Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony

(1) Nárok na snížení základu daně podle § 15 prokazuje poplatník plátci daně

a) potvrzením příjemce daru nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatele veřejné sbírky14e) o výši a účelu daru, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 1,

b) smlouvou o úvěru a každoročně nejpozději do 15. února potvrzením stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo potvrzením banky, zahraniční banky či její pobočky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z hypotečního úvěru a snížených o státní příspěvek55), popřípadě z jiného úvěru poskytnutého příslušnou bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 3 a 4,

c) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. a) stavebním povolením a po kolaudaci výpisem z listu vlastnictví,

d) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. b) a c) výpisem z listu vlastnictví,

e) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. e) výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu60), anebo nájemní smlouvou, jde-li o byt v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu (občanským průkazem), jde-li o byt v užívání,

f) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. d) a g), potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem,

g) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. f), výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu60), anebo potvrzením právnické osoby o členství, je-li předmětem vypořádání podíl nebo vklad spojený s právem užívání bytu,

h) k prokázání skutečnosti, kdy vzniká povinnost užívat předmět bytové potřeby k trvalému bydlení v souladu s § 15 odst. 4, jde-li o výstavbu nebo změnu stavby a nebo o koupě rozestavěné stavby, pravomocným kolaudačním rozhodnutím,

i) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a každoročně nejpozději do 15. února potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na uplynulé zdaňovací období, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 5,

j) smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou101) a každoročně nejpozději do 15. února potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 6,

k) potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku v uplynulém zdaňovacím období, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 7.

(2) Nárok na poskytnutí slevy na dani podle § 35ba při stanovení daně nebo záloh prokazuje poplatník plátci daně

a) dokladem prokazujícím totožnost manželky (manžela), uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) a průkazem ZTP/P, pokud je manželka (manžel) jeho držitelem,

b) rozhodnutím o přiznání plného nebo částečného invalidního důchodu a každoročně nejpozději do 15. února dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) nebo d) z důvodu, že pobírá plný invalidní nebo částečný invalidní důchod,

c) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu upravujícího důchodové pojištění43), u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, nebo o tom, že mu zanikl nárok na částečný nebo plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného nebo plného invalidního důchodu a starobního důchodu, anebo je-li poplatník podle zvláštních právních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní,

d) průkazem ZTP/P, pokud je poplatník jeho držitelem a uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. e),

e) potvrzením školy, že se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f),

f) rozhodnutím o přiznání starobního důchodu a každoročně nejpozději do 15. února dokladem o výplatě důchodu, nečiní-li jeho důchod v uplynulém zdaňovacím období více než 38 040 Kč ročně a jako poživatel starobního důchodu uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 2.

(3) Nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně prokazuje poplatník plátci daně

a) úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojeného, v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),

b) předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem,

c) jsou-li oba manželé zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje druhý z manželů,

d) potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,

e) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

(4) Jestliže se změnily skutečnosti rozhodné pro přiznání nezdanitelné části základu daně podle § 15, slevy na dani podle § 35ba nebo daňového zvýhodnění, předloží poplatník nové doklady prokazující platnost nároku na odpočet.

101) Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).“.

166. V § 38m odst. 3 písm. c) se slova „, za které nebylo dosud“ nahrazují slovy „anebo předchází změně ve vymezení hospodářského roku, nebylo-li dosud za toto období“.

167. V § 38m odst. 3 písm. d) větě první se za slova „společnosti35f)“ vkládají slova „nebo evropské družstevní společnosti35g)“.

168. V § 38m odst. 3 písm. d) větě druhé se slova „je evropská společnost povinna sestavit“ nahrazují slovy „je povinna sestavit evropská společnost35f) nebo evropská družstevní společnost35g)“.

