Vyhláška Českého báňského úřadu o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí

(1) Všechna nežádoucí spojení ve větrní síti je nutno izolovat.

(2) Větrní dveře se musí samočinně zavírat. Nesmějí zůstat otevřené zbytečně. Jakmile pomine jejich potřeba, je nutno je vysadit nebo zajistit v otevřené poloze.

(3) Tam, kde otevření dveří narušuje řádné větrání, je nutno postavit nejméně dvoje dveře v takové vzdálenosti, aby jedny z nich byly vždy uzavřeny.

(4) V místech, kde nemohou být postaveny nebo řádně udržovány větrní dveře a netěsnost nenaruší rozvádění větrů, je možno použít větrní závěsy nebo jednoduché dveře.

(1) Separátní větrání musí být zřízeno, pokud složení ovzduší nevyhovuje požadavkům § 50.

(2) Tam, kde není možno z technologických důvodů, například při použití razicích plošin, při ražbě maloprofilových podzemních děl nebo protlaků zřídit separátní větrání, smí být větráno stlačeným vzduchem.

(3) Separátním větráním nesmí být v žádném místě průchodního větrního proudu odebíráno více větrů, než je objemový průtok tohoto větrního proudu.

(4) Lutnový tah je nutno vyvést do průchodního větrního proudu nebo na povrch do takové vzdálenosti, aby použité větry nebyly znovu vedeny do neproraženého podzemního díla.

(5) Ovládání prvního ventilátoru separátně větraného podzemního díla je dovoleno jen z průchodního větrního proudu nebo povrchu.

(6) Použity smí být jen lutny z materiálu, který vylučuje šíření požáru.

(7) V prostoru čelby separátně větraného podzemního díla je možno pro zlepšení větrání použít vedlejší lutnový tah.

(8) Druh separátního větrání, druh a umístění ventilátorů a tlumičů hluku, druh a průřez luten včetně jejich vyvedení do průchodního větrního proudu nebo na povrch, jejich vzdálenost od čelby, prodlužování nebo zkracování, zavěšování, spojování a těsnění a způsob likvidace odváděného prachu určí projekt nebo technologický postup.

(9) Separátní větrání smí být přechodně zastaveno za podmínek, které určí závodní.

(1) Vozovnu důlních lokomotiv, provozovnu strojů s naftovými motory, elektrickou stanici, obložený sklad výbušnin a sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv je nutno větrat průchodním větrním proudem nebo musí být vybaveny separátním větráním.

(2) V komoře pro nabíjení akumulátorů nesmí být koncentrace vodíku v ovzduší větší než 0,5 %. Požadavky uvedené v § 50 odst. 3 musí být splněny při překročení této hodnoty. Požaduje se nejméně dvanáctinásobná výměna vzduchu za hodinu. Je-li komora větrána separátním větráním, nesmí být ventilátor umístěn uvnitř nabíjecí komory. Provoz usměrňovacího agregátu je nutno funkčně vázat na provoz ventilátoru.

(3) Ve skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv a v provozovně, kde se manipuluje s těmito látkami nebo plyny, se požaduje nejméně čtyřnásobná výměna vzduchu za hodinu.

(4) Větrání komory s olejovým transformátorem nebo elektrickým zařízením s olejovou náplní a skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv je nutno uspořádat tak, aby výdušné větry z nich již nebyly použity k ovětrávání pracovišť.

(1) Závodní určí druhy škodlivin,17) které mají být zjišťovány, četnost a místa jejich zjišťování. Tam, kde vznikne podezření výskytu plynných škodlivin, je nutno je zjišťovat vždy.

(2) Výsledek kontroly složení ovzduší na pracovišti musí ten, kdo ji provedl, sdělit předákovi.

(1) Ve všech používaných podzemních dílech je nutno měřit nejméně jedenkrát za půl roku objemový průtok a teplotu větrů a odebrat vzorky ovzduší k provedení rozboru na kyslík, kysličník uhelnatý a kysličník uhličitý.

