloučení stávají se členové družstva přejímaného členy družstva přejímajícího.
(2) Přejímající družstvo sestaví ke dni sloučení družstev rozvahu majetku přejímaného družstva a spravuje tento majetek odděleně do té doby, dokud nebudou uspokojeny nebo zajištěny pohledávky věřitelů přejímaného družstva.
Ustanovení o sloučení družstev platí přiměřeně pro sloučení družstev s družstevními organisacemi a pro převedení jednotlivých závodů družstva na jiné družstvo nebo na družstevní organisaci.
(1) Družstva se mohou sdružovat ve svazy. Družstevní svazy mohou vytvářet vyšší svazy.
(2) Pro jednotlivá družstevní odvětví mohou být jako ústřední organisace vytvořeny ústřední svazy družstev; oblastními orgány pro Slovensko jsou slovenské svazy družstev, které jsou členy ústředních svazů družstev.
(3) Družstevní svazy jsou socialistickými právnickými osobami. Zapisují se do podnikového rejstříku stejným způsobem jako lidová družstva.
Podrobnosti o právních poměrech družstevních svazů, zejména o právech a povinnostech jejich členů, o orgánech svazů, jakož i o činnosti a hospodaření svazů, upravují stanovy schvalované sjezdem svazu.
Ke vzniku družstevního svazu je třeba:
a) schválení stanov ustavujícím sjezdem,
b) zvolení orgánů svazu,
c) souhlasu příslušného ústředního svazu družstev; není-li takový svaz vytvořen, je třeba souhlasu Ústřední rady družstev.
(1) Členství v družstevním svazu je dobrovolné.
(2) Člen svazu může z něho vystoupit, usnese-li se na tom jeho valná hromada (sjezd).
(3) Člen svazu může být vyloučen, neplní-li své povinnosti vůči svazu. Proti rozhodnutí o vyloučení z nižšího družstevního svazu je možno podat odvolání k nadřízenému družstevnímu svazu do patnácti dnů od doručení rozhodnutí; o odvolání rozhoduje sjezd nadřízeného svazu. Včas podané odvolání má odkladný účinek.
Členové svazu mají zejména právo:
a) účastnit se správy svazu způsobem určeným ve stanovách,
b) používat hospodářských a organisačních služeb svazu, jeho podniků a zařízení.
Členové svazu jsou zejména povinni:
a) zachovávat stanovy svazu a dbát směrnic, pokynů a rozhodnutí orgánů svého svazu, jakož i vyšších družstevních svazů;
b) předkládat svému svazu, po případě vyšším družstevním svazům zprávy a výkazy o své činnosti;
c) podrobit se kontrole a revisi orgánů svého svazu i vyšších družstevních svazů a odstraňovat zjištěné nedostatky.
(1) Členové svazu jsou povinni zaplatit zápisné a nejméně jeden podíl ve výši a způsobem, které určují stanovy. Vystoupivšímu nebo vyloučenému členu se vrátí jeho členský podíl, po případě snížený o podíl na ztrátě vykázané ke konci hospodářského roku, v němž členství zaniklo.
(2) Členové svazu jsou povinni přispívat svazu k úhradě nákladů spojených s plněním jeho úkolů a dále k úhradě ztrát vykázaných v ročních účetních výkazech svazu, jakož i k úhradě schodku zjištěného při zrušení svazu. Povinnost přispívat k úhradě ztrát (schodku) nemůže přesáhnout dvojnásobek členského podílu a stíhá i bývalé členy svazu, pokud jde o ztráty (schodek) vzniklé v roce, v němž členství zaniklo.
(1) Nejvyšším orgánem svazu je sjezd. Delegáti na sjezd jsou voleni na valných hromadách (sjezdech) členských organisací.
(2) V obdobích mezi sjezdy vykonává práva, která příslušejí sjezdu, výbor svazu.
(3) Výkonným orgánem svazu je představenstvo, v čele s předsedou; kontrolním orgánem je revisní komise.
