§ 8 Zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky – Jednání ve schůzích sněmoven Federálního shromáždění
Zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky · 56/1969 Sb. · § 8 · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 8 zákona 56/1969 stanoví, kdo a za jakých podmínek svolává schůze sněmoven Federálního shromáždění, přičemž dává poslancům možnost vynutit si svolání schůze.
§ 8 Jednání ve schůzích sněmoven Federálního shromáždění
Schůze sněmovny svolává předseda sněmovny na základě usnesení předsednictva sněmovny, popřípadě na základě usnesení sněmovny. Požádá-li o to alespoň třetina poslanců sněmovny, svolá předseda schůzi sněmovny nejpozději do 30 dnů.
Paragraf 8 zákona 56/1969 stanoví, kdo a za jakých podmínek svolává schůze sněmoven Federálního shromáždění, přičemž dává poslancům možnost vynutit si svolání schůze.
Co to znamená v praxi
Schůze sněmovny svolává její předseda.
Předseda sněmovny svolává schůzi buď na základě rozhodnutí předsednictva sněmovny, nebo na základě rozhodnutí samotné sněmovny.
Pokud o svolání schůze požádá alespoň jedna třetina poslanců dané sněmovny, předseda sněmovny je povinen tuto schůzi svolat nejpozději do 30 dnů od podání žádosti.
Na co si dát pozor
Předseda sněmovny nemá absolutní pravomoc svolávat schůze dle vlastního uvážení, ale musí se řídit usnesením předsednictva nebo sněmovny.
Menšina poslanců (alespoň jedna třetina) má právo iniciovat svolání schůze, což zajišťuje určitou kontrolu nad činností předsedy a předsednictva.