169. V § 38m odst. 4 písm. d) se za slova „společnosti35f)“ vkládají slova „nebo evropské družstevní společnosti35g)“.

170. V § 38na odst. 1 větě druhé se za slovo „společníků“ vkládají slova „nebo členů družstva“.

171. V § 38na odst. 1 se věta poslední nahrazuje větami „Podstatnou změnou se vždy rozumí změny, které se v úhrnu týkají více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo kterými získá společník nebo člen družstva rozhodující vliv. Zda došlo k podstatné změně se zjišťuje v období, za které má být daňová ztráta uplatněna, a to porovnáním tohoto období s obdobím, za něž byla daňová ztráta vyměřena (dále jen „porovnávané období“); přitom v období, za něž byla daňová ztráta vyměřena, je rozhodné složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole k poslednímu dni tohoto období, a v období, za něž má být daňová ztráta uplatněna, je rozhodný úhrn změn ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole, v tomto období.“.

172. V § 38na odst. 2 se za větu první vkládá věta „Za provozování stejné činnosti v obou porovnávaných obdobích se považuje i případ, kdy v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, došlo pouze k vynakládání výdajů (nákladů) za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů a tyto příjmy byly vykázány v období, za které má být daňová ztráta uplatněna.“.

173. V § 38na se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Za provozování stejné činnosti v obou porovnávaných obdobích se považuje i případ, kdy v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, došlo pouze k vynakládání výdajů (nákladů) za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů a tyto příjmy byly vykázány v období, za které má být daňová ztráta uplatněna.“.

174. V § 38na se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Část základu daně podle věty první se stanoví na základě poměru příjmů zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který zanikl, v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým příjmům zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu20).“.

175. V § 38na se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Část základu daně podle věty první se stanoví na základě poměru příjmů zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který nezaniká, v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým příjmům zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu20).“.

176. V § 38na se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Výše základu daně podle věty první se stanoví u přijímající společnosti na základě poměru příjmů zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané převádějící společností v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým příjmům zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu20).“.

177. V § 38na se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:

„(9) V případech uvedených v odstavcích 4 až 6 se nepoužijí ustanovení odstavců 1 až 3.“.

Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 10.

178. Za § 38nb se vkládá nový § 38nc, který včetně nadpisu zní:

(1) Poplatník, který sjednává cenu v obchodním vztahu s osobou, která je vůči němu považována za spojenou osobu, může požádat místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení39i), zda způsob, jakým byla cena vytvořena, odpovídá způsobu, kterým by byla vytvořena cena sjednaná mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek (§ 23 odst. 7) (dále jen „závazné posouzení ceny“).

(2) Poplatník v žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny uvede alespoň

a) jména, příjmení nebo názvy, bydliště nebo sídla, místa podnikání, daňová identifikační čísla, pokud byla přidělena, všech osob zúčastněných v obchodním vztahu, pro nějž je podána žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny, včetně poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 i osob, kterým nevzniká daňová povinnost z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky (dále jen „zúčastněná osoba“),

b) popis organizační struktury, jejíž jsou zúčastněné osoby součástí, a to i mimo území České republiky,

c) popis obchodních činností zúčastněných osob,

d) popis obchodního vztahu, pro který je podána žádost o závazné posouzení ceny,

e) zdaňovací období, na které se má rozhodnutí o závazném posouzení ceny vztahovat,

f) popis a dokumentace způsobu, jakým byla cena vytvořena, včetně všech údajů týkajících se obchodního případu; u údajů, které budou známy v budoucnu, se uvedou předpoklady, ze kterých se při odhadu hodnot těchto údajů vycházelo,

g) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení ceny.

(3) O žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny rozhodne správce daně, u kterého byla žádost podána. Pokud je v obchodním vztahu více zúčastněných osob, které mají daňovou povinnost z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky a tuto povinnost spravují odlišní správci daně, rozhodnutí o závazném posouzení ceny vydá správce daně vyššího stupně nejblíže nadřízený těmto správcům daně a závazné posouzení ceny je pro tyto správce daně účinné. Dotčeným správcům daně a dalším zúčastněným osobám se rozhodnutí doručuje na vědomí. Jsou-li dány důvody pro zrušení rozhodnutí o závazném posouzení ceny podle zvláštního právního předpisu, rozhodne o jeho zrušení správce daně, který je vydal, na návrh kterékoliv zúčastněné osoby nebo z podnětu dotčeného správce daně.