(2) Závodní určí lhůty odběru vzorků ovzduší pro zjištění koncentrace nitrozních plynů a kysličníku uhelnatého na místech, kde je prováděna trhací práce, a v místech s provozem naftových motorů. Odběrem vzorků ovzduší je namátkově kontrolována i délka určené čekací doby po odstřelu a celosměnový průměr nejvyšších dovolených škodlivin v ovzduší.17)

(3) V komoře pro nabíjení akumulátorů je nutno jednou za tři měsíce odebírat vzorek ovzduší pro zjištění koncentrace vodíku, stejně také v místech, kde je nebezpečí nahromadění jiných plynů, a to v době, kdy lze předpokládat jejich nejvyšší koncentrace.

(4) Rozbor vzorků ovzduší pro zjištění jejich plynných složek smí být nahrazen měřením přístroji a pomůckami povolenými podle zvláštního předpisu.18)

(1) Prostory se zvýšeným požárním nebezpečím určí závodní. Vždy se však za prostor se zvýšeným požárním nebezpečím považuje

a) dílo v podzemí s hořlavou výztuží,

b) objekt a zařízení nad jamou nebo šachticí,

c) prostor strojů a zařízení, v jejichž nádržích a rozvodech je více než 40 l hořlavých kapalin,

d) sklad hořlavých materiálů,

e) podzemní provozovna,

f) provozovaný sklad výbušnin.

(2) Prostory se zvýšeným požárním nebezpečím musí být opatřeny tabulkou s vyznačením zákazu kouření umístěnou před vstupem do tohoto prostoru.

(3) Z podzemí a z prostoru se zvýšeným požárním nebezpečím na povrchu musí být pravidelně odstraňovány nepotřebné hořlavé látky.

(1) Použití otevřeného ohně je dovoleno jen v nezbytně nutných případech se souhlasem závodního, v prostoru se zvýšeným požárním nebezpečím jen na jeho písemný příkaz.

(2) Písemný příkaz k použití otevřeného ohně v místě se zvýšeným požárním nebezpečím určí zejména

a) pracoviště, místo, druh a rozsah prací,

b) přístroje a zařízení, s nimiž se bude pracovat, a dobu jejich použití,

c) bezpečnostní opatření k zabránění vzniku požáru,

d) pohotovost hasicích prostředků,

e) provádění kontrol na ohrožených místech při práci i po jejím skončení,

f) zaměstnance k výkonu stálého dozoru,

g) zaměstnance obsluhujícího určené zařízení,

h) zaměstnance dozírajícího na pracoviště a jeho okolí v pracovních přestávkách a po skončení práce s otevřeným ohněm.

Vydané písemné příkazy je nutno evidovat v souladu s § 18.

(3) Zaměstnanci určenému k výkonu stálého dozoru je nutno, kromě povinností stanovených v § 8 odst. 3, prokazatelně uložit povinnost zkontrolovat před zahájením práce s otevřeným ohněm splnění bezpečnostních opatření určených v příkazu pro použití otevřeného ohně.

(4) Zaměstnanec dozírající v pracovních přestávkách na pracoviště a jeho okolí má povinnost po skončení práce se přesvědčit o tom, že nikde nehrozí nebezpečí vzniku požáru. Prohlídky pracoviště a jeho okolí po skončení práce s otevřeným ohněm je nutno provádět po dobu nejméně osm hodin, a to nepřetržitě nebo v intervalech ne delších než jedna hodina. Do poslední opakované prohlídky musí zůstat na místě použití otevřeného ohně určené hasicí prostředky.

(5) Výsledky prohlídek jsou zaznamenány do příkazu podle odstavce 2.

(1) Věcné prostředky požární ochrany, například požární signalizaci, hasicí přístroje, hasicí zařízení, je nutno udržovat v pohotovosti a nejméně jedenkrát ročně kontrolovat. Nesmějí být používány k jiným účelům než ke zdolávání požáru a k nácviku této činnosti. Použité prostředky je nutno bezodkladně připravit k novému použití nebo vyměnit.

