§ 25 Zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky – Spolupráce sněmoven a dohodovací řízení
Zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky · 56/1969 Sb. · § 25 · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 25 zákona 56/1969 stanovuje, že předsednictva a výbory obou sněmoven Federálního shromáždění mají spolupracovat a usilovat o sjednocení svých usnesení, přičemž se navzájem informují a mohou konat společné schůze.
§ 25 Spolupráce sněmoven a dohodovací řízení
(1) Předsednictvo Federálního shromáždění, předsednictva obou sněmoven i jejich výbory spolupracují při přípravě usnesení Federálního shromáždění a usilují o sjednocování usnesení obou sněmoven. Za tím účelem se odpovídající výbory obou sněmoven informují o svých schůzích, o přijatých závěrech, vysílají na schůze odpovídajícího výboru své zástupce k vysvětlení přijatých stanovisek. K sjednocení rozdílných stanovisek konají odpovídající výbory zpravidla společné schůze.
(2) Předsednictvo sněmovny informuje předsednictvo druhé sněmovny i předsednictvo Federálního shromáždění o každém přijatém usnesení sněmovny.
Paragraf 25 zákona 56/1969 stanovuje, že předsednictva a výbory obou sněmoven Federálního shromáždění mají spolupracovat a usilovat o sjednocení svých usnesení, přičemž se navzájem informují a mohou konat společné schůze.
Co to znamená v praxi
Předsednictva Federálního shromáždění a obou sněmoven, stejně jako jejich výbory, mají povinnost spolupracovat při přípravě usnesení.
Cílem této spolupráce je zajistit, aby usnesení obou sněmoven byla sjednocená.
Výbory se navzájem informují o svých schůzích a přijatých závěrech a mohou si posílat zástupce k vysvětlení stanovisek.
Pokud se stanoviska výborů liší, mají se konat společné schůze k jejich sjednocení.
Předsednictvo každé sněmovny musí informovat předsednictvo druhé sněmovny a předsednictvo Federálního shromáždění o každém přijatém usnesení.
Na co si dát pozor
Paragraf zdůrazňuje potřebu sjednocování usnesení, což naznačuje, že rozdílná stanoviska mezi sněmovnami jsou očekávána a je třeba je řešit.
Povinnost informovat se navzájem a vysílat zástupce má zajistit transparentnost a usnadnit dohodu.