(4) Rozhodnutí o závazném posouzení ceny může být vydáno i pro právnickou osobu, jejíž založení se předpokládá. Žádost podle odstavce 2 je oprávněna za ni předložit jiná osoba, pokud zakládanou právnickou osobu, pro kterou je závazné posouzení ceny žádáno, dostatečně identifikuje. O závazné posouzení ceny požádá tato jiná osoba místně příslušného správce daně z příjmů podle předpokládaného sídla zakládané právnické osoby. Identifikace zakládané právnické osoby musí být uvedena i ve výroku rozhodnutí o závazném posouzení ceny. Příjemcem tohoto rozhodnutí je žadatel a je účinné pro stanovení daňové povinnosti zakládané právnické osoby, a to ode dne jejího vzniku.“.

179. V § 38p odst. 2 se číslo „5“ nahrazuje číslem „1“.

180. V příloze č. 1 odpisové skupině 4 položce (4-2) se slova „budov a inženýrských staveb“ zrušují.

181. V příloze č. 1 odpisové skupině 4 položce (4-15) se za číslo „230141,“ vkládá číslo „230341,“.

Čl. II

1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2005 a zdaňovací období, které započalo v roce 2005, platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li tento zákon dále jinak. Ustanovení čl. I, s výjimkou bodů 42, 99, 100, 167, 168 a 169, se použijí poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2006.

2. U příjmu z úrokového výnosu z hypotečních zástavních listů, emitovaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění platném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Ustanovení čl. I bodu 157 se použije pouze na smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby uzavřené po 1. lednu 2006.

4. Ustanovení čl. I bodu 42 se použije na osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. ze), zf) a zi) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 47/2004 Sb. a zákona č. 669/2004 Sb., o jejichž výplatě rozhodla počínaje 1. lednem 2006 valná hromada nebo jiný orgán, který o výplatě těchto příjmů rozhoduje.

5. Úroky z dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postaveným a ze směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb., ve zdaňovacím období započatém v roce 2004, které nebyly podle § 24 odst. 2 písm. zi) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 438/2003 Sb., výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů z důvodu jejich nezaplacení, mohou být uplatněny jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů v tom zdaňovacím období, ve kterém budou zaplaceny.

6. Ustanovení § 23a odst. 5 písm. c) a § 23c odst. 8 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2004, se použije pro uplatnění nároku na odpočet i na jeho zánik podle § 34 odst. 3 a násl. zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2004.

7. Ustanovení čl. I bodů 2, 6, 9, 24, 25, 31, 38, 53, 58, 79, 82, 85, 86 a 90 se použijí i pro zdaňovací období, které započalo v roce 2005.

8. Rozdíl, o který úhrn výdajů (nákladů) na deriváty byl za zdaňovací období vyšší než úhrn příjmů (výnosů) z derivátů, podle § 24 odst. 2 písm. zg) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2005, který nebyl uplatněn jako výdaj (náklad) nejdéle za zdaňovací období započaté v roce 2005, lze odečíst od základu daně, a to nejdéle ve 3 zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, bezprostředně následujících po vykázání tohoto rozdílu. Při zániku poplatníka bez provedení likvidace může tento rozdíl nebo jeho část, který neuplatnil poplatník zaniklý bez provedení likvidace, uplatnit jako výdaj (náklad) nástupnická společnost (družstvo) při přeměně nebo právní nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace za stejných podmínek, jako by k zániku bez provedení likvidace nedošlo.

9. U hmotného majetku, který je předmětem smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku uzavřené do konce zdaňovacího období započatého v roce 2004, se pro účely ustanovení § 24 odst. 4 písm. a), § 24 odst. 4 písm. b) a § 30 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb. použije doba odpisování platná v době uzavření smlouvy.

10. Ustanovení § 38na zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 669/2004 Sb. se poprvé použije u poplatníka, u něhož došlo k podstatné změně ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004, pro přeměny obchodních společností nebo družstev s rozhodným dnem od 1. ledna 2004 a pro převody podniků účinné od 1. ledna 2004.

