Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 10

§ 10 zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky – Jednání Sněmovny lidu lze zahájit

Zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky · 56/1969 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 10 zákona 56/1969 stanovuje, za jakých podmínek může být zahájeno jednání Sněmovny lidu a Sněmovny národů, a jak se určuje pořad jednání těchto sněmoven, případně společné schůze. Kvorum pro zahájení jednání: Pro Sněmovnu lidu je nutná přítomnost nadpoloviční většiny všech jejích poslanců. (§ 10 zákona č. 56/1969 Sb., zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 56/1969 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Jednání Sněmovny lidu lze zahájit, je-li ve schůzi přítomna nadpoloviční většina jejích poslanců.

(2) Jednání Sněmovny národů lze zahájit, je-li ve schůzi přítomna nadpoloviční většina poslanců zvolených v České socialistické republice i nadpoloviční většina poslanců zvolených ve Slovenské socialistické republice.

(3) Sněmovna stanoví na návrh svého předsednictva pořad jednání a způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu. Koná-li se společná schůze sněmoven, stanoví sněmovny pořad jednání a způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu na návrh předsednictva Federálního shromáždění.

(4) Každý poslanec může navrhnout změnu nebo doplnění pořadu.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Kvorum pro zahájení jednání: Pro Sněmovnu lidu je nutná přítomnost nadpoloviční většiny všech jejích poslanců. Pro Sněmovnu národů je k zahájení jednání potřeba přítomnost nadpoloviční většiny poslanců zvolených v České socialistické republice *a zároveň* nadpoloviční většiny poslanců zvolených ve Slovenské socialistické republice.
  • Stanovení pořadu jednání: Pořad jednání a způsob projednávání jednotlivých bodů určuje sněmovna na návrh svého předsednictva.
  • Stanovení pořadu společné schůze: Pokud se koná společná schůze obou sněmoven, pořad jednání a způsob projednávání určují obě sněmovny na návrh předsednictva Federálního shromáždění.
  • Možnost změny pořadu: Každý poslanec má právo navrhnout změnu nebo doplnění schváleného pořadu jednání.

Na co si dát pozor

  • Rozdílné požadavky na kvorum pro Sněmovnu lidu a Sněmovnu národů, které odrážejí federální uspořádání.
  • Iniciativa pro stanovení pořadu jednání vychází od předsednictva sněmovny (nebo Federálního shromáždění u společných schůzí), ale konečné slovo má sněmovna.
  • Právo každého poslance navrhnout změnu pořadu zajišťuje určitou míru flexibility a možnost ovlivnění agendy.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.