(2) Hasicí zařízení a hasicí přístroj je nutno zajistit proti zamrznutí.

(1) V provozovně nebo před vstupem do ní, u každého stacionárního strojního zařízení a na mobilním stroji, kromě zařízení a strojů se vzduchovým pohonem, a v místě s nebezpečím vzniku požáru se musí umístit vhodné hasicí prostředky. V místě větraném průchodním větrním proudem se hasicí prostředky umisťují na vtažné straně.

(2) Na jednom stanovišti smí být uložen pouze jeden druh hasicích přístrojů. Pokud se předpokládá použití více druhů hasicích přístrojů, musí být uloženy odděleně, a to ve vzdálenosti nejméně 5 m od sebe.

(3) Na povrchu podzemní stavby je nutno zřídit požární sklad vybavený potřebnou zásobou hasicích prostředků a požární výzbroje pro použití v podzemí. Jeho umístění, provedení, vybavení a způsob skladování určí závodní.

(1) V budově na ústí úvodního podzemního díla nebo ve vzdálenosti menší než 60 m od něho se neskladují hořlavé hmoty. Za skladování se nepovažuje uložení takového množství těchto hmot, které bude nejpozději během následující směny dopraveno do podzemí.

(2) Pokud není možno, vzhledem k místním poměrům, vyhovět požadavkům uvedeným v odstavci 1, je možno hořlavé hmoty skladovat v množství a při splnění opatření určených projektem nebo závodním.

(1) Na podzemních stavbách nesmí být hořlavá výztuž jam, štol a úpadnic ústících na povrch, nárazišť a ostatních děl ústících do úvodních děl podzemní stavby, a to do vzdálenosti nejméně 10 m od místa průniku.

(2) Budovy jam, štol a úpadnic, strojovna hlavního ventilátoru a těžní věž nesmí být provedeny z hořlavého materiálu. Musí být chráněny proti úderu blesku a od všech přilehlých objektů z hořlavého materiálu nehořlavě odděleny.

(3) Projekt určí bezpečnostní opatření při nepoužití požárních poklopů.

(1) Tam, kde je stanoveno použití nehořlavé výztuže, nesmí být z hořlavého materiálu žádné prvky výztuže, kromě odstavných klínů, vložek tvárnicové výztuže a prahů pod výztužnými prvky.

(2) Volný prostor za výztuží v místě, kde je stanoveno použití nehořlavé výztuže, smí být vyplněn jen nehořlavým materiálem.

(1) V podzemí smí být, kromě motorové nafty, skladovány jen hořlavé kapaliny a tuhá maziva s bodem vzplanutí vyšším než 55 °C.

(2) Hořlavé kapaliny smí být na podzemním pracovišti skladovány jen v množství odpovídajícím spotřebě za 24 hodin, a to v pevných, těsných, uzavřených a nehořlavých nádobách označených výstražným nápisem o druhu, stupni hořlavosti a množství kapaliny nebo tuhého maziva, a kde nehrozí nahromadění elektrostatického výboje. Tyto nádoby smí být používány jen pro vyznačené druhy látek.

(3) Kromě místa, kde podle provozní dokumentace je nezbytné pravidelné svařování, je skladování hořlavých plynů v ostatních částech podzemí zakázáno.

(4) Hořlavé kapaliny smí být přelévány nebo odčerpávány jen na určených místech.

(5) Hořlavé kapaliny se v podzemí nesmí vyčerpávat z uzavřené nádoby přetlakem stlačeného vzduchu ani plynu ani nalévat z přepravní nádoby do nádrže bez použití nálevky.

(6) Nádrž a obal hořlavé kapaliny a tuhého maziva nesmí být, s výjimkou nalévání, přelévání nebo odběru hmot, otevřeny, ani když jsou prázdné.

