§ 11 zákon ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 210/1990 Sb. a zákona ČNR č. 425/1990 Sb. – Zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení státu
Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona České národní rady č. 210/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. · 548/1991 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 11 zákona č. 548/1991 Sb. stanovuje, kdo může poskytovat zdravotní péči a jakým způsobem je tato péče hrazena, přičemž rozlišuje mezi péčí hrazenou z veřejných zdrojů a péčí hrazenou přímo pacientem. Zdravotní péči mohou poskytovat nejen státní a obecní zařízení, ale i soukromé subjekty (fyzické a právnické osoby), vždy však v souladu s aktuálními lékařskými poznatky. (§ 11 zákona č. 548/1991 Sb., zákon ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 210/1990 Sb. a zákona ČNR č. 425/1990 Sb., stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zdravotní pojišťovna, ministerstvo, obec
- Odkazuje na: § 18a
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 548/1991 Sb.
(1) Zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení státu, obcí, fyzických a právnických osob v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Podmínky poskytování zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních stanoví zvláštní zákony.
(2) Zdravotní péče se poskytuje
a) bez přímé úhrady na základě všeobecného zdravotního pojištění v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy2) nebo na základě smluvního zdravotního pojištění,
b) bez přímé úhrady z prostředků Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky u občanů Slovenské republiky, kteří nemají na území České republiky trvalý pobyt, nejsou na území České republiky v pracovním nebo obdobném poměru ani samostatně výdělečně činní; nárok na úhradu těchto nákladů uplatní Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky u příslušného orgánu Slovenské republiky,
c) bez přímé úhrady z prostředků státního rozpočtu České republiky, charitativních, církevních a dalších právnických a fyzických osob,
d) za plnou nebo částečnou finanční úhradu.
(3) Za plnou nebo částečnou finanční úhradu jsou poskytovány
a) zdravotní péče přesahující rámec stanovený zvláštními předpisy,2)
b) vyšetření, prohlídky a jiné výkony prováděné v osobním zájmu fyzických osob nebo v zájmu právnických osob, které nesledují léčebný účel,
c) léčiva a prostředky zdravotnické techniky a protetické a zdravotnické pomůcky nad rámec stanovený zvláštním předpisem,2)
d) zaopatření v zařízeních ústavní péče, v dětských domovech, kojeneckých ústavech a jeslích,
e) hygienické služby objednané fyzickými nebo právnickými osobami.“.
Poznámka č. 2 pod čarou zní:
„2) Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.“.
(4) Zdravotní péči za plnou nebo částečnou úhradu, popřípadě i její výši, blíže vymezí ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem financí České republiky vyhláškou vydanou po projednání se zdravotnickými pojišťovnami, se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, zástupci smluvních zdravotnických zařízení a profesními organizacemi zřízenými zvláštním zákonem.3) Zdravotnické zařízení, které takovou péči poskytne, je povinno vystavit fyzické nebo právnické osobě doklad, v němž uvede, jaká péče byla poskytnuta, a výši finanční úhrady.“.
Poznámka č. 3 pod čárou zní:
„3) Např. zákon České národní rady č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře.“.
20. V § 12.odst. 1 se vypouštějí slova „uspořádaná v jednotnou soustavu,“ a slovo „kolektivní“.
21. § 12 odst. 2 se vypouští.
22. V § 14 se slova „hospodářskými a společenskými organizacemi“ nahrazují slovy „hospodářskými organizacemi a občanskými sdruženími“.
23. V § 16 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
24. V § 17 odst. 2 se za slova „lázeňská péče“ vkládají slova „závodní preventivní péče, přednemocniční neodkladná péče a léčebné výživy“.
25. § 18 odst. 1 zní:
„(1) Ambulantní péči, jejíž součástí je i návštěvní služba, zajišťují praktičtí a jiní odborní lékaři v jednotlivých ordinacích a sdružených ambulantních zařízeních.“.
26. Za § 18 se vkládají nové § 18a a 18b, které včetně nadpisů zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zdravotní péči mohou poskytovat nejen státní a obecní zařízení, ale i soukromé subjekty (fyzické a právnické osoby), vždy však v souladu s aktuálními lékařskými poznatky.
- Většina zdravotní péče je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, což znamená, že pacient za ni přímo neplatí.
- Existují situace, kdy je nutné za zdravotní péči platit plnou nebo částečnou úhradu, například pokud jde o nadstandardní péči nebo výkony, které nesledují léčebný účel.
- Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem financí a dalšími subjekty blíže určí, jaká péče je zpoplatněna a v jaké výši, přičemž zdravotnické zařízení musí vystavit doklad o poskytnuté péči a její ceně.
Na co si dát pozor
- Je důležité rozlišovat mezi péčí hrazenou z pojištění a péčí, za kterou se platí, aby nedošlo k nedorozumění ohledně finančních nákladů.
- Při platbě za zdravotní péči je nutné vyžadovat doklad, který specifikuje poskytnutou péči a výši úhrady.
- Rozsah péče hrazené z pojištění je stanoven zvláštními předpisy, konkrétně zákonem o všeobecném zdravotním pojištění.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.