(4) Členy výboru a revisní komise i jejich náhradníky volí a odvolává sjezd. Členy představenstva ze svého středu volí a odvolává výbor. Jinak složení a způsob volby orgánů a jejich členů upravují stanovy.
(5) Jménem svazu jedná předseda (zástupce) a jeden člen představenstva. Kromě toho mohou jménem svazu jednat též osoby, které k tomu zmocní představenstvo, a to v rozsahu uděleného zmocnění.
(6) Stanovy nižších družstevních svazů mohou obsahovat odchylky od předchozích ustanovení.
(1) Nižší družstevní svazy ve svých obvodech plánují, řídí a kontrolují činnost svého družstevního odvětví podle platných předpisů a podle směrnic vydávaných ústředními svazy družstev; provádějí také hospodářskou činnost potřebnou k zajištění řádného plnění úkolů podřízených družstevních svazů a družstev.
(2) Družstevní svazy provádějí revise hospodaření podřízených družstevních svazů a družstev.
(1) Ústřední svazy družstev jsou hospodářskými a organisačními ústředími jednotlivých družstevních odvětví.
(2) Ústřední svaz družstev zejména:
a) plánuje, řídí a kontroluje činnost svého družstevního odvětví,
b) uděluje souhlas ke zřízení družstev a družstevních svazů v tomto odvětví a schvaluje jejich usnesení o zrušení nebo sloučení,
c) vydává vzorové stanovy družstev a družstevních svazů,
d) reviduje hospodaření podřízených svazů, po případě družstev a pečuje o ochranu družstevního vlastnictví,
e) sjednává základní podmínky dodávky, uzavírá rámcové hospodářské smlouvy, organisuje a provádí zásobování příslušného družstevního odvětví zbožím, surovinami, materiály a zařízeními; u výrobních družstev organisuje též odbyt výrobků a prodej ve vlastní maloobchodní síti,
f) v odvětví spotřebních družstev organisuje a provádí nákupní a výkupní činnost,
g) hájí zájmy svého družstevního odvětví a podává příslušné návrhy vládě; vyjadřuje se o návrzích právních předpisů a opatření, které se týkají tohoto družstevního odvětví,
h) organisuje a zajišťuje provádění kulturně-politické práce družstev a družstevních svazů, jakož i výchovu družstevních pracovníků.
(3) Ústřední svaz družstev může výkonem některé své působnosti pověřit podřízený svaz.
(1) Družstevní svaz má právo odvolat vedoucí pracovníky všech podřízených svazů a jejich členských družstev z funkcí, do nichž byli zvoleni, jestliže neplní své povinnosti.
(2) Družstevní svaz má právo zastavit výkon usnesení, vydaných orgány jeho členských svazů (družstev), pokud tato usnesení odporují právním předpisům, stanovám, směrnicím nadřízených družstevních svazů nebo obecnému zájmu.
(3) Proti rozhodnutím nižších družstevních svazů, vydaným podle předchozích odstavců, je možno podat do patnácti dnů od jejich doručení odvolání k nadřízenému svazu.
(1) Ústřední svaz družstev má právo odvolat kterýkoli stálý orgán podřízeného družstevního svazu nebo družstva, neplní-li tento orgán povinnosti uložené právními předpisy, stanovami, státním plánem rozvoje národního hospodářství nebo poškozuje-li zájmy družstevnictví, a jmenovat na dobu do zvolení nového orgánu náhradní orgán.
(2) Ústřední svaz družstev může zrušit podřízené družstvo, které hrubě porušuje povinnosti uložené právními předpisy, stanovami nebo státním plánem rozvoje národního hospodářství, anebo vyžaduje-li to obecný zájem.
(3) Ústřední svaz družstev může, vyžaduje-li to obecný zájem, provést sloučení podřízených družstev, a to po předchozím slyšení slučovaných družstev a jejich nadřízených svazů.
(1) Družstevní svazy mohou k plnění svých hospodářských úkolů zřizovat podniky, jež jsou právnickými osobami. Tyto podniky se zapisují do podnikového rejstříku v oddílech pro lidová družstva.
