§ 29 zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky – Pokud se obě sněmovny Federálního shromáždění neshodnou…
Zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky · 56/1969 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 29 stanovuje, že pokud se obě sněmovny Federálního shromáždění neshodnou na usnesení ani po doporučení společného výboru, mohou se pokusit dosáhnout shody na společné schůzi, kterou jim může navrhnout i předsednictvo Federálního shromáždění. Pokud se Sněmovna lidu a Sněmovna národů neshodnou na nějakém usnesení, mají možnost uspořádat společnou schůzi, aby se pokusily najít řešení. (§ 29 zákona č. 56/1969 Sb., zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 56/1969 Sb.
Nepřijmou-li obě sněmovny ani na doporučení společného výboru shodné usnesení, mohou se obě sněmovny usnést na konání společné schůze obou sněmoven a usilovat na ní o přijetí shodného usnesení. Konání společné schůze obou sněmoven může jim navrhnout i předsednictvo Federálního shromáždění.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se Sněmovna lidu a Sněmovna národů neshodnou na nějakém usnesení, mají možnost uspořádat společnou schůzi, aby se pokusily najít řešení.
- Tato společná schůze je dalším krokem po neúspěšném jednání společného výboru, který se snažil najít shodu.
- Iniciativu ke svolání takové společné schůze mohou dát samy sněmovny nebo předsednictvo Federálního shromáždění.
- Cílem společné schůze je překonat neshody a přijmout shodné usnesení, což je klíčové pro legislativní proces.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.