Nařízení o zvýšení některých důchodů z důchodového zabezpečení

(1) Zaopatřovací požitky invalidů [§ 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 164/1946 Sb.] s příplatkem na rodiče (§ 22 téhož zákona) a s příplatkem k důchodu (čl. III zákona č. 242/1949 Sb.), které byly přiznány za snížení výdělečné schopnosti činící alespoň 65 % a nedosahují částky 350 Kčs měsíčně, se zvyšují na tuto částku.

(2) Zaopatřovací požitky invalidů, které byly přiznány obětem boje proti fašismu (odstavec 3) za snížení výdělečné schopnosti činící alespoň 65 %, se zvyšují na částku 600 Kčs měsíčně; invalidům se snížením výdělečné schopnosti alespoň o 95 % se poskytuje k zvýšenému důchodu osobní přídavek ve výši 400 Kčs měsíčně.

(3) Za oběti boje proti fašismu se považují osoby, kterým byly přiznány zaopatřovací požitky

a) jako bojovníkům za svobodu a obětem persekuce [§ 2 odst. 1 písm. c) až h) a § 2 odst. 1 písm. n) ve spojení s ustanoveními písm. f) až h) zákona č. 164/1946 Sb.],

b) jako příslušníkům mezinárodních brigád (§ 2 odst. 5 zákona č. 164/1946 Sb.) a

c) jako příslušníkům Rudé armády (§ 81 zákona č. 76/1922 Sb., o vojenských požitcích zaopatřovacích).

(4) Ustanovení odstavce 1 platí též pro vojenské požitky zaopatřovací přiznané účastníkům bojů za nezávislost a osvobození Československé republiky podle § 81 zákona č. 76/1922 Sb., o vojenských požitcích zaopatřovacích.

(1) Vdovské zaopatřovací požitky, které nedosahují částky 280 Kčs měsíčně, se zvyšují na tuto částku. Vdovskými zaopatřovacími požitky se rozumějí vdovské důchody (§§ 34 až 40 zákona č. 164/1946 Sb.) se zvyšovacím příplatkem, zvláštním příplatkem a přídavkem k důchodu (§§ 42, 43 a 57 zákona č. 164/1946 Sb.), jakož i s přídavkem k důchodu podle čl. III zákona č. 242/1949 Sb.

(2) Zaopatřovací požitky vdov po obětech boje proti fašismu (§ 8 odst. 3), které nedosahují částky 420 Kčs měsíčně, se zvyšují na tuto částku.

(3) Ustanovení odstavce 1 platí též pro vojenské zaopatřovací požitky vdov (družek) po osobách uvedených v § 8 odst. 4.

(4) Zvýšení vdovských zaopatřovacích požitků podle předchozích odstavců náleží jen vdově (družce), která je invalidní nebo pečuje alespoň o 1 dítě, na něž se poskytuje sirotčí důchod (výchovné), nebo dosáhla věku 50 let anebo dosáhla věku 45 let a vychovala alespoň 2 děti.

(1) Podle tohoto nařízení se zvyšují důchody a zaopatřovací požitky (dále jen „důchody“), na něž nárok vznikl nebo vznikne do 31. prosince 1956.

(2) Za součást důchodu se nepovažují pro účely zvýšení důchodů podle tohoto nařízení zvýšení důchodu za ztrátu výdělečné schopnosti způsobenou pracovním úrazem (nemocí z povolání), výchovné, zvýšení pro bezmocnost a ošetřovací a slepecký příplatek.

(3) Pobírá-li táž osoba dva nebo více důchodů z důchodového zabezpečení nebo jemu obdobného veřejného zaopatření anebo dojde-li k souběhu takových důchodů až za účinnosti tohoto nařízení, považuje se pro účely tohoto nařízení úhrn vyplácených důchodů za jeden důchod. Do úhrnu důchodů se nevčítá úrazový důchod a důchod z důchodového připojištění. Byl-li jeden z důchodů před jejich souběhem zvýšen, zaniká nárok na zvýšení tohoto důchodu dnem souběhu. Platí-li pro zvýšení jednotlivých důchodů tvořících úhrn různá ustanovení tohoto nařízení, použije se ustanovení pro důchodce příznivějších.

(4) Má-li důchodce výdělek, pro který se důchod krátí, posuzuje se nárok na zvýšení důchodu podle nekráceného důchodu; pro částku, o kterou se důchod zvyšuje podle tohoto nařízení, neplatí předpisy o krácení důchodu při souběhu s výdělkem.

(5) Zvýšený důchod náleží ode dne splatnosti důchodové splátky.

Důchody vyplácené do ciziny se zvyšují podle tohoto nařízení, je-li mezistátními úmluvami zajištěna vzájemnost.

Státní úřad důchodového zabezpečení může činit opatření k odstraňování tvrdostí, které by se vyskytly při provádění tohoto nařízení.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1956 s výjimkou ustanovení oddílu druhého, jež nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1957; provede je předseda státní komise důchodového zabezpečení.

Široký v. r.