(7) Kontrola a čištění vnitřku nádrže na hořlavou látku se nesmí provádět, pokud se neověří, že koncentrace hořlavých plynů v nich je pod 50 % spodní meze výbušnosti, a není-li zajištěno, že tato mez nebude během práce překročena. Při práci je nutno používat dýchací přístroj.

(8) Rozlitá nebo uniklá hořlavá kapalina nebo mazivo musí být neprodleně odstraněny. K tomu je nutno mít na místech určených závodním pohotově zásobu absorbční látky.

(9) Použitou čisticí hmotu je nutno uzavírat do nehořlavé nepropustné nádoby a vynášet z podzemí.

(10) Důlní vůz a vozík, ve kterém se přepravují nádoby s plyny nebo hořlavými kapalinami, smí být v soupravě vozidel zařazen jen na jejím konci.

(11) Oprava nádrží nebo zařízení, při níž by mohlo dojít ke vznícení nebo výbuchu hořlavých plynů, se nesmí provádět v podzemí.

(1) Sklad plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv smí mít jen nepropustnou podlahu, chemicky odolnou proti skladované látce, se spádem k havarijní jímce zakryté roštem. Objem havarijní jímky nesmí být menší než objem největší nádrže, popřípadě než objem propojených nádrží.

(2) Pod ventil, přes který se kapalina z nádrže nalévá, je nutno umístit žlab nebo jiné záchytné zařízení.

(3) Sklad smí být vybaven jen pevnými svítidly v nevýbušném provedení se zřetelně označeným vypínačem umístěným před skladem na vtažné straně.

(4) Nádrž, obal ani podstavec stabilní a mobilní nádrže nesmí být z hořlavého materiálu.

(5) Vodivá nádrž, obal, podstavec a ostatní zařízení skladu, kromě kolejových podvozků umístěných na kolejích, musí být uzemněny.

(6) Větrací otvory skladů musí být opatřeny klapkami těsně uzavíratelnými, a pokud se při vzniku požárního nebezpečí neuzavírají automaticky, ovladatelnými z vnější strany. Před skladem je nutno umístit nejméně čtyři kusy vzduchopěnových nebo obdobných ručních hasicích přístrojů a bednu se 150 kg písku nebo jiného hasicího prášku a lopatu.

(7) Ve skladu, popřípadě na vstupních dveřích do něj musí být

a) seznam osob oprávněných manipulovat s látkou ve skladu,

b) provozní řád skladu,

c) výstražná tabulka se zákazem vstupu nepovolaných osob a se zákazem práce s otevřeným ohněm,

d) kniha o příjmu a výdeji skladovaných látek,

e) dostatečný počet náhradních nádob na přenášení hořlavých kapalin.

Plastické hmoty, dopravníkové pásy a řemeny včetně klínových nesmí zvyšovat nebezpečí vzniku požáru ani podporovat jeho šíření.

Ihned po zjištění požáru musí být odvolány všechny osoby z podzemí. Do ohrožených děl je nutno zamezit přístupu nepovolaných osob.

(1) Ústí děl v podzemí na povrch a ústí vrtů na povrch je nutno zajistit proti náhlému vniknutí povrchové vody do podzemí.

(2) Pro ochranu proti náhlému přítoku povrchové vody do podzemí projekt určí

a) způsob a četnost sledování a kontroly povrchových toků, vodních nádrží a stálých výtoků vod v blízkosti ústí děl v podzemí a vrtů na povrch a příslušného spádového území jako možných zdrojů nebezpečného přítoku vody,

b) bezpečnostní opatření pro díla v podzemí, která by mohla být ohrožena vodami z povrchových toků, vodních nádrží, vrtů z povrchu a podobně.

(1) Vedení díla v podzemí ve zvodněných nebo plynonosných horizontech a v blízkosti důlních nebo podzemních děl s nimi hydraulicky spojených nebo zatopených důlních či podzemních děl se dovoluje pouze tehdy, jsou-li co nejúplněji ověřeny jejich fyzikálně mechanické a hydraulické hodnoty a chemické složení vod a plynů v rozsahu potřebném pro určení bezpečnostních opatření a účinného způsobu jejich včasného odvodnění nebo odplynění. Potřebná bezpečnostní opatření určí projekt. Tato opatření musí být zahrnuta i do technologického postupu.

