Vyhláška Českého báňského úřadu o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí

(1) Kromě požadavků definovaných v § 16a projektová dokumentace při použití observačních metod dále stanoví

a) na základě výsledků inženýrskogeologického průzkumu prognózu rozdělení horninového masivu v trase a okolí díla do kvazihomogenních celků s uvedením předpokládaného chování horninového masivu při ražbě,

b) rozdělení raženého úseku díla do technologických tříd výrubu podle předpokládaných inženýrskogeologických podmínek v daném kvazihomogenním celku a

c) možnosti úpravy způsobu zajištění stability výrubu v dané technologické třídě výrubu na základě skutečných inženýrskogeologických podmínek zastižených při ražbě.

(2) Před zahájením prací musí být projektová dokumentace posouzena odborným znalcem26).

(3) Technologická třída výrubu určí zejména

a) způsob členění výrubu na dílčí výruby,

b) maximální vzdálenosti čeleb jednotlivých dílčích výrubů a požadavky na případné uzavření profilu dílčího výrubu nebo celého díla v závislosti na vzdálenosti od čelby, nebo na čase,

c) maximální a doporučenou délku záběru výrubu,

d) způsob zajištění stability výrubu včetně čelby ve vztahu k časovému provedení výrubu,

e) způsob rozpojování horninového masivu,

f) rychlost ražby,

g) maximální očekávanou deformaci horninového masivu a její vliv na systém ostění - hornina,

h) varovné stavy z hlediska zajištění stability výrubu, únosnosti systému ostění - hornina, přípustných deformací výrubu a zajištění stability objektů v nadloží. Varovný stav může být kromě hodnoty určen i předpokládaným vývojem sledované veličiny v čase a

i) doporučení pro provádění doprovodných opatření při dosažení varovného stavu.

(4) Technologické třídy výrubu musí být v projektu dokladovány výkresovou dokumentací v příčném i podélném řezu. Systém kotvení musí být dokladován na rozvinutém plášti ostění.

(5) Každý záběr včetně dílčích výrubů musí být při ražbě zařazen do technologické třídy výrubu podle zastižených inženýrskogeologických podmínek a na základě výsledků geomonitoringu. Zařazení provádí geotechnik a schvaluje závodní.

(6) Rozsah, typ a počet prvků dočasné výztuže pro zajištění stability výrubu v jednotlivých technologických třídách výrubu musí být v průběhu ražby aktualizován v souladu se zastiženými inženýrskogeologickými a hydrogeologickými podmínkami.

(7) Pro každý provedený záběr musí být veden záběrový list. Závodní stanoví způsob vedení záběrových listů, které musí obsahovat zejména

a) staničení čelby,

b) čas provedení záběru,

c) délku záběru,

d) způsob rozpojování a

e) minimální obsah prvků zajišťující stabilitu výztuže, a to zejména příhradových rámů, výztužných sítí, kotvení, tloušťky a kvality betonu, zajištění stability čelby, nadvýlomu a injektáže.

(1) Vzdálenost dřevěných prahů, na které se staví tunelovací rámy, smí být nejvýše 1 m. Rámy jsou navzájem rozepřeny.

(2) Pažení musí být zatahováno průběžně s postupem ražby, a to po celém obvodu díla, a přitlačuje se k líci výrubu odstavnými klíny.

(1) Komín nemusí mít samostatné lezní oddělení, pokud je zajištěna možnost dorozumění mezi zaměstnanci u paty komína a na čelbě komína. Vstup do komína bez předchozího dorozumění je zakázán. Po dobu chůze nebo jízdy v komíně je veškerá jiná práce zakázána.

(2) Současná práce v různých úrovních komína je dovolena pouze tehdy, pokud zaměstnanci nejsou vzájemně ohroženi. Zvláštní opatření na ochranu zaměstnanců při těchto pracích určí technologický postup.

(1) Technologický postup určí lhůty a způsob kontrol soudržnosti hornin raženého díla a stavu ukotvení dráhy razicí plošiny.

(2) Materiál dopravovaný razicí plošinou nesmí ohrožovat osoby a znemožňovat výstup na pracovní plošinu.

