Vyhláška ministerstva dopravy o výcviku a dalším zvyšování odbornosti řidičů silničních motorových vozidel

(1) Vyučovat teorii a provádět praktický výcvik v řízení a údržbě motorových vozidel mohou jen osoby (dále jen „učitelé“), kterým bylo krajským dopravním inspektorátem Veřejné bezpečnosti nebo orgánem ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů vydáno osvědčení pro učitele.

(2) Osvědčení pro učitele může být vydáno pouze osobám, které poskytují záruku, že povedou výcvik svědomitě, prokáží potřebné pedagogické znalosti, složí s úspěchem zkoušku před komisí složenou ze zástupců krajského dopravního inspektorátu Veřejné bezpečnosti, krajského národního výboru a vedení motoristické katedry Svazarmu a splňují další podmínky stanovené v odstavcích 5 až 7. V osvědčení pro učitele musí být uvedeny předměty, kterým je učitel oprávněn vyučovat.

(3) Osvědčení pro učitele se vydává (prodlužuje) na dobu pěti let. Žádá-li učitel po uplynutí této doby o prodloužení osvědčení, musí se podrobit přezkoušení svých schopností před komisí uvedenou v odstavci 2.

(4) Zkušební řád pro zkoušky učitelů vydá ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem vnitra; pro zkoušky učitelů, kteří budou vyučovat teorii a provádět praktický výcvik v řízení a údržbě motorových vozidel skupiny T, též v dohodě s ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

(5) Oprávnění vyučovat pravidlům silničního provozu, předpisům o podmínkách provozu silničních motorových vozidel, hospodárnosti provozu silničních motorových vozidel a bezpečnosti při práci v automobilové dopravě může být uděleno pouze osobám, které mají řidičské oprávnění té skupiny, k jejímuž získání budou provádět výcvik.

(6) Oprávnění provádět praktický výcvik v řízení a údržbě motorových vozidel skupiny:*)

a) A a M může být uděleno řidičům, kteří mají řidičské oprávnění k řízení motorových vozidel skupiny A a prokáží nejméně dvouroční praxi v řízení vozidel této skupiny,

b) B a C může být uděleno řidičům, kteří mají řidičské oprávnění k řízení motorových vozidel skupiny C a prokáží nejméně dvouroční praxi v řízení vozidel této skupiny,

c) T může být uděleno řidičům, kteří mají řidičské oprávnění k řízení motorových vozidel skupiny C nebo T a prokáží nejméně dvouroční praxi v řízení zemědělských traktorů,

d) D může být uděleno řidičům, kteří mají řidičské oprávnění této skupiny a prokáží nejméně dvouroční praxi v řízení motorových vozidel této skupiny.

(7) Oprávnění vyučovat teorii konstrukce, údržby, řízení a techniky jízdy motorových vozidel skupiny:

a) A a M může být uděleno řidičům, kteří mají řidičské oprávnění k řízení motorových vozidel skupiny A,

b) B a C může být uděleno řidičům, kteří mají řidičské oprávnění k řízení motorových vozidel skupiny C,

c) T může být uděleno řidičům, kteří mají řidičské oprávnění k řízení motorových vozidel skupiny C nebo T,

d) D může být uděleno řidičům, kteří mají řidičské oprávnění této skupiny.

(8) Učitelé výcviku řidičů jsou povinně sdruženi v motoristických katedrách Svazarmu, kromě stálých učitelů škol vyučujících odbornému předmětu obsaženému v učební osnově pro výcvik řidičů a pracovníků organizací veřejné silniční a městské dopravy, kteří konají činnost učitelů výcviku řidičů v rámci své pracovní povinnosti; tito učitelé se však mohou za členy katedry přihlásit.

(9) Krajský dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti odejme osvědčení, zjistí-li, že učitel neposkytuje záruku svědomitého výkonu této funkce, nebo že pozbyl požadované odbornosti.

