Vyhláška federálního ministerstva obrany, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů

(1) Závazek k setrvání ve služebním poměru vojáka z povolání po skončení studia, který je součástí dohody (dále jen „závazek“), se stanovuje

a) u interního studia na dobu dvojnásobku doby trvání studia, nejvýše na dobu 10 let,

b) u studia při zaměstnání na dobu jednonásobku doby trvání studia, nejvýše na dobu pěti let.

(2) Plnění závazku nastává prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po ukončení studia; nebyl-li splněn dřívější závazek, pak až po jeho splnění. Závazky se plní v pořadí, v jakém vznikly. Doba studia se započítává jen do plnění předchozího závazku.

(3) Dobou trvání studia se rozumí doba ode dne zahájení výuky v příslušné škole nebo vzdělávacím zařízení do jeho ukončení (vykonání předepsaných závěrečných zkoušek, vyloučení ze studia nebo jeho zanechání).

(4) Trvání studia a plnění závazku se zaokrouhlují na celé kalendářní měsíce. Doba přesahující 15 dnů se považuje za celý kalendářní měsíc, k 15 dnům a době kratší se nepřihlíží.

(1) K náhradě nákladů vynaložených na přípravu vojáka z povolání vyslaného ke studiu se při nesplnění převzatého závazku požaduje za každý měsíc studia, včetně dovolené a prázdnin, částka

a) při interním studiu

1. vysoké školy, postgraduálního studia,8) vědecké aspirantury a jiného studia organizovaného vysokou školou9) 2000 Kčs;

2. v ostatních případech 1500 Kčs,

b) při studiu při zaměstnání

1. vysoké školy, postgraduálního studia,8) vědecké aspirantury a jiného studia organizovaného vysokou školou9) 500 Kčs;

2. v ostatních případech 300 Kčs.

(2) Velitel útvaru může na žádost povinného z důvodů hodných zvláštního zřetele snížit náhradu nákladů podle odstavce 1 až na polovinu. Přitom přihlédne zejména k důvodům nesplnění závazku a majetkovým i sociálním poměrům povinného a jeho rodiny.

(3) Náhrada nákladů, kterou je voják z povolání povinen uhradit, se stanoví z celkové výše nákladů vypočtené podle odstavce 1 a popřípadě snížené podle odstavce 2, a to poměrem nesplněného závazku k závazku převzatému.

(1) Důstojníci interně studující na vysokých školách, v postgraduálním studiu8) nebo interní vědeckou aspiranturu, kterým v průběhu studia uplynula stanovená doba výsluhy let v hodnosti a jsou hodnoceni alespoň dobře, se povyšují do další hodnosti

a) v době studia, jestliže nová hodnost odpovídá hodnosti plánované pro funkci, kterou vykonávali před zahájením studia,

b) po úspěšném ukončení studia, jestliže nová hodnost odpovídá hodnosti plánované pro funkci, do níž jsou po ukončení studia ustanovováni.

(2) Důstojníci uvedení v odstavci 1 mohou být za trvale výtečné výsledky ve studiu povýšeni do hodnosti o jeden stupeň vyšší, než byla plánována pro funkci, kterou vykonávali před zahájením studia. Do této hodnosti se povyšují nejdříve po druhém roce studia.

(3) Vojáci z povolání interně studující na vysokých školách, v postgraduálním studiu8) nebo interní vědeckou aspiranturu, kteří před vysláním ke studiu nevykonávali žádnou funkci, se při splnění podmínek uvedených v odstavci 1 povyšují do hodnosti o jeden stupeň vyšší, než kterou mají.

(4) Praporčíci interně studující na vysokých školách,

a) kterým v průběhu studia uplynula stanovená doba výsluhy let v dosažené hodnosti a jsou hodnoceni alespoň dobře, se povyšují do další hodnosti,

b) kteří ve studiu trvale dosahují výtečné výsledky, mohou být jmenováni do hodnosti podporučíka, nejdříve však po ukončení třetího ročníku.

(1) Vojáci z povolání vyslaní ke studiu v kursech organizovaných ve školách, útvarech a zařízeních Československé armády se hodnotí na závěr kursu formou služební charakteristiky. Hodnotí se zejména jejich studijní výsledky a úroveň připravenosti na výkon funkcí, k jejichž zvládnutí byli do kursu vysláni.

(2) Vojáci z povolání vyslaní ke studiu ve vojenských školách a ke studiu vědecké aspirantury ve školicích pracovištích Československé armády se hodnotí vždy po uplynutí dvou let studia a na jeho závěr. Hodnotí se s přihlédnutím ke zvláštnostem charakteru vojenské činné služby v průběhu studia. V závěru hodnocení se uvede, pro jakou funkci má absolvent ihned po ukončení studia (popřípadě perspektivně) nejlepší předpoklady.