(1) Hloubení šachtice a studny (dále jen „šachtice“) je dovoleno pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) ústí šachtice na nakloněném povrchu je zajištěno tak, aby srážková voda nestékala do šachtice a nerozmáčela její okolí,

b) v šachtici hlubší než 5 m je zřízen ve výšce 2 až 4 m nad dnem ochranný poval. Za poval se považuje i plné odpočívadlo lezního oddělení. U šachtic do průřezu 2,5 m2 je možno místo povalu zřídit plné ohražení ohlubně do výše 1,1 m,

c) šachtice do hloubky 15 m je vybavena alespoň pevným žebříkem. Šachtice hlubší než 15 m je vybavena samostatným lezním oddělením s odpočívadly o svislé vzdálenosti menší než 5 m. Lezní oddělení může být nahraženo svislým žebříkem s ochranným košem. V šachtici, kde se lze při lezení opřít o stěnu, je možno od ochranného koše upustit nebo použít provazového žebříku. Při těžbě v šachtici do průřezu 2,5 m2 nesmí zůstat žebřík v průřezu šachtice.

(2) Pokud není lezní oddělení od těžního prostoru odděleno pažením, je současná těžba a chůze osob zakázána.

(3) Vstup do šachtice je zakázán, pokud není připraveno lano nebo žebřík pro nouzový výstup.

(4) Práce v šachtici je dovolena pouze tehdy, je-li na ohlubni stále přítomen nejméně jeden zaměstnanec.

(5) Šachtice, která ztratila svůj význam, a podzemní díla z ní vyražená musí být po pořízení dokumentace neprodleně likvidována. Způsob likvidace určí projekt.

(1) Stavební šachtu hlubší než 5 m je dovoleno dále hloubit a provozovat pouze, je-li vybavena samostatným lezním oddělením. Lezní oddělení musí splňovat tyto konstrukční požadavky:

a) svislá vzdálenost mezi odpočívadly může být nejvýše 5 m,

b) mezera pažení oddělující lezní oddělení od těžního prostoru může být nejvýše 0,1 m,

c) konstrukce musí zajišťovat ve všech směrech ochranu proti pádu do hloubky.

(2) Lezní oddělení je dovoleno nahradit svislým žebříkem s ochranným košem, který je umístěn nejméně 0,5 m od prostoru dosahu těžní nádoby.

(3) Technologický postup určí způsob a prostředky pro nouzový výstup ze stavební šachty a místo jejich uskladnění nebo umístění.

(1) K ochraně osob na dně jámy musí být zřízen ochranný poval provedený podle zvláštního předpisu.7)

(2) Používá-li se k hloubení, prohlubování nebo rekonstrukci těžní zařízení jámy, nesmí být během prací v jámě používáno k jiným účelům.

(3) Pro hloubení, prohlubování a rekonstrukci jam určí projekt také bezpečnostní opatření, zejména k ochraně osob před pádem do jámy, opatření proti pádu horniny a předmětů a způsob uchycení pracovního povalu.

(1) Hloubení v horninách, kde lze očekávat výrony vod nebo plynů, průvaly vod nebo zvodněných materiálů, je dovoleno pouze po ověření horniny do vzdálenosti určené projektem nebo technologickým postupem.

(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na hloubení jam, jejichž dno je zpevněno injektáží nebo zmrazováním.

(3) Při hloubení a prohlubování jam pomocí zmrazování určí projekt nebo technologický postup zvláštní opatření k zabránění vzniku ledových krápníků v profilu jámy nebo opatření k jejich včasnému odstraňování a zvýšení četnosti kontrol návěštních zařízení.

(1) Práce na dně jámy bez zajištění proti pádu do předvrtu nebo předrážky je zakázána. Projekt nebo technologický postup určí způsob zajištění, jakož i způsob zajištění bezpečnosti zaměstnanců při odtěžování pod spodním ústím předvrtu nebo předrážky.

(2) Závodní určí způsob uvolnění a odtěžení horniny při ucpání předvrtu nebo předrážky. Tyto práce se provádějí za stálého dozoru.

(1) Podzemní sanační práce smí být zahájeny až po ověření stavu podzemních i povrchových objektů a okolí v rozsahu předpokládaného vlivu těchto prací.

(2) Podzemní prostor, ve kterém jsou sanační práce vykonávány, musí být řádně zajištěn.