(1) Vedoucí výcvikového zařízení odpovídá za řádné, plánovité a plynulé provádění výcviku řidičů v souladu s učebními osnovami a dbá, aby každý žák byl po úspěšném skončení výcviku povolán bez neodůvodněného odkladu ke zkoušce. Pečuje ve spolupráci s motoristickou katedrou Svazarmu o zvyšování kvalifikace jemu podřízených učitelů. Odpovídá za dobrý technický stav cvičného vozidla.

(2) Učitelé výcviku řidičů jsou povinni dodržovat stanovenou učební osnovu. Během výcviku řidičů a po jeho ukončení se přesvědčí, zda jsou žáci řádně připraveni ke složení předepsané zkoušky. Zjistí-li, že žák je připraven nedostatečně, nesmí připustit, aby byl povolán k řidičské zkoušce a určí mu doplňující výcvik. Při praktickém výcviku v řízení mají přiměřeně povinnosti řidiče motorového vozidla.

Do výcviku řidičů může být zařazen žadatel, který ke dni ukončení výcviku splní věk předepsaný pro udělení řidičského oprávnění k řízení motorových vozidel příslušné skupiny.

(1) Vozidlo, na kterém se provádí praktický výcvik v řízení, musí být vybaveno zařízením umožňujícím při výcviku bezpečnou jízdu (dvojí zařízení k ovládání spojky, provozní brzdy a u motocyklu dvojí řízení). Cvičný traktor musí být kromě toho vybaven ještě sedadlem pro učitele umístěným vedle sedadla nebo za sedadlem žáka. Autobusy, malé motocykly a skútry nemusí mít dvojí řízení a ovládání. Při praktickém výcviku v řízení se smí používat jen cvičných vozidel, která jsou v socialistickém vlastnictví a jejichž způsobilost k výcviku byla schválena okresním dopravním inspektorátem Veřejné bezpečnosti.

(2) Cvičné vozidlo (mimo motocykl s dvojím řízením) musí mít označení „Cvičná jízda“ černým písmem na bílém podkladě. Označení má podobu rovnostranného trojúhelníku se zaoblenými vrcholy, postaveného na základnu. Strany dlouhé 25 cm jsou červeně lemované v šířce 2 cm. Označení se umístí vpředu na levé straně vozidla a vzadu uprostřed nebo na levé straně karosérie.

(3) Praktický výcvik v řízení není dovoleno provádět na vozidlech zdravotnické a důlní záchranné služby a požární ochrany užívajících zvláštního výstražného znamení. Při praktickém výcviku v řízení nesmějí být ve vozidlech osoby na výcviku nezúčastněné nebo nebezpečné náklady.

(4) Cvičné vozidlo musí být vždy v bezvadném technickém stavu, čisté a správně udržované (§ 5 odst. 1). K výcviku se používá vozidel těch značek a typů, jakých se hromadně používá v silničním provozu. Výcvik na zastaralých nebo neběžných typech vozidel není dovolen.

(5) Držitel cvičného vozidla je povinen nejméně jednou ročně předvést toto vozidlo k technické kontrole okresnímu dopravnímu inspektorátu Veřejné bezpečnosti.

(1) K výcviku řidičů se použije vhodných učebních pomůcek (příručky, doplňková literatura, obrazy, filmy, hromadně vyráběné funkční modely, cvičné stolice apod.); tyto pomůcky se mohou hromadně vyrábět jen po předchozím schválení ministerstvem dopravy. Oprávněné organizace jsou povinny doplňovat učební pomůcky tak, aby odpovídaly současnému technickému rozvoji a vozidlům nově zaváděným do silničního provozu.

(2) K výcviku řidičů se smí používat pouze učebnic schválených ministerstvem dopravy, pro školy ministerstvem školství a kultury v dohodě s ministerstvem dopravy.

(3) Úplnost a vhodnost používaných učebních pomůcek kontrolují okresní dopravní inspektoráty Veřejné bezpečnosti ve spolupráci s okresními národními výbory.

Žák je povinen účastnit se výcviku řidičů v plném rozsahu. Zmešká-li více než 1/4 osnovou předepsané výuky teorie nebo praktického výcviku v údržbě, je povinen absolvovat výcvik znova. Veškeré zameškané lekce praktického výcviku v řízení musí být doplněny.

