Stručně: Paragraf 24 zákona č. 55/1956 Sb. stanovuje, komu a za jakých podmínek náleží sirotčí důchod po zemřelém zaměstnanci nebo důchodci, a do kdy se tento důchod vyplácí.
§ 24 Sirotčí důchod.
(1) Sirotčí důchod náleží vlastnímu i osvojenému dítěti zemřelého zaměstnance (důchodce).
(2) Sirotčí důchod náleží také dítěti, jestliže zemřel jeho děd (bába) nebo pěstoun, který byl zaměstnancem (důchodcem), a jestliže dítě bylo v době jeho smrti na něj převážně odkázáno výživou.
(3) Sirotčí důchod náleží až do skončení povinné školní docházky dítěte. Poté náleží sirotčí důchod nejdéle do 25. roku věku, jestliže dítě
a) se soustavně připravuje předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo
b) je pro nemoc nebo pro tělesnou či duševní vadu trvale neschopno k práci.
(4) Po několika zaměstnancích (důchodcích) náleží dítěti jen jeden sirotčí důchod, a to nejvyšší.
Paragraf 24 zákona č. 55/1956 Sb. stanovuje, komu a za jakých podmínek náleží sirotčí důchod po zemřelém zaměstnanci nebo důchodci, a do kdy se tento důchod vyplácí.
Co to znamená v praxi
Sirotčí důchod je určen pro vlastní i osvojené děti zemřelého zaměstnance nebo důchodce.
Důchod může náležet i dítěti po zemřelém dědovi, babičce nebo pěstounovi, pokud na ně bylo dítě převážně odkázáno výživou.
Výplata sirotčího důchodu trvá do ukončení povinné školní docházky, poté nejdéle do 25 let věku, pokud se dítě soustavně připravuje na povolání nebo je trvale neschopné práce kvůli nemoci či vadě.
Pokud by dítě mělo nárok na sirotčí důchod po více zemřelých osobách, dostane pouze jeden, a to ten nejvyšší.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.