(1) Boky výkopu musí být zajištěny proti zavalení při dosažení hloubky 1,5 m; v nesoudržných horninách nebo tam, kde lze očekávat vnější vlivy (například seismické namáhání), od hloubky 0,7 m.

(2) Při zmáhání nebo zpřístupňování propadliny je nutno postupovat od předpokládané vnější hrany propadliny k otvoru, případně středu propadliny. Opatření pro případ sesuvu nebo propadnutí určí provozní dokumentace.

(3) Je zakázáno ponechat nezajištěný materiál pod větším úklonem, než je sypný úhel materiálu.

(4) Odstraňování nebezpečných převěsů se provádí za stálého dozoru.

(1) Před započetím bourání je nutno vymezit ohrožený prostor. Tento prostor musí být zajištěn proti vstupu nepovolaných osob.

(2) Projekt nebo technologický postup bouracích prací určí opatření proti ohrožení sousedních konstrukcí, výztužních a stavebních prvků a způsob statického zajištění ohrožených objektů.

(3) Bourací práce nad sebou jsou zakázány. Ústupová cesta z pracoviště musí být stále volná.

(4) Stropní konstrukce nesmí být zatěžována nad únosnost uvedenou v provozní dokumentaci.

(5) Pro opuštění pracoviště při ohrožení se určí nouzový signál výrazně odlišný od ostatních používaných signálů. S nouzovým signálem je nutno seznámit všechny zaměstnance zúčastněné na bouracích pracích.

(1) Vstup do díla v podzemí nebo jeho části, jehož stav ohrožuje bezpečnost osob, je dovolen jen za účelem odstranění nebezpečného stavu, a to na písemný příkaz.

(2) Zmáhací práce se provádějí podle technologického postupu. Jeho vypracování se nepožaduje, jde-li o zdolávání havárie.

Při plenění výztuže se zaměstnanci smí zdržovat jen v zajištěném prostoru s volnou ústupovou cestou. Jiné práce se smí současně provádět jen tehdy, není-li ohrožena bezpečnost osob.

(1) Použití stříkaného betonu určí projekt nebo technologický postup, který obsahuje zejména

a) zásady výroby dopravy a ukládání směsi,

b) lhůty a způsob kontroly hotové výztuže,

c) prostředky pro ochranu zaměstnanců před odletující směsí,

d) velikost nadvýrubu, který je možno zastříkat přes osazenou výztužnou síť.

(2) Za armovací sítí nesmí vznikat dutý prostor.

(1) Betonovou směs je dovoleno dopravovat a ukládat jen takovým způsobem, aby zaměstnanci nebyli ohroženi zavalením betonovou směsí nebo zabořením do ní.

(2) Dorozumění mezi místem ovládání zařízení pro dopravu betonové směsi a místem ukládání zajišťuje vhodná signalizace. Od této je možno upustit v případě vzájemné viditelnosti.

(3) Technologický postup určí zejména

a) způsob uložení a spojení potrubí, hadic, dopravníků a jiných zařízení pro dopravu betonové směsi tak, aby nemohl způsobit přetížení nebo nadměrné namáhání výztuže, výstroje, lešení nebo bednění a ohrožení bezpečnosti práce a provozu,

b) způsob čištění potrubí,

c) nosnost závěsů potrubí s přihlédnutím k váze plného potrubí a na případné rázy.

(4) Při dopravě spádovým potrubím je každou trubku nutno upevnit k výstroji nebo závěsnému lanu.

(5) Při dopravě betonové směsi nesmí docházet k přehýbání hadice.

(1) Bednění a odbedňování se provádí podle technologického postupu, který určí zejména

a) způsob zajištění těsnosti, únosnosti a prostorové tuhosti bednění,

b) únosnost podpěrných konstrukcí bednění,

c) minimální pevnost betonu, při které lze konstrukci odbednit,

d) náplň kontroly bednění a podpěrné konstrukce před započetím betonáže,

e) u nafukovacího bednění i kontrolu na stanovený vnitřní tlak v průběhu betonáže.