(3) Hodnocení studujících vojáků z povolání podle předchozích odstavců zpracovává jejich nejbližší nadřízený příslušník velitelsko-pedagogického sboru.

(4) Odvolání proti hodnocení lze podat rektorovi-veliteli vojenské vysoké školy (děkanovi fakulty vojenské vysoké školy, náčelníkovi vojenské střední školy, náčelníkovi školicího pracoviště), který je oprávněn s konečnou platností o tomto odvolání rozhodnout.

(1) Vojákům z povolání vyslaným k internímu studiu delšímu než jeden rok se uděluje řádná dovolená tak, aby ji vyčerpali před nástupem ke studiu.

(2) Interně studujícím vojákům z povolání se uděluje řádná dovolená zpravidla v období mezi semestry a po ukončení školního roku (v době letních prázdnin).

(3) Absolventům interního studia se řádná dovolená uděluje zpravidla ihned po ukončení studia.

(4) Vojákům z povolání vyslaným ke studiu v zahraničí

a) na dobu kratší než jeden rok se uděluje řádná dovolená po ukončení tohoto studia,

b) na dobu delší než jeden rok se uděluje řádná dovolená v době stanovené mezistátní dohodou, na jejímž základě byli ke studiu vysláni.

K přípravě a vykonání přijímacích zkoušek se vojákům z povolání poskytuje studijní volno v délce 15 dnů.

(1) Vojákům z povolání studujícím při zaměstnání na středních školách se poskytuje studijní volno v rozsahu

a) tři hodiny týdně ke studiu,

b) tři dny v každém školním roce k přípravě a vykonání zkoušek,

c) stanoveném učebním plánem pro každý školní rok k účasti na studijních soustředěních (na laboratorních a praktických cvičeních a konzultacích, jsou-li součástí učebního plánu),

d) 20 dnů na přípravu k maturitní zkoušce a na její vykonání.

(2) Vojákům z povolání studujícím při zaměstnání na vysokých školách se poskytuje studijní volno v rozsahu

a) 14 dnů v každém školním roce,

b) stanoveném učebním plánem pro každý školní rok k účasti na studijních soustředěních (na laboratorních a praktických cvičeních a konzultacích, jsou-li součástí učebního plánu),

c) tři dny na přípravu a vykonání každé zkoušky,

d) 80 dnů na přípravu a vykonání státní zkoušky.

(3) Vojákům z povolání studujícím při zaměstnání v kursech [v pomaturitním studiu, specializačním studiu na vysokých školách9) apod.] se poskytuje studijní volno v rozsahu

a) stanoveném učebním plánem pro každý školní rok k účasti na studijních soustředěních (na laboratorních a praktických cvičeních a konzultacích, jsou-li součástí učebního plánu),

b) tři dny k přípravě a vykonání každé zkoušky,

c) 20 dnů na zpracování a obhajobu závěrečné práce.

(4) Vojákům z povolání studujícím při zaměstnání v postgraduálním studiu8) se poskytuje studijní volno v rozsahu

a) stanoveném učebním plánem pro každý školní rok k účasti na studijních soustředěních (na laboratorních a praktických cvičeních a konzultacích, jsou-li součástí učebního plánu),

b) tři dny na přípravu a vykonání každé zkoušky,

c) 40 dnů na obhajobu disertační práce, přípravu a vykonání rigorozní zkoušky.

(5) V rozsahu stanoveném v odstavci 4 se poskytuje studijní volno také vojákům z povolání studujícím externí aspiranturu.

(1) Osamělým vojákům z povolání, kteří pečují alespoň o jedno dítě mladší než 15 let a jimž náleží volno podle § 19, se prodlužuje studijní volno o pět dnů v každém školním roce.

(2) Studijní volno stanovené počtem hodin týdně může voják z povolání po dohodě s nadřízeným čerpat najednou, nejvýše však za období čtyř týdnů. Studijní volno stanovené počtem dnů se čerpá v pracovních dnech.

(3) Studijní volno lze čerpat pouze v příslušném školním roce. Do jiného školního roku lze převádět pouze studijní volno poskytované na přípravu a vykonání zkoušek.

(4) Studijní volno se neposkytuje na přípravu k opravné zkoušce.

(5) Čerpání studijního volna se přerušuje dočasnou neschopností vojáka z povolání ke službě pro nemoc nebo úraz. Trvá-li dočasná neschopnost ke službě déle než čtyři týdny, náleží vojákovi z povolání studijní volno stanovené počtem hodin týdně, nejvýše však za čtyři týdny.

(6) Studijní volno stanovené počtem hodin týdně nenáleží vojákovi z povolání po dobu řádné dovolené.

Ustanovení § 15 až 20 se nevztahují na vojáky z povolání studující na školách podle § 29a odst. 3 zákona.

