Stručně: Paragraf 21 zákona 54/1956 Sb. stanoví, že poživatelé starobního nebo plného invalidního důchodu mají nárok na nemocenské po omezenou dobu, a to nejdéle 81 kalendářních dnů při jedné pracovní neschopnosti nebo celkem 81 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce, přičemž toto omezení neplatí, pokud pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a nemocenské se jim vyplácí nejdéle do dne ukončení zaměstnání.
§ 21
Poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 81 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech po dobu 81 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce; tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání). Nemocenské se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytuje nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.
Paragraf 21 zákona 54/1956 Sb. stanoví, že poživatelé starobního nebo plného invalidního důchodu mají nárok na nemocenské po omezenou dobu, a to nejdéle 81 kalendářních dnů při jedné pracovní neschopnosti nebo celkem 81 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce, přičemž toto omezení neplatí, pokud pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a nemocenské se jim vyplácí nejdéle do dne ukončení zaměstnání.
Co to znamená v praxi
Pokud pobíráte starobní nebo plný invalidní důchod a jste v pracovní neschopnosti, budete dostávat nemocenské maximálně po dobu 81 kalendářních dnů.
Tento limit 81 dnů platí buď pro jednu souvislou pracovní neschopnost, nebo jako součet všech pracovních neschopností v průběhu jednoho kalendářního roku.
Výjimkou z tohoto časového omezení je situace, kdy vaše pracovní neschopnost vznikla v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání – v takovém případě se nemocenské vyplácí bez tohoto limitu.
Nemocenské vám bude vypláceno nejdéle do dne, kdy skončí váš pracovní poměr.
Na co si dát pozor
Délka pobírání nemocenského je pro důchodce výrazně omezena oproti ostatním zaměstnancům.
Je důležité rozlišovat mezi pracovní neschopností způsobenou běžnou nemocí a tou, která vznikla v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, neboť to má vliv na délku nároku na nemocenské.