§ 18 Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců – Denní vyměřovací základ se zjistí tak

§ 18 (1) Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny omluvené nepřítomností zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, včetně dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství, dny, za které mu náleží náhrada příjmu při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby3) a kalendářní dny po skončení zaměstnání. U člena družstva uvedeného v § 2 odst. 1 písm. b) se vstupem do zaměstnání rozumí započetí práce pro družstvo; to platí obdobně pro společníka a jednatele společnosti s ručením omezeným a komanditistu komanditní společnosti uvedeného v § 2 odst. 1 písm. c). (2) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost, pokud není dále stanoveno jinak. (3) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v období, kdy od vstupu zaměstnance do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla. (4) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce tohoto kalendářního měsíce. (5) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavců 2 až 4 započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ, prodlužuje se rozhodné období vždy o tři kalendářní měsíce tak, aby v takto prodlouženém rozhodném období byl započitatelný příjem a alespoň jeden kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ; toto rozhodné období však může začít nejdříve dnem vstupu zaměstnance do zaměstnání. Jestliže v rozhodném období stanoveném podle odstavců 2 až 4 nebo podle věty první nemá zaměstnanec započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ, nemocenské se stanoví ze započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla; takto zjištěný pravděpodobný započitatelný příjem za kalendářní den se považuje za denní vyměřovací základ. (6) U zaměstnankyně převedené na jinou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství se rozhodné období podle předchozích odstavců zjišťuje namísto ke dni vzniku pracovní neschopnosti ke dni převedení na jinou práci, pokud je to pro ni výhodnější. (7) Částka denního vyměřovacího základu vypočtená podle odstavců 1 až 6 se upraví pro výpočet a) nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny tak, že z částky do 550 Kč se počítá 90 %, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží, b) vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci) tak, že částka do 550 Kč se počítá v plné výši, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží. (8) Částka denního vyměřovacího základu upravená podle odstavce 7 se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. (9) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro stanovení nemocenského při karanténě nařízené podle příslušných předpisů.