(2) Objeví-li se v díle v podzemí příznaky průvalu vod nebo zvodněných materiálů, musí být práce zastavena, ohrožené dílo podle možnosti zajištěno a osoby z podzemí neprodleně odvolány. Dále se postupuje podle odstavce 1.

(1) Způsob a postup zmáhání díla po průvalu vod a zvodněných materiálů určí technologický postup.

(2) Zmáhání se smí zahájit až tehdy, když je při těchto pracích zajištěna ochrana zaměstnanců, zabezpečen odtok vody, zvodněný materiál dostatečně odvodněn, zajištěno větrání a záchranná cesta a provedena opatření proti dalšímu průvalu.

Všechna díla v podzemí musí být v době provozu osvětlena.

(1) Jako osobního svítidla se v podzemí smí používat jen elektrické svítidlo určené závodním.

(2) Za stav osobního svítidla odpovídá ten, komu je vydáno, a to od jeho převzetí do odevzdání. Převzaté osobní svítidlo si každý před vstupem do podzemí vyzkouší a přesvědčí se, zda není zjevně poškozeno. Zjistí-li na osobním svítidle závady, které znemožňují jeho bezpečné používání, nebo dojde-li k jeho poškození, vymění je za náhradní. Poškozená nebo nevyhovující osobní svítidla se nesmí používat.

(3) Každý, kdo je vybaven osobním svítidlem, musí je mít v podzemí při sobě.

(4) Při manipulacích s výbušninami, ve skladech plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv se smí používat jen osobní svítidla schváleného typu18) (dále jen „důlní osobní svítidlo“).

(1) Důlní osobní svítidlo smí být vydáváno jen čisté a uzamčené, s akumulátorem nabitým na předepsanou kapacitu.

(2) Ten, kdo převzal důlní osobní svítidlo, je nesmí otvírat ani opravovat.

(3) Důlní osobní svítidlo zkontroluje určený zaměstnanec nejméně jednou za tři měsíce a vyhotoví o tom záznam.

(1) Je-li lampovna zřízena, musí mít

a) prostor pro výdej a příjem důlních osobních svítidel a nabíjení akumulátorů,

b) prostor pro údržbu důlních osobních svítidel,

c) zajištěnu teplou a studenou vodu,

d) snadno omyvatelné stěny,

e) podlahu z nepropustného materiálu odolného proti působení elektrolytu a se spádem k odtokovému místu.

(2) Horní deska pracovních stolů, na kterých se čistí a plní důlní osobní svítidla, musí být omyvatelná a odolná proti působení elektrolytu.

(3) Místnosti lampovny je nutno větrat tak, aby koncentrace vodíku v ovzduší nebyla větší než 0,5 %. Kouření a používání otevřeného ohně v lampovně je zakázáno. Tento zákaz musí být uveden na tabulce uvnitř i vně lampovny.

(4) Tam, kde se pracuje s elektrolytem, je nutno pro poskytnutí první pomoci při poškození pokožky a očí elektrolytem a pro zneškodnění elektrolytu v odtokovém místě mít k dispozici neutralizační roztok. Rozlitý elektrolyt musí být neprodleně odstraněn.

Přípravu, doplňování, nabíjení a kontrolu elektrolytu v akumulátorech smí provádět jen určení zaměstnanci, a to podle návodu výrobce.

(1) Stavebně montážní práce a montáž technologických konstrukcí smí být prováděny jen podle technologického postupu, který obsahuje zejména

a) časový sled montážních prací,

b) podmínky nasazení a pohyb mechanizačních prostředků,

c) přístupové cesty zaměstnanců,

d) způsob zajištění ochrany zaměstnanců a dotčených pracovišť,

e) způsob vyztužování, podepírání, kotvení a jiné stabilizační zajištění.