(2) Používá-li se posuvné bednění, technologický postup dále určí

a) způsob překládání sekcí a betonovací koncovky,

b) způsob dorozumění mezi místem obsluhy a pohonnou stanicí při tažení bednění.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na bednění jednoduchých prvků nebo bednění do výše 1 m.

(1) Montáž ostění skládaného ze stavebních prvků je dovolena jen pomocí ukladačů. Vrátek lze k této činnosti použít jen při zřizování pracoviště pro ukladač, výměně prvků, při montáži spojovacích prvků a zámkových kusů a v případech, kdy celková délka úseku skládaného ostění nepřesáhne 10 m.

(2) Uvolnění osazovaného prvku z ramene ukladače je dovoleno jen tehdy, je-li zajištěn proti pádu. Ponechat prvek ostění zavěšený na rameni ukladače je zakázáno.

(3) Při montáži ostění pomocí vrátku je nutno prvek ostění připojit k lanu vrátku tak, aby byla zaručena bezpečnost připojení a manipulace. Při zdvihání je zakázáno přepojovat prvek z lana jednoho vrátku na lano druhého vrátku a odpojovat lano od prvku, který nebyl bezpečně zajištěn proti pádu.

(1) Svorníkovou výztuž je dovoleno použít jen tam, kde je zaručena potřebná pevnost jejího zakotvení.

(2) Provozní dokumentace určí způsob a lhůty provádění kontrol únosnosti svorníků při osazení a při plném zatížení.

(3) Svorníky je nutno osazovat postupně od zajištěného prostoru směrem k nezajištěnému.

(4) U svorníků upnutých na konci vrtu musí patka s podložkou pevně doléhat na líc výrubu.

Injektáž se provádí podle projektu nebo technologického postupu, který určí zejména

a) nejvyšší injektážní tlak,

b) místo, kde se smí zdržovat obsluha soupravy, aby byla chráněna před možnými účinky prováděných prací,

c) vybavení a způsob zaústění injektážní jehly do otvorů ve výztuži nebo vývrtu tak, aby se nemohla tlakem injektážní hmoty uvolnit,

d) způsob spojení hadic, jakož i způsob napojení injektážní jehly.

Výstavba podzemní stěny a vrtaných pilot pro výztuž (ostění) se provádí podle projektu nebo technologického postupu, který určí zejména

a) postup výkopových prací,

b) stabilitu podzemních stěn v průběhu výkopu i po jeho dokončení,

c) dobu, po jejímž uplynutí podzemní stěna dosáhne potřebné únosnosti,

d) množství hmot, které musí být v zásobě k dispozici pro zahuštění suspenze v rozsahu prováděných prací,

e) opatření při prudkém poklesu hladiny suspenze v rýze nebo vrtu, včetně opatření k zajištění okolí.

Odval je provozován16) podle technologického postupu, který určí zejména

a) způsob ukládání a odběr hmot,

b) zneškodňování prachu,

c) bezpečnostní opatření při provozu strojů a zařízení,

d) stabilitu odvalu.

(1) V dílech v podzemí, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci nebo osoby, musí ovzduší obsahovat objemově nejméně 20 % kyslíku a koncentrace dále uvedených plynných škodlivin nesmí překročit tyto hodnoty:

oxid uhelnatý(CO)19 ppm0,0019 %,oxid uhličitý(CO2)4923 ppm0,4923 %,oxidy dusíku (nitrózní plyny):oxid dusičitý(NO2)0,5 ppm0,00005 %,oxid dusnatý(NO)2 ppm0,0002 %,oxid dusný(N2O)98,4 ppm0,00984 %,sirovodík(H2S)4,9 ppm0,00049 %.

(2) Koncentrace výbušných plynů v ovzduší podzemních děl nesmí překročit 25 % spodní meze výbušnosti. Pouze v místech, která jsou mimo účinný dosah větrání, je dovolena místní koncentrace výbušných plynů do 50 % spodní meze výbušnosti, musí však být provedena nezbytná opatření k odstranění tohoto stavu.

(3) Do podzemí musí být dodáváno takové množství čerstvých větrů, aby bylo dodrženo složení ovzduší podle odstavců 1 a 2. Při zjištění plynných škodlivin v ovzduší nad hodnoty uvedené v odstavcích 1 a 2 nebo hořlavých plynů nebo jiných plynných škodlivin nad hodnoty stanovené jiným právním předpisem je nutno provoz v díle v podzemí zastavit.

