Vyhláška federálního ministerstva obrany, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů

K přípravě a vykonání přijímacích zkoušek se vojákům z povolání poskytuje studijní volno v délce 15 dnů.

(1) Vojákům z povolání studujícím při zaměstnání na středních školách se poskytuje studijní volno v rozsahu

a) tři hodiny týdně ke studiu,

b) tři dny v každém školním roce k přípravě a vykonání zkoušek,

c) stanoveném učebním plánem pro každý školní rok k účasti na studijních soustředěních (na laboratorních a praktických cvičeních a konzultacích, jsou-li součástí učebního plánu),

d) 20 dnů na přípravu k maturitní zkoušce a na její vykonání.

(2) Vojákům z povolání studujícím při zaměstnání na vysokých školách se poskytuje studijní volno v rozsahu

a) 14 dnů v každém školním roce,

b) stanoveném učebním plánem pro každý školní rok k účasti na studijních soustředěních (na laboratorních a praktických cvičeních a konzultacích, jsou-li součástí učebního plánu),

c) tři dny na přípravu a vykonání každé zkoušky,

d) 80 dnů na přípravu a vykonání státní zkoušky.

(3) Vojákům z povolání studujícím při zaměstnání v kursech [v pomaturitním studiu, specializačním studiu na vysokých školách9) apod.] se poskytuje studijní volno v rozsahu

a) stanoveném učebním plánem pro každý školní rok k účasti na studijních soustředěních (na laboratorních a praktických cvičeních a konzultacích, jsou-li součástí učebního plánu),

b) tři dny k přípravě a vykonání každé zkoušky,

c) 20 dnů na zpracování a obhajobu závěrečné práce.

(4) Vojákům z povolání studujícím při zaměstnání v postgraduálním studiu8) se poskytuje studijní volno v rozsahu

a) stanoveném učebním plánem pro každý školní rok k účasti na studijních soustředěních (na laboratorních a praktických cvičeních a konzultacích, jsou-li součástí učebního plánu),

b) tři dny na přípravu a vykonání každé zkoušky,

c) 40 dnů na obhajobu disertační práce, přípravu a vykonání rigorozní zkoušky.

(5) V rozsahu stanoveném v odstavci 4 se poskytuje studijní volno také vojákům z povolání studujícím externí aspiranturu.

(1) Osamělým vojákům z povolání, kteří pečují alespoň o jedno dítě mladší než 15 let a jimž náleží volno podle § 19, se prodlužuje studijní volno o pět dnů v každém školním roce.

(2) Studijní volno stanovené počtem hodin týdně může voják z povolání po dohodě s nadřízeným čerpat najednou, nejvýše však za období čtyř týdnů. Studijní volno stanovené počtem dnů se čerpá v pracovních dnech.

(3) Studijní volno lze čerpat pouze v příslušném školním roce. Do jiného školního roku lze převádět pouze studijní volno poskytované na přípravu a vykonání zkoušek.

(4) Studijní volno se neposkytuje na přípravu k opravné zkoušce.

(5) Čerpání studijního volna se přerušuje dočasnou neschopností vojáka z povolání ke službě pro nemoc nebo úraz. Trvá-li dočasná neschopnost ke službě déle než čtyři týdny, náleží vojákovi z povolání studijní volno stanovené počtem hodin týdně, nejvýše však za čtyři týdny.

(6) Studijní volno stanovené počtem hodin týdně nenáleží vojákovi z povolání po dobu řádné dovolené.

Ustanovení § 15 až 20 se nevztahují na vojáky z povolání studující na školách podle § 29a odst. 3 zákona.

HLAVA PÁTÁ

K § 33d odst. 7 zákona

(1) Při prvním uplatnění nároku na výsluhový příspěvek, jsou-li současně splněny podmínky nároku na důchod, který dosud nebyl uplatněn, se výsluhový příspěvek přizná ode dne vzniku nároku nebo od pozdějšího dne, od něhož oprávněný přiznání výsluhového příspěvku požaduje.

(2) Uplatní-li poživatel důchodu nárok na výsluhový příspěvek, přizná se výsluhový příspěvek nejdříve od prvního dne následujícího kalendářního měsíce nebo od pozdějšího dne, od něhož oprávněný přiznání výsluhového příspěvku požaduje. Zaniká-li však nárok na důchod, přizná se výsluhový příspěvek již ode dne následujícího po dni zániku nároku na důchod, jestliže to oprávněný požaduje.

