Zákon o Generálním inspektorovi ozbrojených sil České a Slovenské Federativní Republiky

(1) Generální inspektor jmenuje inspektory ozbrojených sil (dále jen „inspektoři“).

(2) Inspektoři jsou za svou činnost odpovědni generálnímu inspektorovi.

(3) K jednotlivým inspekčním akcím jsou inspektoři zplnomocňováni generálním inspektorem.

(1) Generální inspektor je oprávněn vykonávat inspekce bez předchozího ohlášení ve všech útvarech, štábech a zařízeních a ostatních služebních místech ozbrojených sil.

(2) Ministři odpovědní za ozbrojené síly a všichni náčelníci a velitelé ozbrojených sil jsou povinni generálnímu inspektorovi

a) umožnit inspekce v útvarech, štábech a zařízeních a ostatních služebních místech ozbrojených sil,

b) předložit vyžádané předměty, materiály, písemnosti a poskytnout další potřebné informace,

c) podávat zprávy o mimořádných událostech v ozbrojených silách.

(1) Povinnosti podle § 5 odst. 2 nelze odepřít s odkazem na státní nebo služební tajemství.

(2) Povinnosti podle § 5 odst. 2 nemají soudci vojenských soudů, vyšetřovatelé a prokurátoři vojenských prokuratur ve věcech trestního řízení.

(3) Generální inspektor není oprávněn vydávat pokyny příslušníkům ozbrojených sil ani měnit a rušit rozkazy a nařízení jim vydávané.

Generální inspektor podává zprávy orgánům Federálního shromáždění, České národní rady a Slovenské národní rady.

(1) Podrobnosti o úkolech, organizaci, řízení a administrativně technickém zabezpečení činnosti generálního inspektora stanoví statut, který schvaluje předsednictvo Federálního shromáždění. Ve statutu mohou být stanoveny další úkoly generálního inspektora.

(2) Občan, který je zvolen generálním inspektorem nebo jmenován inspektorem, je po dobu výkonu těchto funkcí osvobozen od služební povinnosti.

(3) Náklady na činnost generálního inspektora se hradí ze státního rozpočtu federace.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.