11. Ustanovení § 38na zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se poprvé použije u poplatníka, u něhož došlo k podstatné změně ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004, pro přeměny obchodních společností nebo družstev s rozhodným dnem od 1. ledna 2004 a pro převody podniků účinné od 1. ledna 2004.

12. Ustanovení § 23d odst. 3 ve znění platném ode dne účinnosti tohoto zákona se použije i na převod podílu v přijímající společnosti, který převádějící společnost získala za převedený podnik nebo jeho samostatnou část, nebo části podílu odpovídající zvýšení jejího vkladu do základního kapitálu přijímající společnosti, kterou získala za převedený podnik nebo jeho samostatnou část, pokud k převodu podniku nebo jeho samostatné části došlo přede dnem účinnosti tohoto zákona.

13. Nájemce movitých a nemovitých věcí zároveň, který uplatňuje odpisy v základu daně podle článku II bodu 3 zákona č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, může § 32b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, použít pro zdaňovací období započaté v roce 2005.

Čl. III

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá ze zákonů a z nálezu Ústavního soudu jej měnících.

ČÁST DRUHÁ

Čl. IV

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 2 větě třetí se slova „nezahrnovaným do samostatného“ nahrazují slovy „zahrnovaným do samostatného“.

2. V § 2 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) V případě nabytí pohledávky postoupením může postupník tvořit opravné položky k rozvahové hodnotě pohledávky, pokud uhradil její pořizovací cenu.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

3. V § 4 odst. 1 věta druhá zní: „Rezervy a opravné položky se zruší vždy ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo nájmu podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační složku podle zvláštního zákona21) (dále jen „nájem podniku“), ke dni přerušení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo nájmu podniku, pokud tato činnost nebo nájem podniku nejsou zahájeny do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém došlo k přerušení.“.

4. V § 4 odst. 1 ve větě čtvrté se slova „a v případě, kdy poplatník při ukončení nájmu uzavřel smlouvu o nájmu podniku21) účinnou dnem následujícím po dni ukončení nájmu,“ zrušují.

5. V § 5 odst. 2 písm. a) se slova „bez příslušenství“ nahrazují slovy „vzniklých z titulu jistiny a úroku“.

6. V § 5 odst. 3 se za úvodní slova „pohledávkou z úvěru se pro účely tvorby opravných položek rozumí pohledávka“ vkládají slova „z titulu jistiny a úroku“.

7. V § 7 odst. 1 písmeno b) zní:

„b) jsou nájemci hmotného majetku na základě smlouvy o nájmu podniku, přičemž k opravám tohoto majetku jsou smluvně písemně zavázáni,“.

8. V § 7 odst. 9 se za slova „hmotného majetku“ vkládají slova „uvedeného v odstavci 1 písm. b)“.

9. Za § 8b se vkládá nový § 8c, který zní:

Nepostupuje-li poplatník u nepromlčené pohledávky podle § 5, 5a, 6, 8, 8a a 8b, může vytvořit opravnou položku až do výše 100 % její neuhrazené rozvahové hodnoty bez příslušenství pouze v případě, že

a) se nejedná o pohledávku vymezenou v § 8a odst. 3,

b) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřesáhne částku 30 000 Kč,

c) od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců, a

d) ke dni tvorby opravné položky nepřesahuje u poplatníka celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi, u nichž uplatňuje postup dle tohoto ustanovení, částku 30 000 Kč.

O pohledávce, k níž byla vytvořena opravná položka podle tohoto ustanovení, je poplatník povinen vést samostatnou evidenci.“.

Čl. V

Uzavře-li poplatník nejpozději do 31. prosince 2005 smlouvu o nájmu podniku a součástí tohoto podniku nebo jeho části bude i majetek dosud užívaný na základě nájemní smlouvy, pak pokud k takto najatému majetku tvořil rezervy na opravu, může ode dne účinnosti tohoto zákona pokračovat v tvorbě rezervy z titulu smlouvy o nájmu podniku. Pokud smlouvu o nájmu podniku neuzavře, rezervy vytvořené do dne účinnosti tohoto zákona zruší nejpozději ve zdaňovacím období, v němž předpokládal termín zahájení opravy.