Náležejí-li při souběhu výsluhového příspěvku a příspěvku za službu podle jiných předpisů oba příspěvky ve stejné výši, přizná se příspěvek z posledního služebního poměru.

(1) Úmrtné vyplácí Vojenský úřad sociálního zabezpečení prostřednictvím okresní vojenské správy podle místa trvalého pobytu oprávněného příjemce, která vyplatí převedenou částku úmrtného v hotovosti do vlastních rukou oprávněného příjemce.

(2) Úmrtné manželce a dětem s nárokem na sirotčí důchod se přiznává bez žádosti. Úmrtné ostatním pozůstalým dětem, družce, rodičům, sourozencům a osobám, které zemřelého vojáka z povolání nebo jeho děti vychovaly nebo o něj pečovaly před úmrtím, se přiznává na žádost.

(3) Odchodné se přiznává bez žádosti.

(1) Vyplácelo-li se v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nemocenské, stanoví se výše peněžitých dávek z platu, který by náležel, kdyby k výplatě nemocenského nedošlo.

(2) Jestliže v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru náležel snížený (zkrácený) plat, stanoví se výše peněžitých dávek z platu, který by náležel, kdyby nedošlo k jeho snížení (zkrácení).

(3) Jestliže byl vojákovi z povolání před skončením služebního poměru tento poměr přerušen podle ustanovení § 25 odst. 2 zákona a voják z povolání po ukončení takového přerušení ve služebním poměru nepokračuje, považuje se za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru poslední kalendářní měsíc před uvedeným přerušením.

(4) Výši platu pro výpočet peněžitých dávek vojákovi z povolání, který v posledním měsíci trvání služebního poměru vykonával službu v zahraničí, stanoví podle srovnatelné funkce v Československé armádě náčelník ekonomické správy federálního ministerstva obrany.

(5) Proměnlivými příplatky, odměnami a prémiemi se rozumějí ty složky platu, které nejsou předem stanoveny měsíční výměrou.

(1) Výsluhový příspěvek se vyplácí za běžný kalendářní měsíc 7. až 11. den tohoto měsíce prostřednictvím orgánů spojů do vlastních rukou příjemci této dávky nebo jeho zákonnému zástupci nebo bezhotovostním převodem na jeho účet v peněžním ústavu.

(2) Odchodné se vyplácí do vlastních rukou propuštěného vojáka z povolání nejdříve v první pracovní den následující po dni propuštění ze služebního poměru. Není-li odchodné takto vyplaceno do tří dnů po propuštění vojáka z povolání, převede útvar nevyplacenou částku na bankovní účet okresní vojenské správy podle místa trvalého pobytu oprávněného příjemce a zašle této správě písemné oznámení o převodu částky odchodného a její výši s uvedením jména a příjmení, data narození a adresy trvalého pobytu oprávněného příjemce. Okresní vojenská správa vyplatí převedenou částku odchodného do vlastních rukou oprávněného příjemce.

(3) Zemře-li propuštěný voják z povolání před vyplacením odchodného, přihlásí orgán, který měl odchodné vyplatit, nevyplacenou částku do řízení o dědictví.

Zrušuje se předpis federálního ministerstva obrany Peněžité dávky podle zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, evid. zn. Všeob-P-19 (práv.), registrovaný v částce 4/1979 Sb. a 1. doplněk k předpisu Peněžité dávky podle zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, evid. zn. Všeob-P-19 (práv.), registrovaný v částce 29/1979 Sb.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Andrejčák v. r.

1) § 37 odst. 2 písm. b) zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 7 odst. 1 a § 8 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3) § 37 odst. 2 písm. a) zákona č. 92/1949 Sb.

4) § 21 odst. 1 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.

5) § 20 odst. 1 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.

6) Výběrové řízení ve vojenských vysokých školách se řídí ustanoveními zákona č. 172/1990 Sb.

7) ČSN 34 1730 Předpisy pro pracoviště s radioaktivními látkami.

8) § 22 zákona č. 172/1990 Sb.

9) § 24 zákona č. 172/1990 Sb.