Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 15

§ 15 zákon o výrobcích s ukončenou životností – Místa zpětného odběru

Zákon o výrobcích s ukončenou životností · 542/2020 Sb. · Správní právo

Stručně: Paragraf 15 zákona č. 542/2020 Sb. stanovuje povinnost výrobcům zřizovat místa pro zpětný odběr výrobků s ukončenou životností a informovat o nich konečné uživatele, přičemž upřesňuje, co nemůže být veřejným místem zpětného odběru a jaké požadavky mohou být stanoveny na tato místa. (§ 15 zákona č. 542/2020 Sb., zákon o výrobcích s ukončenou životností, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Místa zpětného odběru
  • Týká se: ministerstvo
  • Odkazuje na: § 19
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 542/2020 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Výrobce zřizuje za účelem splnění povinnosti zpětného odběru výrobků s ukončenou životností místa zpětného odběru.

(2) Výrobce je povinen informovat vhodným způsobem o jím zřízených místech zpětného odběru konečné uživatele. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud jde o veřejná místa zpětného odběru, o kterých výrobce vložil do Registru míst zpětného odběru (dále jen „Registr“) údaje podle § 19 odst. 4.

(3) Veřejným místem zpětného odběru nemůže být místo dodávky vybraného výrobku u konečného uživatele.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na shromažďovací prostředky a plochy v místech zpětného odběru a stavebně technické provedení míst zpětného odběru podle odstavce 1, pokud jde o výrobky s ukončenou životností s nebezpečnými vlastnostmi nebo s jejichž nakládáním mohou být spojena zdravotní či bezpečnostní rizika.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Výrobci musí zajistit, aby existovala místa, kam mohou koneční uživatelé odevzdat výrobky s ukončenou životností.
  • Informace o těchto sběrných místech musí být pro konečné uživatele snadno dostupné, například prostřednictvím Registru míst zpětného odběru.
  • Místo, kam výrobce dodal výrobek konečnému uživateli (např. domů), nemůže být zároveň veřejným místem pro jeho zpětný odběr.
  • Ministerstvo může stanovit podrobné požadavky na vybavení a provedení sběrných míst, zejména pro výrobky s nebezpečnými vlastnostmi.

Na co si dát pozor

  • Výrobce musí aktivně informovat o místech zpětného odběru, nestačí jen je zřídit.
  • Je třeba rozlišovat mezi veřejnými a neveřejnými místy zpětného odběru, přičemž pro veřejná místa platí specifická pravidla ohledně informování a vyloučení míst dodávky.
  • Při zřizování míst pro odběr nebezpečných výrobků je nutné sledovat vyhlášku Ministerstva, která stanoví konkrétní technické požadavky.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 3 Zajištění informovanosti prodejce a spotřebit (Vyhláška Ministerstva životního prostřed)§ 37s Registr míst zpětného odběru (Zákon o odpadech a o změně některých dal)§ 31d Informační povinnosti o zpětném odběru a oddě (Zákon o odpadech a o změně některých dal)§ 4 Zvláštní požadavky na místa zpětného odběru o (Vyhláška o podrobnostech nakládání s něk)§ 38 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (Zákon o odpadech a o změně některých dal)