Stručně: Paragraf 20 zákona 55/1956 stanoví, po kom náleží pozůstalostní důchody (vdovský, vdovecký a sirotčí), a to buď po zaměstnanci splňujícím určité podmínky, nebo po poživateli některého z vyjmenovaných důchodů.
§ 20 Důchody pozůstalých.
Důchod vdovský, vdovecký a sirotčí náležejí:
a) po zaměstnanci, který byl zaměstnán po dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod, neuplynulo-li od skončení zaměstnání do dne smrti více než 2 roky, nebo po zaměstnanci, který zemřel následkem pracovního úrazu,
b) po poživateli důchodu starobního, invalidního, částečného invalidního a důchodu za výsluhu let.
Paragraf 20 zákona 55/1956 stanoví, po kom náleží pozůstalostní důchody (vdovský, vdovecký a sirotčí), a to buď po zaměstnanci splňujícím určité podmínky, nebo po poživateli některého z vyjmenovaných důchodů.
Co to znamená v praxi
Pozůstalostní důchody mohou vzniknout po zaměstnanci, který pracoval dostatečně dlouho pro nárok na invalidní důchod a od skončení jeho zaměstnání do smrti neuplynuly více než 2 roky.
Nárok na pozůstalostní důchod vzniká také po zaměstnanci, který zemřel následkem pracovního úrazu.
Dále se pozůstalostní důchody vyplácejí po osobách, které již pobíraly starobní, invalidní, částečný invalidní nebo důchod za výsluhu let.