ČÁST TŘETÍ

Čl. VI

V části první čl. II zákona č. 669/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se body 3 až 5 zrušují.

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. VII

V části dvacáté první čl. XXI zákona č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, se bod 3 zrušuje.

ČÁST PÁTÁ

Čl. VIII

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb. a zákona č. 361/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 8 odst. 2 písm. e) se na konci doplňují slova „s výjimkou položky 1 bod 1 písmeno l),“.

2. V položce 1 bod 1 sazebníku se doplňuje písmeno l), které zní:

„ l) o informaci pro účely exekučního řízení, prováděného soudním exekutorem Kč 2 000“.

3. V příloze části první položce 1 se doplňuje bod 4, který zní:

„4. Vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle § 38nc zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Kč 50 000“.

ČÁST ŠESTÁ

Čl. IX

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 342/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 3 se odstavec 5 včetně poznámek pod čarou zrušuje.

2. V § 3 se doplňují odstavce 5 a 6, které včetně poznámky pod čarou č. 5a znějí:

„(5) Má-li povinnost platit daň z pozemku více poplatníků, platí daň společně a nerozdílně, není-li dále stanoveno jinak.

(6) Je-li podle zvláštního právního předpisu spoluvlastnictví k pozemku odvozeno od vlastnictví k bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru5a), který je evidován v katastru nemovitostí, je poplatníkem daně z pozemku vlastník bytu nebo samostatného nebytového prostoru ve výši svého podílu na celkové dani z pozemku odpovídajícího spoluvlastnickému podílu na pozemku evidovanému v katastru nemovitostí. Spoluvlastníci bytu nebo samostatného nebytového prostoru jsou povinni platit daň ze svého podílu na pozemku společně a nerozdílně.

5a) Například zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.“.

3. V § 4 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje i na část pozemku.“.

4. V § 13a odst. 1 větě druhé se za slova „z předchozích zdaňovacích období“ vkládají slova „nebo daň byla vyměřena v některém z předchozích zdaňovacích období z moci úřední“.

5. V § 13a na konci textu odstavce 4 se doplňují slova „nebo není-li dále stanoveno jinak“.

6. V § 13a se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí:

„(5) Je-li ve lhůtě pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 podáno daňové přiznání alespoň jedním ze spoluvlastníků pozemku za jeho spoluvlastnický podíl na pozemku, který není v katastru nemovitostí evidován zjednodušeným způsobem a na kterém není umístěna stavba splňující podmínky podle § 7 tohoto zákona, má povinnost podat daňové přiznání každý poplatník daně z tohoto pozemku samostatně. V tomto případě podává každý poplatník daňové přiznání a platí daň ve výši svého podílu na celkové dani z pozemku odpovídajícího spoluvlastnickému podílu na pozemku evidovanému v katastru nemovitostí (dále jen „spoluvlastnický podíl na dani z pozemku“). Za nepřiznané spoluvlastnické podíly na dani z pozemku správce daně vyměří daň z moci úřední bez předchozí výzvy k podání daňového přiznání jednotlivým poplatníkům ve výši spoluvlastnického podílu na dani z pozemku.

(6) Nebylo-li daňové přiznání podáno podle odstavce 4 nebo 5, stanoví správce daně společným zástupcem jednoho z poplatníků bez nároku na náhradu nákladů.“.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 7 až 9.

7. V § 13a odstavec 9 zní:

„(9) Nebylo-li do 31. prosince roku, ve kterém byl podán návrh na vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí rozhodnuto o jeho povolení, je poplatník povinen za nemovitost, která byla předmětem vkladu práva vlastnického podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí. Daňové přiznání poplatník podává na zdaňovací období následující po roce, v němž vznikly právní účinky vkladu. Povinnost podat daňové přiznání nevzniká, pokud daňové přiznání za nemovitost podal současný společný zástupce.“.

