§ 18 Zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky – Hlasování ve schůzích sněmoven Federálního shromáždění
Zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky · 56/1969 Sb. · § 18 · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 18 zákona č. 56/1969 Sb. stanoví, že po ukončení rozpravy o projednávaném návrhu ve schůzích sněmoven Federálního shromáždění dostane závěrečné slovo nejprve navrhovatel a poté zpravodaj příslušného výboru.
§ 18 Hlasování ve schůzích sněmoven Federálního shromáždění
Po skončení rozpravy udělí předseda závěrečné slovo navrhovateli projednávaného návrhu a pak zpravodaji příslušného výboru.
Paragraf 18 zákona č. 56/1969 Sb. stanoví, že po ukončení rozpravy o projednávaném návrhu ve schůzích sněmoven Federálního shromáždění dostane závěrečné slovo nejprve navrhovatel a poté zpravodaj příslušného výboru.
Co to znamená v praxi
Po skončení diskuse k určitému návrhu mají dvě konkrétní osoby – navrhovatel a zpravodaj – právo se k věci ještě jednou vyjádřit.
Navrhovatel je ten, kdo návrh předložil, a má tak možnost shrnout své argumenty nebo reagovat na rozpravu.
Zpravodaj je zástupce výboru, který se návrhem zabýval, a jeho závěrečné slovo může představovat stanovisko výboru nebo jeho doporučení.
Pořadí závěrečných slov je pevně dané: nejprve navrhovatel, pak zpravodaj.
Na co si dát pozor
Paragraf neupravuje délku závěrečného slova ani jeho obsah, pouze stanovuje, kdo a v jakém pořadí jej dostane.
Nejsou zde zmíněny žádné další osoby, které by měly právo na závěrečné slovo po rozpravě.