(2) Montážní ochranná zařízení a vázací prostředky musí být před montáží a v jejím průběhu kontrolovány. Poškozené nebo vadné zařízení a prostředky se nesmí používat.

(3) Montážní přípravky pro dočasné zajištění dílců nesmí být odstraňovány před konečným upevněním a prostorovým ztužením montované konstrukce.

(1) Vázání a zavěšování břemen smí provádět jen zaměstnanec, který byl pro tuto práci zacvičen.

(2) Při manipulaci se zavěšeným břemenem se na ně nesmí vstupovat ani odkládat pracovní nářadí a materiál.

(3) Pod dopravovanými břemeny ani v jejich blízkosti se nesmí nikdo zdržovat. Osoby se smí k břemenu přiblížit až po jeho ustálení v místě, kde bude osazeno nebo složeno.

(4) Dopravu a manipulaci s břemenem je dovoleno zahájit, byl-li dohodnut způsob dorozumívání mezi tím, kdo břemeno uvázal, a mezi všemi, kdo se na dopravě a manipulaci podílí, a předákem určen ten, kdo tyto práce řídí.

Za práci ve výšce a nad volnou hloubkou se považuje práce a pohyb zaměstnance, při kterém je ohrožen pádem z výšky, do hloubky, propadnutím nebo sesutím. Při této činnosti musí být zaměstnanec zajištěn proti pádu způsobem stanoveným tímto předpisem.

(1) Na pracovišti a cestě pro chůzi a dopravní cestě nad vodou nebo jinými látkami, kde hrozí nebezpečí poškození zdraví, a na ostatních od výšky 1,5 m musí být provedena ochrana osob proti pádu kolektivním nebo osobním zajištěním, pokud tato vyhláška nestanoví jinak.

(2) Ochrana proti pádu od výšky 1,5 m se nevyžaduje

a) jestliže pracoviště nebo cesta pro chůzi nebo dopravní cesta jsou na plochách se sklonem do 10° včetně od vodorovné roviny a jsou vymezeny zábranou (jednotyčové zábradlí o výšce minimálně 1,1 m, které není určeno k ochraně proti pádu osob ani předmětů ze zvýšené úrovně apod.) umístěnou nejméně 1,5 m od hrany pádu,

b) jestliže práce na pracovišti a cestě pro chůzi a dopravní cestě do výšky 3 m svým charakterem a postupem znemožňuje dodržení opatření podle odstavce 1, pokud budou práce prováděny poučenými zaměstnanci a takovým pracovním postupem, kterým si zaměstnanci vytvářejí postupně kolem sebe plochu, ze které mohou bezpečně pracovat. Technologický postup musí obsahovat přesný výčet činností, které je nezbytné provádět ve vzdálenosti menší než 1,5 m od hrany pádu, a počet zaměstnanců, kteří se mohou v tomto prostoru současně pohybovat,

c) při krátkodobé montážní práci nevyhnutelné pro osazení stavebních prvků a jejich vzájemném spojování. Tyto práce se mohou provádět z konzol, z navařených nebo jiným způsobem upevněných příčlí, z profilů ztužujících příhradovou konstrukci nebo podobných nášlapných ploch, pokud je v dosahu zaměstnance možnost upevnění prostředku osobního zajištění proti pádu.

(3) Současně s postupem prací do výšky se musí ihned zakrývat všechny vzniklé otvory a prohlubně, pokud rozměr kratší strany nebo průměru je větší než 0,25 m.

(1) Při práci na souvislých plochách ve výšce se provede kolektivní zajištění tak, aby přesahovalo krajní polohy pracovní plochy o 1,5 m na každou stranu. Jako vymezení pracovní plochy ve směru do plochy lze použít zábranu podle § 80 odst. 2 písm. a).

(2) Na ploše se sklonem nad 10° se provede kolektivní zajištění i podél okraje ve směru sklonu.