8. V § 13a se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Není-li dědické řízení do 31. prosince roku, v němž poplatník zemřel, pravomocně ukončeno, je dědic povinen za nemovitost, která byla předmětem dědického řízení, podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení. Daňové přiznání podává dědic na zdaňovací období následující po roce, v němž poplatník zemřel. Povinnost podat daňové přiznání nevzniká, pokud daňové přiznání za nemovitost, která byla předmětem dědického řízení, bylo podáno současným společným zástupcem.“.

9. V § 14 na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „; základ daně podle § 5 odst. 3 se zaokrouhluje na celé m2 nahoru“.

10. V § 14 odst. 3 se za slova „Daň z pozemků“ vkládají slova „anebo spoluvlastnický podíl na dani z pozemku“.

11. V § 15 odst. 1 písmeno b) zní:

„b) u ostatních poplatníků daně ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období.“.

12. V § 15 odst. 2 se částka „1 000 Kč“ nahrazuje částkou „5 000 Kč“.

13. V § 15 odst. 3 ve větě první se za slova „než 30 Kč“ vkládají slova „a není-li dále stanoveno jinak“.

14. V § 15 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:

„(4) Činí-li v obvodu územní působnosti jednoho správce daně daň z pozemků u poplatníka, který podle § 13a odst. 5 podává daňové přiznání za spoluvlastnický podíl na dani z pozemku nebo mu je vyměřena daň ve výši spoluvlastnického podílu na dani z pozemku z moci úřední, méně než 50 Kč, je daňová povinnost poplatníka u daně z pozemků 50 Kč.

(5) Jsou-li důvody pro podání daňového přiznání podle ustanovení § 13a odst. 9, je daň z nemovitostí za nemovitost, která byla předmětem vkladu práva vlastnického, připadající na již uplynulé termíny splatnosti, splatná nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí.

(6) Jsou-li důvody pro podání daňového přiznání podle ustanovení § 13a odst. 10, je daň z nemovitostí za nemovitost, která byla předmětem dědického řízení, připadající na již uplynulé termíny splatnosti, splatná nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení.“.

15. Za § 19a se vkládá nový § 19b, který zní:

Společný zástupce, který byl společným zástupcem poplatníků majících vlastnická nebo jiná práva k témuž pozemku do 31. prosince 2006, se považuje za společného zástupce i na následující zdaňovací období, pokud si poplatníci nezvolí jiného společného zástupce podle § 13a odst. 4 nebo postup podle § 13a odst. 5 tohoto zákona.“.

ČÁST SEDMÁ

Čl. X

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 303/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 493/2001 Sb., zákona č. 207/2002 Sb., zákona č. 102/2004 Sb. a zákona č. 635/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 6 odst. 6 se slova „60 % do 31. prosince 2005“ nahrazují slovy „40 % do 31. prosince 2007“.

2. V § 6 odst. 7 se slova „66 % do 31. prosince 2006“ nahrazují slovy „48 % do 31. prosince 2007“.

ČÁST OSMÁ

Čl. XI

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 235/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 1 písm. c) se za slovem „státě“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo daň přiznaná podle § 92a“.

2. V § 4 odst. 1 písm. h) se za slovem „státě“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo daň přiznaná podle § 92a“.

3. V § 13 odst. 10 písm. c) se za slovo „není“ vkládají slova „s výjimkou tichého vína“.

4. V § 28 odst. 1 se za slovem „vrubopis“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo doklad vystavený podle § 92a“.

5. V § 37 odst. 3 se na konci doplňují slova „zvýšený případně o opravu podle § 42 odst. 1 písm. d).“.

6. V § 42 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

„d) při použití platby, ze které vznikla plátci povinnost přiznat daň, na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně.“.