Při individuálním výcviku*) musí být dodržen rozsah výcviku stanovený učební osnovou. Může se však provádět i na vozidlech, která nesplňují podmínky § 7 odst. 1 a 5, popřípadě na vozidlech neběžného typu.

Bezpečný, plynulý a hospodárný silniční provoz, jakož i nové dopravní prostředky vyžadují, aby se odborná a technická úroveň řidičů soustavně a cílevědomě zvyšovala a upevňovala. K plnění tohoto úkolu slouží zejména:

a) zácvik řidičů,

b) pravidelné povinné poučování řidičů z povolání,

c) péče o výchovu a další odborný růst ostatních řidičů.

(1) Má-li být řidiči svěřeno vozidlo, v jehož řízení nemá praxi, umožní mu organizace na jeho žádost na vozidle zácvik pod vedením instruktora.

(2) Zácvik se provádí za běžného provozu, popřípadě hospodářského výkonu vozidla pod dohledem instruktora.

Instruktory pro zácvik řidičů motorových vozidel a jízdních souprav určuje organizace, která zácvik provádí, z řad svých pracovníků a to ukázněné a odborně zdatné řidiče, kteří mají dostatečnou praxi v řízení příslušného druhu vozidla. Instruktor pro zácvik řidičů nemusí mít osvědčení pro učitele; při zácviku nepřejímá povinnosti a odpovědnost řidiče.

(1) Pravidelné povinné poučování řidičů z povolání (dále jen „povinné poučování“) provádějí organizace, u nichž je řidič v pracovním poměru, popřípadě družstevní organizace, jejichž je členem, v závodních (družstevních) školách práce. K tomu účelu zajišťují potřebné podmínky (instruktory povinného poučování, vhodnou místnost, potřebné učební pomůcky apod.).

(2) Organizace, u nichž by nebylo účelné a hospodárné pořádat povinné poučování samostatně, sdružují se ke společnému povinnému poučování s dalšími organizacemi, popřípadě svěří provádění této činnosti Svazarmu.

(3) Povinné poučování se provádí v rozsahu nejméně 40 hodin ročně, tj. zpravidla 4 hodiny měsíčně. Tato doba se započítává do pracovní doby řidičů a hradí se jejich průměrnou hodinovou mzdou. Pro toto povinné poučování je možno vyhradit jeden osmihodinový pracovní den v dvouměsíčním cyklu. Povinné poučování musí být plánováno tak, aby jím prošli všichni řidiči z povolání a aby nebyl ohrožen vlastní provoz organizace.

(4) Jednoho běhu povinného poučování se nemá zpravidla zúčastnit více než 35 řidičů. Vyučovací hodina trvá 50 minut, přestávky mezi každou vyučovací hodinou 10 minut.

(5) O povinném poučování je organizace povinna vést přesnou evidenci. Neomluvená neúčast na povinném poučování se pokládá za neodůvodněnou nepřítomnost řidiče v práci.

(6) Řidiči, kteří zameškali nejméně 8 hodin povinného poučování v posledních třech měsících, jsou povinni účastnit se náhradního poučování se stejnou tematikou, a to popřípadě i u jiné organizace.

(7) Organizace vysílající řidiče na náhradní poučování k jiné organizaci projedná zařazení svých řidičů na povinném poučování u této organizace, která je zařadí do své evidence (odst. 5) a vyúčtuje vysílající organizaci příslušnou částku nákladů ve smyslu § 16.

(8) Ministerstvo dopravy vydává roční rámcový tematický plán povinného poučování;*) při zpracování osnov jednotlivých témat přihlédne organizace zejména ke své dopravní činnosti a ke složení svého vozového parku.

(1) Funkci instruktorů povinného poučování vykonávají učitelé výcviku řidičů nebo ukáznění, odborně zdatní a zkušení řidiči, popřípadě jiní odborní pracovníci silniční a městské dopravy, kteří mají pro tuto funkci předpoklady.

(2) Na návrh organizace schvaluje instruktory povinného poučování příslušný národní výbor (§ 1 odst. 3) v dohodě s okresním dopravním inspektorátem Veřejné bezpečnosti.