(3) Ochranná a záchytná konstrukce, kterými jsou ochranné zábradlí, ochranné ohrazení, lešení, poklop, záchytné ohrazení, záchytné lešení a záchytná síť, musí být dostatečně pevné a odolné vůči vnějším silám a nepříznivým vlivům a upevněny tak, aby bezpečně unesly předpokládané namáhání.

(1) Osobní zajištění zaměstnanců bezpečnostním postrojem nebo bezpečnostním pásem při práci ve výškách a nad volnou hloubkou musí být použito v případech, kdy nelze použít kolektivní zajištění.

(2) Při ochraně před volným pádem je dovoleno použit jen bezpečnostní postroje s tlumičem pádové energie. Výška volného pádu může být nejvíce 4 m.

(3) Prostředek osobního zajištění je dovoleno přidělit, byl-li k používání schválen státní zkušebnou. Tuto zkoušku nutno opakovat nejméně jedenkrát za dva roky, pokud podmínky výrobce nestanoví jinak. Funkční zkoušku osobního zajištění je nutno vykonat také po každé mimořádné události (zachycení pádu osoby, extrémní namáhání a podobně).

(1) Při postupu prací do výšky se musí místo práce i úroveň pracoviště zvyšovat tak, aby zaměstnanci mohli pracovat bezpečně, vzájemně se neohrožovali a mohli pracovat v obvyklé pracovní výšce. Za obvyklou pracovní výšku se považuje u těžkých prací (zdění z cihel a tvárnic, manipulace s břemeny, těžším nářadím a podobně) práce do výšky 1,5 m, pro ostatní práce (natírání, obkládání, připevňování a spojování lehkých předmětů a podobně) práce do výšky 2 m nad úrovní pracovní podlahy.

(2) Žebřík se nesmí používat jako podpěrný nebo nosný prvek podlahy lešení, s výjimkou lešeňových žebříků.

(3) Ke zvyšování místa práce nebo k výstupu se nesmí používat labilní předměty a předměty určené k jinému použití.

(1) Používat je dovoleno jen zařízení, které

a) vyhovuje provozním podmínkám v místě jeho provozování a předpokládanému zatížení,

b) umožňuje bezpečnou obsluhu, čištění, údržbu, montáž a demontáž,

c) umožňuje bezpečný přístup zaměstnanců k místům vyžadujícím přístup za účelem ovládání, seřizování, čištění, mazání a podobně,

d) zajišťuje, že nedojde k překročení určených provozních hodnot nebo poloh, které by mělo za následek ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu,

e) vylučuje možnost nežádoucího uvedení zařízení do chodu a jeho spuštění z více míst současně,

f) nedá podnět k požáru nebo výbuchu hořlavých plynů a par.19) Na zařízení nesmí docházet k nežádoucímu hromadění hořlavých kapalin.

(2) Na měřicím přístroji ke sledování provozních údajů nezbytných pro bezpečný provoz zařízení musí být vyznačeny nejvýše dovolené hodnoty měřených veličin.

(3) Část zařízení, materiál zařízením zpracovávaný nebo dopravovaný a pracovní médium, pokud svým pohybem, energií, teplotou, tvarem nebo jinak ohrožují bezpečnost práce nebo provozu, musí být zajištěny vhodným ochranným zařízením. Není-li to možné, nebezpečné části a místa se trvale výrazně označí.

(4) Zařízení technologické linky musí umožnit její vypnutí ze stanoviště obsluhy a z míst, kam obsluha během provozu vstupuje. Současně s vypnutím technologické linky musí být automaticky zastavena všechna další zařízení linky proti toku materiálu, která by mohla ohrozit bezpečnost práce a provozu.

(1) Ochranné zařízení musí

a) plnit svou funkci i při přerušení dodávky energie,

b) umožnit prohlídku, mazání, seřizování, obsluhu nebo opravu zařízení.

(2) Ochranný kryt musí být pevný.

(1) Hlavní ovladač musí být v dosahu obsluhy a umožňovat odpojení celého zařízení od zdroje energie.