7. V § 42 odst. 4 písm. a) se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „písm. a), b) a c)“.

8. V § 42 odst. 4 písm. b) se za slova „odstavce“ vkládají slova „1 písm. d)“.

9. V § 42 odstavec 7 zní:

„(7) V případě opravy základu daně a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb provede opravu podle odstavce 1 písm. d) plátce vystavením dokladu o opravě základu a výše daně s náležitostmi podle odstavce 6 písm. a), b), c), d), f) a h), který dále musí obsahovat předmět plnění, na které byla platba původně přijata, celkovou výši plateb použitých na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, a tomu odpovídající výši daně. Tyto údaje se uvádějí na doklad za všechny opravy v průběhu zdaňovacího období jednou částkou. Tento doklad se nedoručuje. Plátce je povinen jako součást evidence pro daňové účely evidovat soupisy dokladů vystavených podle tohoto odstavce. Pokud se v okamžiku opravy jiné zdanitelné plnění neuskutečnilo, považuje se částka odpovídající provedené opravě podle odstavce 1 písm. d) za platbu přijatou na toto jiné zdanitelné plnění před jeho uskutečněním.“.

Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9.

10. V § 57 odst. 1 písm. a) se za slovy „základních uměleckých školách“ zrušuje čárka a doplňují se slova „a jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky, které jsou zapsány ve školském rejstříku42),“.

11. V § 57 odst. 1 písm. a) se odkaz na poznámku pod čarou č. 42 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 43.

12. V § 57 odst. 1 písm. b) se odkaz na poznámku pod čarou č. 43 za slovem „rejstříku“ nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 42.

13. V § 57 odst. 1 písm. g) se slova „, kterým jsou na tyto činnosti poskytovány prostředky ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona nebo ze zdrojů Evropské unie“ zrušují.

14. V § 61 písm. b) se za slova „souvisejícího s ochranou“ vkládají slova „a výchovou“.

15. V § 77 odstavec 2 zní:

„(2) Plátce, který uplatnil odpočet daně z platby, kdy platba nebo její část byla následovně použita na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem, je povinen provést opravu odpočtu. Opravu odpočtu daně provede plátce v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla platba nebo její část použita na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozené od daně nebo plnění, které není předmětem daně, a to z částky, která byla použita na úhradu jiných plnění.“.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

16. Za § 92 se vkládá nový § 92a, který včetně nadpisu zní:

(1) Za zlato se pro účely tohoto ustanovení považuje

a) zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší s výjimkou investičního zlata v podobě neopracované, zejména slitku, cihly, prutu, valounu, zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo odpadu,

b) investiční zlato při dodání podle § 92 odst. 5.

(2) Při dodání zlata s místem plnění v tuzemsku plátcem jinému plátci, osobě registrované k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobě povinné k dani s výjimkou vývozu a dodání zlata do jiného členského státu, jsou povinny přiznat daň osoby, kterým je zlato dodáno.

(3) Plátce, který dodává zlato osobám podle odstavce 2, je povinen správci daně oznámit první dodání zlata každé osobě nejpozději do dne prvního dodání této osobě.

(4) Plátce, který dodává zlato osobám podle odstavce 2, je povinen vystavit daňový doklad nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění.

(5) Daňový doklad musí obsahovat

a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který dodává zlato,

b) daňové identifikační číslo plátce, který dodává zlato,

c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo název, sídlo nebo místo podnikání osoby, které je zlato dodáno,

d) daňové identifikační číslo plátce, kterému je zlato dodáno,

e) evidenční číslo daňového dokladu,

f) rozsah a předmět plnění včetně váhy a ryzosti zlata,

g) datum vystavení daňového dokladu,

h) datum uskutečnění plnění,

i) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,

j) základ daně,

k) sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona,

l) sdělení, že výše daně je povinna doplnit a přiznat osoba, které je zlato dodáno.

(6) Osoby podle odstavce 2, kterým je zlato dodáno, jsou povinny doplnit na obdrženém daňovém dokladu výši daně uvedenou v korunách a v haléřích, popř. zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře. Za správnost vypočtené daně odpovídají tyto osoby.

(7) Osoby podle odstavce 2, kterým je zlato dodáno, jsou povinny přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.

(8) Zvláštní režim se nepoužije při dodání zlata České národní bance.“.