(3) Na odborné přednášky nedopravní tematiky lze přizvat externí přednášející, např. z okresního ústavu národního zdraví, Státní pojišťovny, advokátní poradny, Svazarmu, výrobního nebo opravárenského závodu.

Úhrada nákladů za povinné poučování se řídí předpisy o závodních školách práce. Náklady za povinné poučování prováděné společně pro řidiče více organizací hradí tyto organizace poměrně podle počtu řidičů, kteří se povinného poučování zúčastnili. Pokud povinné poučování provádí Svazarm, platí pro výši úhrady sazba schválená ministerstvem financí.

(1) Organizace jsou povinny zajistit pravidelné přezkušování svých řidičů činných v hromadné přepravě osob nebo při přepravě nebezpečných nákladů a to nejméně jednou za dva roky v rozsahu stanoveném ministerstvem dopravy.

(2) O přezkoušení se provede záznam v evidenčním listu pracovníka.

Národní výbory (§ 1 odst. 3)

a) dohlížejí na organizování a provádění povinného poučování a kursů pořádaných v rámci závodních škol práce a sledují jejich výsledky, zjištěné nedostatky odstraňují přímo u organizací,

b) seznamují organizace s tematickým plánem povinného poučování (§ 14 odst. 8) pro následující čtvrtletí a to nejpozději jeden měsíc před jeho počátkem,

c) vedou evidenci instruktorů pro povinné poučování. K zajištění odborné a pedagogické přípravy instruktorů pořádají ve spolupráci s okresním dopravním inspektorátem Veřejné bezpečnosti a motoristickou katedrou Svazarmu jednou za čtvrt roku semináře, na nichž se instruktoři seznámí s tematickým plánem následujícího období a s problematikou, která bude předmětem povinného poučování. Na tyto semináře vyšlou organizace instruktory na svůj náklad.

(1) Organizace doplní tematický plán povinného poučování na plný počet stanovených hodin o problémy vlastního provozu a zajistí na plánované termíny povinného poučování přednášející a potřebné pomůcky. Tyto povinnosti plní obdobně i organizace provádějící povinné poučování ve smyslu § 14 odst. 2.

(2) Organizace oznámí nejpozději na začátku každého čtvrtletí příslušnému národnímu výboru termíny povinného poučování.

O výchovu a další odborný růst řidičů, kteří nevykonávají tuto činnost jako své povolání, pečuje Svazarm, který je současně povinen všestranně vytvářet vhodné podmínky pro zajištění rozvoje motorismu v dohodě s ministerstvem dopravy.

Výjimky z ustanovení této vyhlášky povoluje ministerstvo dopravy v dohodě s příslušnými ústředními orgány.

Tato vyhláška se nevztahuje na výcvik řidičů ozbrojených sil a bezpečnostních sborů.**)

Registrace státních organizací provedená podle dříve platných předpisů se považuje za souhlas k provádění výcviku podle této vyhlášky (§ 2) do 31. 12. 1965.

Zrušují se ustanovení § 72 vyhlášky ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích, § 52 a 53 vyhlášky ministerstva dopravy č. 145/1958 Ú. l., o podmínkách provozu vozidel na silnicích, jednotná učební osnova výcviku řidičů motorových vozidel vyhlášená úředním sdělením ministerstva dopravy v částce 157 Ú. l. z roku 1953 ve znění úředního sdělení v částce 65 Ú. l. z roku 1954 a Směrnice o dopravním, hospodářském a technickém školení řidičů z povolání uveřejněné v příloze II. úředního sdělení ministerstva dopravy v částce 11 Ú. l. z roku 1954.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1965.

Ministr dopravy:

Indra v. r.

*) Vyhláška č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech.

*) § 8 odst. 3 vyhlášky č. 87/1964 Sb.

*) Tematický plán bude zveřejněn ve Věstníku ministerstva dopravy - vydání pro neželezniční dopravu.

**) Výcvik řidičů dopravních vozíků se provádí podle ČSN 26 8800 a dalších.