(2) Právní poměry těchto podniků upraví statut, který vydá příslušný ústřední svaz družstev. O sloučení podniků platí přiměřeně ustanovení o slučování družstev.
(3) Družstevní svazy ani podniky jimi zřízené nepotřebují oprávnění, jichž by jinak bylo podle platných předpisů třeba k zahájení podnikatelské činnosti. Na družstevní svazy i na podniky jimi zřízené se však vztahují předpisy o schvalování provozoven, jakož i předpisy o ochraně života a zdraví pracujících a o obecné bezpečnosti.
(1) Družstevní svazy se mohou usnesením svých sjezdů sloučit bez likvidace; jde-li o nižší družstevní svazy, je třeba schválení ústředního svazu družstev.
(2) V usnesení o sloučení družstevních svazů musí být určeno, ke kterému dni sloučení nastává. Tímto dnem se členové přejímaného svazu stávají členy svazu přejímajícího.
(1) Družstevní svaz může být zrušen usnesením svého sjezdu; jde-li o nižší družstevní svaz, musí být toto usnesení schváleno ústředním svazem družstev.
(2) Po zrušení svazu je třeba provést uspořádání majetkových poměrů svazu (likvidaci). Likvidátory jmenuje sjezd.
(3) Jmění nižšího družstevního svazu, zbylé po uspokojení věřitelů a po vrácení podílů členům, se odvede ústřednímu svazu družstev, a není-li takový svaz vytvořen, Ústřední radě družstev; zbylého jmění ústředního svazu družstev se použije způsobem, který určí sjezd při zrušení svazu.
(1) Ústřední rada družstev je vrcholnou organisací československého družstevnictví; je socialistickou právnickou osobou.
(2) Ústřední rada družstev zejména hájí a podporuje zájmy družstevního hnutí a pečuje o jeho všestranný rozvoj, zastupuje československé družstevnictví navenek i ve styku se zahraničím, projednává společné záležitosti, týkající se družstevnictví, a předkládá o nich návrhy vládě; vyjadřuje se o návrzích právních předpisů a opatření, týkajících se družstevního hnutí jako celku.
(3) Ústřední rada družstev může k plnění svých hospodářských úkolů zřizovat podniky; pro ně platí ustanovení § 51 obdobně.
(1) Ústřední rada družstev sdružuje nejvyšší družstevní svazy jednotlivých družstevních odvětví, jakož i družstva, která nejsou členy žádného družstevního svazu; členství v Ústřední radě družstev je dobrovolné.
(2) Vůči družstevním svazům a družstvům, které nepodléhají žádnému ústřednímu svazu družstev, příslušejí Ústřední radě družstev stejná oprávnění, jaká příslušejí ústředním svazům družstev vůči družstevním svazům a družstvům jim podřízeným.
(3) Členové Ústřední rady družstev jsou povinni přispívat jí na úhradu nákladů spojených s plněním jejích úkolů.
(1) Orgány Ústřední rady družstev jsou: sjezd, rada, představenstvo a revisní komise.
(2) Podrobnosti o právních poměrech Ústřední rady družstev, zejména o právech a povinnostech členů a o jejích orgánech, jakož i o její činnosti a hospodaření, upravují stanovy, které přijímá sjezd.
(1) Majetek družstevních svazů a Ústřední rady družstev, jakož i majetek jejich podniků požívá stejné ochrany a výhod jako majetek lidových družstev.
(2) Exekuci proti družstvům, družstevním svazům, Ústřední radě družstev, jakož i proti jejich podnikům lze vést jen způsobem a v rozsahu uvedeném v § 437 odst. 1 občanského soudního řádu. Dozorčími orgány jsou Ústřední svazy družstev a Ústřední rada družstev.
(3) Základní fondy družstev a nižších družstevních svazů nemohou být zcizeny ani zatíženy bez přivolení nadřízené družstevní organisace. Právní úkony, jež jsou v rozporu s tímto ustanovením, nemají právních následků.
