Zákon, kterým se mění zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění pozdějších předpisů

(1) Zpracovatel, který hodlá provádět úpravu rozmnožovacího materiálu chráněných odrůd podle § 19a odst. 2 písm. b), musí tuto činnost před jejím zahájením písemně ohlásit Ústavu.

(2) Ústav vede seznam zpracovatelů podle odstavce 1 na základě písemného ohlášení, které obsahuje

a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, místo trvalého pobytu, popřípadě adresu bydliště v zahraničí a místo podnikání,

b) u právnických osob obchodní firmu nebo název, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a sídlo.

(3) Ústav každoročně zveřejňuje seznam zpracovatelů ve Věstníku.

10) § 2 odst. 2 písm. d) obchodního zákoníku.

10a) § 5 obchodního zákoníku.

10b) § 4 zákona č. 219/2003 Sb.

10c) Čl. 14 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství.

11a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 350/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 439/2004 Sb.“.

18. V § 20 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Jestliže bylo k odrůdě chráněné podle tohoto zákona uděleno odrůdové právo Společenství, nemohou být po dobu trvání platného odrůdového práva Společenství uplatňována ochranná práva udělená podle tohoto zákona.“.

19. V § 21 odst. 1 se slova „(dále jen „ministerstvo“)“ zrušují.

20. V § 21 se doplňují odstavce 5 a 6, které včetně poznámky pod čarou č. 11b znějí:

„(5) Nemůže-li majitel patentu na biotechnologický vynález11b) tento patent využívat, aniž by porušil dříve přiznané právo k chráněné odrůdě, může požádat o nucenou licenci na nevýlučné využívání této odrůdy. Ministerstvo nucenou licenci udělí, jestliže majitel patentu neúspěšně žádal držitele šlechtitelských práv o souhlas k využívání chráněné odrůdy a jestliže vynález chráněný patentem představuje důležitý technický pokrok značného ekonomického významu ve srovnání s chráněnou odrůdou. Důvody, proč daný vynález v porovnání s chráněnou odrůdou představuje významný technický pokrok značného ekonomického významu, mohou být zejména zlepšení kultivačních postupů, životního prostředí, postupů usnadňujících využití genetické rozmanitosti, zlepšení kvality, výnosu, rezistence, nebo zlepšení přizpůsobení se specifickým klimatickým podmínkám anebo podmínkám životního prostředí. Výši odpovídajícího licenčního poplatku určí ministerstvo. V tomto případě má držitel šlechtitelských práv právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání biotechnologického vynálezu11b).

(6) Byla-li držiteli šlechtitelských práv udělena nucená licence k využívání biotechnologického vynálezu, má majitel patentu právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání chráněné odrůdy.

11b) Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.

Čl. 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES ze dne 6. července 1998 o právní ochraně biotechnologických vynálezů.“.

21. § 22 včetně nadpisu zní:

(1) Pěstitel nebo zpracovatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesdělí držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v § 19a odst. 4, nebo

b) neposkytne držiteli šlechtitelských práv doklady uvedené v § 19a odst. 10.

(2) Zpracovatel se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v § 19a odst. 5.

(3) Zpracovatel, který provádí úpravu rozmnožovacího materiálu chráněných odrůd podle § 19a odst. 2 písm. b) se dopustí správního deliktu tím, že tuto činnost neohlásí Ústavu.

(4) Pěstitel se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí písemně držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v § 19a odst. 6.

(5) Držitel šlechtitelských práv se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne pěstiteli písemně informace uvedené v § 19a odst. 7.

(6) Za správní delikt podle odstavců 1 až 5 se uloží pokuta do výše 500 000 Kč.“.

22. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 12 zní:

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Ústav.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby12) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá Ústav a vymáhá místně příslušný celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

12) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“.

23. V § 23b se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.

24. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně poznámek pod čarou č. 14a a 14b zní:

(1) Vymáhat práva chráněná tímto zákonem je oprávněn

a) držitel šlechtitelských práv,

b) nabyvatel licence k chráněné odrůdě, nebo

c) profesní organizace oprávněná zastupovat držitele šlechtitelských práv.

Nabyvatel licence může vymáhat práva jen se souhlasem držitele šlechtitelských práv. Souhlas se nevyžaduje, jestliže držitel šlechtitelských práv sám nezahájil řízení ve věci porušení nebo ohrožení práva ve lhůtě 1 měsíce od doručení oznámení nabyvatele o porušení nebo ohrožení práva.

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) až c) (dále jen „oprávněná osoba“) může požadovat informace o původu a distribučních sítích rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy anebo služeb, kterými je porušováno právo vůči osobě, která porušila práva chráněná tímto zákonem nebo vůči osobě, která za účelem přímého či nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu

a) držela rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy porušující právo,

b) užívala služby porušující právo,

c) poskytovala služby používané při činnostech porušujících právo, nebo

d) byla označena osobou uvedenou v písmenech a), b) nebo c) jako osoba účastnící se na výrobě, zpracování, skladování nebo distribuci rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy nebo poskytování služeb.

(3) Informace podle odstavce 2 obsahují

a) u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu14a), místo trvalého pobytu14b) nebo pobytu14b) a místo podnikání dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu14b) nebo pobytu14b), u právnické osoby obchodní firmu14a) a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky výrobce, zpracovatele, skladovatele, distributora, dodavatele nebo jiného předchozího držitele rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy,

b) údaje o vyrobeném, zpracovaném, dodaném, skladovaném, přijatém nebo objednaném množství a o ceně obdržené za daný rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy nebo služby.

(4) Ustanoveními odstavců 2 a 3 zůstávají nedotčena ustanovení zvláštních právních předpisů, upravujících zejména poskytování, užití a ochranu informací11a).

14a) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

14b) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

25. V § 27 odst. 2 se za slova „se může“ vkládá slovo „oprávněná“.

26. V § 27 odstavec 3 zní:

„(3) Na návrh oprávněné osoby může příslušný soud rozhodnout, aby rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy, s nímž bylo nakládáno v rozporu s výlučným právem držitele šlechtitelských práv, byl stažen z trhu nebo zničen, ledaže by porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto porušení. Jestliže budou opatření k nápravě směřovat k rozmnožovacímu materiálu nebo sklizenému materiálu odrůdy, který není ve vlastnictví osoby porušující výlučné právo držitele šlechtitelských práv, soud přihlédne k zájmům třetích osob, zejména spotřebitelů a osob jednajících v dobré víře.“.

27. V § 27 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Oprávněná osoba se může u soudu domáhat nároků uvedených v odstavcích 2 a 3 rovněž vůči zprostředkovatelům, jejichž prostředky nebo služby jsou užívány třetími osobami k porušování práv.

(5) Soud může v rozsudku přiznat oprávněné osobě, jejímuž návrhu bylo vyhověno, právo uveřejnit rozsudek na náklady porušovatele, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob zveřejnění.“.

28. V § 30 větě druhé a třetí se slova „členském státu“ nahrazují slovy „členu Unie“.

29. Nadpis přílohy č. 1 zní: „Seznam druhů rostlin (§ 19a odst. 1)“.

30. Příloha č. 2 se zrušuje.

Dosavadní příloha č. 3 se označuje jako příloha č. 2.

ČÁST DRUHÁ

Čl. II

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin (zákon o ochraně práv k odrůdám), jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

ČÁST TŘETÍ

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

v z. Sobotka v. r.