HLAVA PÁTÁ

K § 33d odst. 7 zákona

(1) Při prvním uplatnění nároku na výsluhový příspěvek, jsou-li současně splněny podmínky nároku na důchod, který dosud nebyl uplatněn, se výsluhový příspěvek přizná ode dne vzniku nároku nebo od pozdějšího dne, od něhož oprávněný přiznání výsluhového příspěvku požaduje.

(2) Uplatní-li poživatel důchodu nárok na výsluhový příspěvek, přizná se výsluhový příspěvek nejdříve od prvního dne následujícího kalendářního měsíce nebo od pozdějšího dne, od něhož oprávněný přiznání výsluhového příspěvku požaduje. Zaniká-li však nárok na důchod, přizná se výsluhový příspěvek již ode dne následujícího po dni zániku nároku na důchod, jestliže to oprávněný požaduje.

Náležejí-li při souběhu výsluhového příspěvku a příspěvku za službu podle jiných předpisů oba příspěvky ve stejné výši, přizná se příspěvek z posledního služebního poměru.

(1) Úmrtné vyplácí Vojenský úřad sociálního zabezpečení prostřednictvím okresní vojenské správy podle místa trvalého pobytu oprávněného příjemce, která vyplatí převedenou částku úmrtného v hotovosti do vlastních rukou oprávněného příjemce.

(2) Úmrtné manželce a dětem s nárokem na sirotčí důchod se přiznává bez žádosti. Úmrtné ostatním pozůstalým dětem, družce, rodičům, sourozencům a osobám, které zemřelého vojáka z povolání nebo jeho děti vychovaly nebo o něj pečovaly před úmrtím, se přiznává na žádost.

(3) Odchodné se přiznává bez žádosti.

(1) Vyplácelo-li se v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nemocenské, stanoví se výše peněžitých dávek z platu, který by náležel, kdyby k výplatě nemocenského nedošlo.

(2) Jestliže v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru náležel snížený (zkrácený) plat, stanoví se výše peněžitých dávek z platu, který by náležel, kdyby nedošlo k jeho snížení (zkrácení).

(3) Jestliže byl vojákovi z povolání před skončením služebního poměru tento poměr přerušen podle ustanovení § 25 odst. 2 zákona a voják z povolání po ukončení takového přerušení ve služebním poměru nepokračuje, považuje se za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru poslední kalendářní měsíc před uvedeným přerušením.

(4) Výši platu pro výpočet peněžitých dávek vojákovi z povolání, který v posledním měsíci trvání služebního poměru vykonával službu v zahraničí, stanoví podle srovnatelné funkce v Československé armádě náčelník ekonomické správy federálního ministerstva obrany.

(5) Proměnlivými příplatky, odměnami a prémiemi se rozumějí ty složky platu, které nejsou předem stanoveny měsíční výměrou.

(1) Výsluhový příspěvek se vyplácí za běžný kalendářní měsíc 7. až 11. den tohoto měsíce prostřednictvím orgánů spojů do vlastních rukou příjemci této dávky nebo jeho zákonnému zástupci nebo bezhotovostním převodem na jeho účet v peněžním ústavu.

(2) Odchodné se vyplácí do vlastních rukou propuštěného vojáka z povolání nejdříve v první pracovní den následující po dni propuštění ze služebního poměru. Není-li odchodné takto vyplaceno do tří dnů po propuštění vojáka z povolání, převede útvar nevyplacenou částku na bankovní účet okresní vojenské správy podle místa trvalého pobytu oprávněného příjemce a zašle této správě písemné oznámení o převodu částky odchodného a její výši s uvedením jména a příjmení, data narození a adresy trvalého pobytu oprávněného příjemce. Okresní vojenská správa vyplatí převedenou částku odchodného do vlastních rukou oprávněného příjemce.

(3) Zemře-li propuštěný voják z povolání před vyplacením odchodného, přihlásí orgán, který měl odchodné vyplatit, nevyplacenou částku do řízení o dědictví.

Zrušuje se předpis federálního ministerstva obrany Peněžité dávky podle zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, evid. zn. Všeob-P-19 (práv.), registrovaný v částce 4/1979 Sb. a 1. doplněk k předpisu Peněžité dávky podle zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, evid. zn. Všeob-P-19 (práv.), registrovaný v částce 29/1979 Sb.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Andrejčák v. r.

1) § 37 odst. 2 písm. b) zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 7 odst. 1 a § 8 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3) § 37 odst. 2 písm. a) zákona č. 92/1949 Sb.

4) § 21 odst. 1 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.

5) § 20 odst. 1 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.

6) Výběrové řízení ve vojenských vysokých školách se řídí ustanoveními zákona č. 172/1990 Sb.

7) ČSN 34 1730 Předpisy pro pracoviště s radioaktivními látkami.

8) § 22 zákona č. 172/1990 Sb.

9) § 24 zákona č. 172/1990 Sb.