(2) Používat je dovoleno jen takový ovladač, který svou konstrukcí vylučuje možnost samovolného zapnutí nebo vypnutí zařízení a má označení polohy, případně funkce a zařízení, které ovládají.

(3) Signály používané při mimořádných situacích musí být výrazně odlišeny od provozních signálů a provozního hluku.

(1) Provoz ve směně je dovoleno zahájit až poté, co obsluha

a) překontroluje stav zařízení,

b) přesvědčí se o správné funkci ochranných a bezpečnostních zařízení,

c) ověří, že nikdo není v nebezpečné blízkosti zařízení, a není-li to možné, dá na ohrožená místa výstražné znamení určené v pokynech pro obsluhu, údržbu a prohlídky.

(2) Zjistí-li obsluha před zahájením provozu zařízení závadu nebo poškození, které by mohlo ohrozit bezpečnost práce nebo provozu, nesmí zařízení uvést do chodu. Zjistí-li takovou závadu během provozu, zařízení ihned zastaví a zajistí proti nežádoucímu uvedení do chodu.

(3) Provozní dokumentace určí, ve kterých případech obsluha sleduje chod zařízení a zaznamenává údaje.

Zaměstnavatel zajistí pokyny pro obsluhu, údržbu a prohlídky elektrických a strojních zařízení (dále jen „zařízení“) pro zajištění bezpečnosti práce a provozu (dále jen „pokyny“). Pokyny určí zejména

a) povinnosti obsluhy před zahájením provozu zařízení ve směně,

b) povinnosti obsluhy při provozu zařízení,

c) rozsah, lhůty a způsob provádění údržby, zkoušek, prohlídek, kontrol a revizí,

d) způsob zajištění zařízení při jeho provozu, přemisťování, odstavování z provozu a opravách a proti nežádoucímu uvedení do chodu,

e) způsob dorozumívání a dávání návěští,

f) umístění a zajištění zařízení po ukončení provozu,

g) zakázané úkony a činnosti,

h) způsob a rozsah záznamů o provozu a údržbě zařízení.

(1) Konstrukce automatického nebo dálkového ovládání musí zajistit samočinné zastavení zařízení, pokud

a) vznikne porucha na tomto zařízení,

b) nejsou dodrženy určené provozní hodnoty,

c) vznikne porucha na přívodu energie.

(2) Konstrukce automatického nebo dálkového ovládaní musí dále zajistit

a) vyřazení zařízení z funkce při přepnutí na ruční ovládání,

b) znemožnění uvedení zařízení do chodu automatikou při přepnutí na ruční ovládání,

c) uzamykání ovladače.

Potrubí musí být uloženo, zavěšeno nebo jiným způsobem zajištěno proti uvolnění nebo pádu. U více potrubí se každé zavěsí samostatně a na ostatních nezávisle. K zavěšení potrubí se nesmí používat dráty.

(1) Přeruší-li se práce naftového motoru na dobu delší než 15 minut, musí být motor zastaven a uzavřen přívod motorové nafty.

(2) U provozovaného naftového motoru se musí nejméně jednou měsíčně provést rozbor výfukových plynů na zjištění koncentrace kysličníku uhelnatého a kysličníků dusíku. Koncentrace se zjišťují po zahřátí motoru na provozní teplotu, a to při volnoběžných otáčkách a při jmenovitém zatížení.

(3) Naftový motor může být provozován pouze tehdy, jestliže ve výfukových plynech je méně než 0,01 % kysličníku uhelnatého a 0,075 % kysličníků dusíku.

(1) Závodní rozhodne, pro které případy se vypracuje pracovní postup pro montáž, demontáž a údržbu zařízení.

(2) Při prohlídce se kontroluje zejména, zda zařízení včetně rozvodů není poškozeno nebo nesprávně používáno, zda je kolem zařízení udržován pořádek a čistota, ponechán volný prostor pro obsluhu a zda jsou v řádném stavu ochranné pomůcky a hasební prostředky.

(3) Stav stroje se nejméně jedenkrát za 14 dnů ověřuje prohlídkou.