§ 13 zákon o sociálním zabezpečení – Potřebná doba zaměstnání.
Zákon o sociálním zabezpečení · 55/1956 Sb. · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 13 zákona č. 55/1956 Sb. stanovuje, jak dlouho musí být zaměstnanec zaměstnán, aby mu vznikl nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod, přičemž délka potřebné doby závisí na jeho věku. Pro nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod je klíčová délka zaměstnání, která se liší podle věku zaměstnance. (§ 13 zákona č. 55/1956 Sb., zákon o sociálním zabezpečení, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Potřebná doba zaměstnání.
- Týká se: zaměstnanec, manžel
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „ve věku nad 20 let do 22 let 1 rok,nad 22 let do 24 let 2 roky,nad 24 let do 26 let 3 roky,nad 26 let…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…20 let do 22 let 1 rok,nad 22 let do 24 let 2 roky,nad 24 let do 26 let 3 roky,nad 26 let do 28 let 4 roky,nad 28 let 5 roků.“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…22 let 1 rok,nad 22 let do 24 let 2 roky,nad 24 let do 26 let 3 roky,nad 26 let do 28 let 4 roky,nad 28 let 5 roků.“
- Odkazuje na: § 6
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 55/1956 Sb.
(1) Doba zaměstnání (§ 6) potřebná pro nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod činí u zaměstnanců
ve věku nad 20 let do 22 let 1 rok,nad 22 let do 24 let 2 roky,nad 24 let do 26 let 3 roky,nad 26 let do 28 let 4 roky,nad 28 let 5 roků.
U zaměstnanců ve věku nad 28 let se doba zaměstnání potřebná pro nárok zjišťuje z posledních deseti let počítaných zpět od vzniku invalidity (částečné invalidity). U zaměstnance mladšího 20 let stačí i doba zaměstnání kratší než rok.
(2) Získal-li zaměstnanec dobu zaměstnání v některém z věkových pásem (odstavec 1) a byl-li dále zaměstnán, považuje se za získanou doba zaměstnání potřebná v nejblíže vyšším věkovém pásmu.
(3) Doba zaměstnání potřebná pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod se pokládá vždy za získanou, jde-li o vdovu, která byla zaměstnána v době smrti svého manžela nebo vstoupila do zaměstnání nejpozději do jednoho roku po zániku nároku na vdovský důchod a pokračovala v zaměstnání až do dne, kdy se stala invalidní (částečně invalidní).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pro nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod je klíčová délka zaměstnání, která se liší podle věku zaměstnance. Například zaměstnanec ve věku 20–22 let potřebuje 1 rok zaměstnání, zatímco zaměstnanec nad 28 let potřebuje 5 let.
- U zaměstnanců starších 28 let se potřebná doba zaměstnání (5 let) zjišťuje z posledních deseti let před vznikem invalidity.
- Pokud zaměstnanec získal potřebnou dobu zaměstnání v určitém věkovém pásmu a dále pracoval, považuje se za splněnou i doba potřebná pro vyšší věkové pásmo.
- Vdova, která byla zaměstnána v době smrti manžela nebo nastoupila do zaměstnání do jednoho roku po zániku nároku na vdovský důchod a pracovala až do vzniku invalidity, má vždy splněnou potřebnou dobu zaměstnání.
Na co si dát pozor
- U zaměstnanců mladších 20 let stačí pro nárok na invalidní důchod i kratší doba zaměstnání než jeden rok.
- Pro nárok na invalidní důchod je nutné, aby se invalidita objevila buď během zaměstnání, nebo do dvou let po jeho ukončení, jak uvádí § 12 odst. 1.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 27 Invalidní (částečný invalidní) důchod v mimoř (Zákon o sociálním zabezpečení)§ 21 Doba zaměstnání potřebná pro nárok na invalid (Zákon o sociálním zabezpečení)§ 21 Doba zaměstnání potřebná pro nárok na invalid (Zákon o sociálním zabezpečení)§ 27 Invalidní (částečný invalidní) důchod v mimoř (Zákon o sociálním zabezpečení)§ 6 Doba zaměstnání (Zákon o sociálním zabezpečení)