(4) Pokud složení ovzduší nevyhovuje podmínkám stanoveným v odstavcích 1 a 2, je nutno podzemní dílo označit zákazem vstupu nebo znepřístupnit. Dále mohou být prováděny jen práce na odstranění tohoto stavu.

(5) V jeskyni musí být ověřen vliv vnějších klimatických podmínek na větrání.

(1) Díla v podzemí musí být větrána. Způsob větrání, druhy zařízení pro rozvod větrů a podobně určí projekt. Dále projekt řeší případy možného průniku hořlavých plynů.

(2) Přirozeným větráním nebo difuzí je dovoleno větrat tehdy, jestliže nelze předpokládat překročení koncentrací uvedených v § 50 odst. 1 písm. a) až d). V ostatních případech musí být zřízeno umělé větrání.

(3) Je-li projektem určeno umělé větrání, je nutno větrat nepřetržitě po dobu přítomnosti osob v podzemí. Závodní určí potřebný časový předstih spuštění větrání před vstupem osob do podzemí a opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu při přerušení umělého větrání při jeho poruše.

(4) Námrazy v úvodním podzemním díle nebo nad ním se musí odstraňovat nebo jiným způsobem zabezpečit, aby neohrožovaly bezpečnost práce a provozu. Otevřený oheň k přímému ohřívání vtažných větrů nesmí být použit.

(1) Má-li být podzemní dílo nebo podzemní stavba větrána průchodním větrním proudem a není-li tlakový spád určený projektem docílen přirozeně, musí být instalován ventilátor k vytvoření potřebného tlakového spádu (dále jen „hlavní ventilátor“). Hlavní ventilátor musí být vybaven zařízením pro měření tlakového spádu.

(2) Před uvedením hlavního ventilátoru do trvalého provozu nebo při podstatné změně jeho parametrů je nutno ověřit jeho provozní charakteristiku.

(3) Hlavní ventilátor a jeho příslušenství je nutno podrobně zkontrolovat nejméně jednou za rok a podle potřeby vyčistit a nakonzervovat.

(4) O provozu a kontrolách hlavního ventilátoru se vede kniha.

(1) Všechna nežádoucí spojení ve větrní síti je nutno izolovat.

(2) Větrní dveře se musí samočinně zavírat. Nesmějí zůstat otevřené zbytečně. Jakmile pomine jejich potřeba, je nutno je vysadit nebo zajistit v otevřené poloze.

(3) Tam, kde otevření dveří narušuje řádné větrání, je nutno postavit nejméně dvoje dveře v takové vzdálenosti, aby jedny z nich byly vždy uzavřeny.

(4) V místech, kde nemohou být postaveny nebo řádně udržovány větrní dveře a netěsnost nenaruší rozvádění větrů, je možno použít větrní závěsy nebo jednoduché dveře.

(1) Separátní větrání musí být zřízeno, pokud složení ovzduší nevyhovuje požadavkům § 50.

(2) Tam, kde není možno z technologických důvodů, například při použití razicích plošin, při ražbě maloprofilových podzemních děl nebo protlaků zřídit separátní větrání, smí být větráno stlačeným vzduchem.

(3) Separátním větráním nesmí být v žádném místě průchodního větrního proudu odebíráno více větrů, než je objemový průtok tohoto větrního proudu.

(4) Lutnový tah je nutno vyvést do průchodního větrního proudu nebo na povrch do takové vzdálenosti, aby použité větry nebyly znovu vedeny do neproraženého podzemního díla.

(5) Ovládání prvního ventilátoru separátně větraného podzemního díla je dovoleno jen z průchodního větrního proudu nebo povrchu.

(6) Použity smí být jen lutny z materiálu, který vylučuje šíření požáru.

(7) V prostoru čelby separátně větraného podzemního díla je možno pro zlepšení větrání použít vedlejší lutnový tah.

(8) Druh separátního větrání, druh a umístění ventilátorů a tlumičů hluku, druh a průřez luten včetně jejich vyvedení do průchodního větrního proudu nebo na povrch, jejich vzdálenost od čelby, prodlužování nebo zkracování, zavěšování, spojování a těsnění a způsob likvidace odváděného prachu určí projekt nebo technologický postup.