Převody majetku mezi družstvy, mezi družstevními organisacemi a mezi družstvy a družstevními organisacemi navzájem jsou osvobozeny od darovací daně, nemovitostního poplatku a od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí. Stejné osvobození platí pro převody majetku s družstva nebo s družstevní organisace na stát a naopak.
(1) Výdělková a hospodářská společenstva a družstva zřízená podle dosavadních předpisů, která jsou zapsána v podnikovém rejstříku, se považují za lidová družstva podle tohoto zákona a řídí se jeho ustanoveními. Jsou povinna do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona přizpůsobit své stanovy jeho ustanovením.
(2) Ostatní společenstva a družstva zřízená podle dosavadních předpisů se řídí těmito předpisy i nadále. Po přizpůsobení svých stanov ustanovením tohoto zákona mohou být zapsána do podnikového rejstříku. K tomu je třeba souhlasu orgánu oprávněného udílet souhlas ke zřízení družstev toho druhu, o který jde. Společenstva a družstva, která nebudou převedena do podnikového rejstříku do jednoho roku od počátku účinnosti tohoto zákona, zanikají. Způsob likvidace takto zaniklých společenstev a družstev stanoví Ústřední rada družstev, která též určí, komu se odvedou likvidační přebytky.
(3) Družstevní svazy zřízené před účinností tohoto zákona a Ústřední rada družstev se řídí napříště jeho ustanoveními a jsou povinny přizpůsobit jim své stanovy.
Tento zákon se nevztahuje na jednotná zemědělská družstva.
Opatření učiněná ve shodě s ustanoveními tohoto zákona před jeho účinností se považují za opatření podle tohoto zákona.
(1) Zrušují se s výhradou uvedenou v § 59 odst. 2 všechny předpisy odporující tomuto zákonu, zejména:
1. zákon č. 70/1873 ř. z., o výdělkových a hospodářských společenstvech;
2. zákon č. 133/1903 ř. z., o revisi společenstev výdělkových a hospodářských a jiných spolků;
3. vládní nařízení č. 116/1935 Sb., o úpravě některých poměrů výdělkových a hospodářských společenstev, družstev, hospodářských a živnostenských družstev úvěrních;
4. zákon č. 200/1946 Sb., o některých opatřeních v oboru obchodního a společenstevního práva;
5. zákon č. 187/1948 Sb., o Ústřední radě družstev;
6. §§ 223 až 257 zák. čl. XXXVII/1875, o obchodním zákonu;
7. zákon č. 210/1919 Sb., o úpravě poměrů družstev na Slovensku;
8. vládní nařízení č. 492/1919 Sb., aby proveden byl zákon ze dne 15. dubna 1919 č. 210 Sb. z. a n., o úpravě poměrů družstev na Slovensku;
9. ustanovení §§ 5 a 6 vládního nařízení č. 108/1953 Sb., o fondech dlouhodobého úvěru pro výrobní a spotřební družstva,
a to v úpravě, jaká vyplývá z předpisů je měnících a doplňujících.
(2) Nedotčeno zůstává ustanovení § 71 autorského zákona č. 115/1953 Sb.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1955 s výjimkou ustanovení § 58, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1954; provedou jej všichni členové vlády.
Zápotocký v. r.
Fierlinger v. r.
Široký v. r.
Dr. Dolanský v. r.
gen. arm. Dr. Čepička v. r.
Kopecký v. r.
Uher v. r.
Barák v. r.
Beran v. r.
David v. r.
Dvořák v. r.
Ďuriš v. r.
Ing. Jankovcová v. r.
Jonáš v. r.
Krajčír v. r.
Krosnář v. r.
Dr. Kyselý v. r.
Málek v. r.
Maurer v. r.
Dr. Nejedlý v. r.
Dr. Neuman v. r.
Nosek v. r.
Plojhar v. r.
Poláček v. r.
Pospíšil v. r.
Ing. Púčik v. r.
Reitmajer v. r.
Smida v. r.
Ing. Šimůnek v. r.
Dr. Škoda v. r.
Dr. Šlechta v. r.
Štoll v. r.