17. V § 94 se doplňuje odstavec 12, který zní:

„(12) Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, které nejsou registrovány jako plátci a je jim dodáno zlato podle § 92a s místem plnění v tuzemsku, se stávají plátcem dnem uskutečnění dodání tohoto zlata.“.

18. V § 95 se doplňuje odstavec 13, který zní:

„(13) Osoba povinná k dani, která se stane plátcem podle § 94 odst. 12, je povinna podat přihlášku k registraci Finančnímu úřadu pro Prahu 1 nejpozději k datu dodání zlata podle § 92a.“.

19. V § 108 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „s výjimkou dodání zlata podle § 92a.“.

20. V § 108 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní:

„o) plátce, osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, kterým je dodáno zlato podle § 92a.“.

21. V příloze č. 2 se za větu „- Ostatní rekreační činnost zařazená v SKP 92.72, 92.72.1, 92.72.11 a 92.72.12. " vkládá věta „Služby posiloven a kondičního cvičení, provoz saun, tureckých a parních lázní zařazené v SKP 93.04.“.

Čl. XII

Opravu základu daně ve výši daně podle ustanovení § 42 odst. 1 písm. d) nelze provést za ta plnění, za něž již byla daň jakýmkoli způsobem ze státního rozpočtu vrácena.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Čl. XV

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 2 se v první větě za písmenem f) slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „2 a 3“ se doplňují slova „a § 92 odst. 1“.

2. V § 9 odst. 1 se na konci věty doplňuje čárka a slova „pokud zákon nestanoví jinak“.

3. V § 19 odst. 3 se slova „§ 99 odst. 3 a 4“ nahrazují slovy „§ 99 odst. 3 a 5“.

4. V § 92 odstavec 1 zní:

„(1) Plátcem není fyzická osoba, která na daňovém území České republiky vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), za podmínky, že celkové množství vyrobeného tichého vína za kalendářní rok nepřesáhne 2 000 litrů.“.

5. V § 92 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být dopravováno do jiného členského státu pro účely podnikání (§ 31).

(3) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být uvedeno do režimu podmíněného osvobození od daně.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.

6. V § 92 odst. 4 (dosavadní odstavec 2) se slova „odstavci 1“ nahrazují slovy „v odstavcích 1 až 3“.

7. § 94 včetně nadpisu zní:

(1) Při uvedení tichého vína vyrobeného fyzickou osobou na daňovém území České republiky do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 92 odst. 1 až 3.

(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také fyzické osobě, která se stala plátcem podle § 92 odst. 4, dnem porušení podmínek stanovených v § 92 odst. 1 až 3, a týká se množství tichého vína vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla, nestanoví-li zákon jinak.“.

8. V § 98a se slova „nebo § 100a odst. 1“ zrušují.

9. V § 99 odstavec 5 zní:

„(5) Tiché víno (§ 93 odst. 3) vyrobené fyzickou osobou uvedenou v § 92 odst. 1 není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].“.

10. V § 100a odst. 6 se slova „Nevznikne-li malému výrobci vína ve zdaňovacím období povinnost daň přiznat a zaplatit“ zrušují, slovo „malý“ se nahrazuje slovem „Malý“ a za slovo „hlášení“ se vkládají slova „ani daňové přiznání“.

ČÁST DVANÁCTÁ

Čl. XVI

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb. a zákona č. 123/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 5 písm. b) se slova „v odstavci 7“ nahrazují slovy „v odstavci 8 nebo v odstavci 9 písm. c)“.

2. V § 3 odst. 13 se na konci odstavce doplňuje věta „Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu podle odstavce 6 se použije obdobně“.

Čl. XVII

U zaměstnavatele, který v době od 30. března 2005 do nabytí účinnosti tohoto zákona neuhradil pojistné za dobu pracovního volna bez náhrady příjmu za zaměstnance, na něhož se vztahuje ustanovení § 3 odst. 8, nemusí toto pojistné zpětně doplácet. U zaměstnavatele, který pojistné podle předchozí věty uhradil, se příslušná částka považuje za přeplatek.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Čl. XVIII

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl tento zákon vyhlášen, s výjimkou části šesté, čl. IX, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.