(9) Separátní větrání smí být přechodně zastaveno za podmínek, které určí závodní.

(1) Vozovnu důlních lokomotiv, provozovnu strojů s naftovými motory, elektrickou stanici, obložený sklad výbušnin a sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv je nutno větrat průchodním větrním proudem nebo musí být vybaveny separátním větráním.

(2) V komoře pro nabíjení akumulátorů nesmí být koncentrace vodíku v ovzduší větší než 0,5 %. Požadavky uvedené v § 50 odst. 3 musí být splněny při překročení této hodnoty. Požaduje se nejméně dvanáctinásobná výměna vzduchu za hodinu. Je-li komora větrána separátním větráním, nesmí být ventilátor umístěn uvnitř nabíjecí komory. Provoz usměrňovacího agregátu je nutno funkčně vázat na provoz ventilátoru.

(3) Ve skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv a v provozovně, kde se manipuluje s těmito látkami nebo plyny, se požaduje nejméně čtyřnásobná výměna vzduchu za hodinu.

(4) Větrání komory s olejovým transformátorem nebo elektrickým zařízením s olejovou náplní a skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv je nutno uspořádat tak, aby výdušné větry z nich již nebyly použity k ovětrávání pracovišť.

(1) Závodní určí druhy škodlivin,17) které mají být zjišťovány, četnost a místa jejich zjišťování. Tam, kde vznikne podezření výskytu plynných škodlivin, je nutno je zjišťovat vždy.

(2) Výsledek kontroly složení ovzduší na pracovišti musí ten, kdo ji provedl, sdělit předákovi.

(1) Ve všech používaných podzemních dílech je nutno měřit nejméně jedenkrát za půl roku objemový průtok a teplotu větrů a odebrat vzorky ovzduší k provedení rozboru na kyslík, kysličník uhelnatý a kysličník uhličitý.

(2) Závodní určí lhůty odběru vzorků ovzduší pro zjištění koncentrace nitrozních plynů a kysličníku uhelnatého na místech, kde je prováděna trhací práce, a v místech s provozem naftových motorů. Odběrem vzorků ovzduší je namátkově kontrolována i délka určené čekací doby po odstřelu a celosměnový průměr nejvyšších dovolených škodlivin v ovzduší.17)

(3) V komoře pro nabíjení akumulátorů je nutno jednou za tři měsíce odebírat vzorek ovzduší pro zjištění koncentrace vodíku, stejně také v místech, kde je nebezpečí nahromadění jiných plynů, a to v době, kdy lze předpokládat jejich nejvyšší koncentrace.

(4) Rozbor vzorků ovzduší pro zjištění jejich plynných složek smí být nahrazen měřením přístroji a pomůckami povolenými podle zvláštního předpisu.18)

(1) Prostory se zvýšeným požárním nebezpečím určí závodní. Vždy se však za prostor se zvýšeným požárním nebezpečím považuje

a) dílo v podzemí s hořlavou výztuží,

b) objekt a zařízení nad jamou nebo šachticí,

c) prostor strojů a zařízení, v jejichž nádržích a rozvodech je více než 40 l hořlavých kapalin,

d) sklad hořlavých materiálů,

e) podzemní provozovna,

f) provozovaný sklad výbušnin.

(2) Prostory se zvýšeným požárním nebezpečím musí být opatřeny tabulkou s vyznačením zákazu kouření umístěnou před vstupem do tohoto prostoru.

(3) Z podzemí a z prostoru se zvýšeným požárním nebezpečím na povrchu musí být pravidelně odstraňovány nepotřebné hořlavé látky.

(1) Použití otevřeného ohně je dovoleno jen v nezbytně nutných případech se souhlasem závodního, v prostoru se zvýšeným požárním nebezpečím jen na jeho písemný příkaz.

(2) Písemný příkaz k použití otevřeného ohně v místě se zvýšeným požárním nebezpečím určí zejména

a) pracoviště, místo, druh a rozsah prací,

b) přístroje a zařízení, s nimiž se bude pracovat, a dobu jejich použití,

c) bezpečnostní opatření k zabránění vzniku požáru,

d) pohotovost hasicích prostředků,

e) provádění kontrol na ohrožených místech při práci i po jejím skončení,

f) zaměstnance k výkonu stálého dozoru,

g) zaměstnance obsluhujícího určené zařízení,

h) zaměstnance dozírajícího na pracoviště a jeho okolí v pracovních přestávkách a po skončení práce s otevřeným ohněm.

Vydané písemné příkazy je nutno evidovat v souladu s § 18.

(3) Zaměstnanci určenému k výkonu stálého dozoru je nutno, kromě povinností stanovených v § 8 odst. 3, prokazatelně uložit povinnost zkontrolovat před zahájením práce s otevřeným ohněm splnění bezpečnostních opatření určených v příkazu pro použití otevřeného ohně.

(4) Zaměstnanec dozírající v pracovních přestávkách na pracoviště a jeho okolí má povinnost po skončení práce se přesvědčit o tom, že nikde nehrozí nebezpečí vzniku požáru. Prohlídky pracoviště a jeho okolí po skončení práce s otevřeným ohněm je nutno provádět po dobu nejméně osm hodin, a to nepřetržitě nebo v intervalech ne delších než jedna hodina. Do poslední opakované prohlídky musí zůstat na místě použití otevřeného ohně určené hasicí prostředky.

(5) Výsledky prohlídek jsou zaznamenány do příkazu podle odstavce 2.

(1) Věcné prostředky požární ochrany, například požární signalizaci, hasicí přístroje, hasicí zařízení, je nutno udržovat v pohotovosti a nejméně jedenkrát ročně kontrolovat. Nesmějí být používány k jiným účelům než ke zdolávání požáru a k nácviku této činnosti. Použité prostředky je nutno bezodkladně připravit k novému použití nebo vyměnit.

(2) Hasicí zařízení a hasicí přístroj je nutno zajistit proti zamrznutí.

(1) V provozovně nebo před vstupem do ní, u každého stacionárního strojního zařízení a na mobilním stroji, kromě zařízení a strojů se vzduchovým pohonem, a v místě s nebezpečím vzniku požáru se musí umístit vhodné hasicí prostředky. V místě větraném průchodním větrním proudem se hasicí prostředky umisťují na vtažné straně.

(2) Na jednom stanovišti smí být uložen pouze jeden druh hasicích přístrojů. Pokud se předpokládá použití více druhů hasicích přístrojů, musí být uloženy odděleně, a to ve vzdálenosti nejméně 5 m od sebe.

(3) Na povrchu podzemní stavby je nutno zřídit požární sklad vybavený potřebnou zásobou hasicích prostředků a požární výzbroje pro použití v podzemí. Jeho umístění, provedení, vybavení a způsob skladování určí závodní.

(1) V budově na ústí úvodního podzemního díla nebo ve vzdálenosti menší než 60 m od něho se neskladují hořlavé hmoty. Za skladování se nepovažuje uložení takového množství těchto hmot, které bude nejpozději během následující směny dopraveno do podzemí.

(2) Pokud není možno, vzhledem k místním poměrům, vyhovět požadavkům uvedeným v odstavci 1, je možno hořlavé hmoty skladovat v množství a při splnění opatření určených projektem nebo závodním.

(1) Na podzemních stavbách nesmí být hořlavá výztuž jam, štol a úpadnic ústících na povrch, nárazišť a ostatních děl ústících do úvodních děl podzemní stavby, a to do vzdálenosti nejméně 10 m od místa průniku.

(2) Budovy jam, štol a úpadnic, strojovna hlavního ventilátoru a těžní věž nesmí být provedeny z hořlavého materiálu. Musí být chráněny proti úderu blesku a od všech přilehlých objektů z hořlavého materiálu nehořlavě odděleny.

(3) Projekt určí bezpečnostní opatření při nepoužití požárních poklopů.

(1) Tam, kde je stanoveno použití nehořlavé výztuže, nesmí být z hořlavého materiálu žádné prvky výztuže, kromě odstavných klínů, vložek tvárnicové výztuže a prahů pod výztužnými prvky.

(2) Volný prostor za výztuží v místě, kde je stanoveno použití nehořlavé výztuže, smí být vyplněn jen nehořlavým materiálem.

(1) V podzemí smí být, kromě motorové nafty, skladovány jen hořlavé kapaliny a tuhá maziva s bodem vzplanutí vyšším než 55 °C.

(2) Hořlavé kapaliny smí být na podzemním pracovišti skladovány jen v množství odpovídajícím spotřebě za 24 hodin, a to v pevných, těsných, uzavřených a nehořlavých nádobách označených výstražným nápisem o druhu, stupni hořlavosti a množství kapaliny nebo tuhého maziva, a kde nehrozí nahromadění elektrostatického výboje. Tyto nádoby smí být používány jen pro vyznačené druhy látek.

(3) Kromě místa, kde podle provozní dokumentace je nezbytné pravidelné svařování, je skladování hořlavých plynů v ostatních částech podzemí zakázáno.

(4) Hořlavé kapaliny smí být přelévány nebo odčerpávány jen na určených místech.

(5) Hořlavé kapaliny se v podzemí nesmí vyčerpávat z uzavřené nádoby přetlakem stlačeného vzduchu ani plynu ani nalévat z přepravní nádoby do nádrže bez použití nálevky.

(6) Nádrž a obal hořlavé kapaliny a tuhého maziva nesmí být, s výjimkou nalévání, přelévání nebo odběru hmot, otevřeny, ani když jsou prázdné.

(7) Kontrola a čištění vnitřku nádrže na hořlavou látku se nesmí provádět, pokud se neověří, že koncentrace hořlavých plynů v nich je pod 50 % spodní meze výbušnosti, a není-li zajištěno, že tato mez nebude během práce překročena. Při práci je nutno používat dýchací přístroj.

(8) Rozlitá nebo uniklá hořlavá kapalina nebo mazivo musí být neprodleně odstraněny. K tomu je nutno mít na místech určených závodním pohotově zásobu absorbční látky.

(9) Použitou čisticí hmotu je nutno uzavírat do nehořlavé nepropustné nádoby a vynášet z podzemí.

(10) Důlní vůz a vozík, ve kterém se přepravují nádoby s plyny nebo hořlavými kapalinami, smí být v soupravě vozidel zařazen jen na jejím konci.

(11) Oprava nádrží nebo zařízení, při níž by mohlo dojít ke vznícení nebo výbuchu hořlavých plynů, se nesmí provádět v podzemí.

(1) Sklad plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv smí mít jen nepropustnou podlahu, chemicky odolnou proti skladované látce, se spádem k havarijní jímce zakryté roštem. Objem havarijní jímky nesmí být menší než objem největší nádrže, popřípadě než objem propojených nádrží.

(2) Pod ventil, přes který se kapalina z nádrže nalévá, je nutno umístit žlab nebo jiné záchytné zařízení.

(3) Sklad smí být vybaven jen pevnými svítidly v nevýbušném provedení se zřetelně označeným vypínačem umístěným před skladem na vtažné straně.

(4) Nádrž, obal ani podstavec stabilní a mobilní nádrže nesmí být z hořlavého materiálu.

(5) Vodivá nádrž, obal, podstavec a ostatní zařízení skladu, kromě kolejových podvozků umístěných na kolejích, musí být uzemněny.

(6) Větrací otvory skladů musí být opatřeny klapkami těsně uzavíratelnými, a pokud se při vzniku požárního nebezpečí neuzavírají automaticky, ovladatelnými z vnější strany. Před skladem je nutno umístit nejméně čtyři kusy vzduchopěnových nebo obdobných ručních hasicích přístrojů a bednu se 150 kg písku nebo jiného hasicího prášku a lopatu.

(7) Ve skladu, popřípadě na vstupních dveřích do něj musí být

a) seznam osob oprávněných manipulovat s látkou ve skladu,

b) provozní řád skladu,

c) výstražná tabulka se zákazem vstupu nepovolaných osob a se zákazem práce s otevřeným ohněm,

d) kniha o příjmu a výdeji skladovaných látek,

e) dostatečný počet náhradních nádob na přenášení hořlavých kapalin.

Plastické hmoty, dopravníkové pásy a řemeny včetně klínových nesmí zvyšovat nebezpečí vzniku požáru ani podporovat jeho šíření.