Zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky

(1) Výbory působí po dobu celého volebního období sněmovny jako její iniciativní a kontrolní orgány. Působí i v době, kdy Federální shromáždění nezasedá.

(2) Výbory projednávají věci, které jim byly přikázány [§ 61 odst. 1 písm. f), § 64 odst. 1 písm. c) a § 65 odst. 1 písm. d)], a věci, které jsou obsaženy v jejich plánu práce; zejména projednávají návrhy zákonů, zákonných opatření a mezinárodních smluv a zjišťují, zda zákony, zákonná opatření a předpisy vydané k jejich provedení jsou uplatňovány v souladu s cíli sledovanými jejich vydáním nebo zda se nedostaly do rozporu s potřebami rozvoje společnosti; dále jednají o zásadních otázkách vnitřní a zahraniční politiky, o zprávách resortů o plnění jejich úkolů, o podnětech poslanců z volebních (pracovních) obvodů a o dalších věcech, na jejichž projednávání se usnesou na návrh některého svého člena.

(3) Výsledky svého jednání výbory předkládají sněmovně, popřípadě jejímu předsednictvu, nebo je zasílají přímo příslušným federálním ústředním orgánům.

(4) Požádá-li o to alespoň jedna třetina přítomných členů výboru, která nevyslovila souhlas se závěry výboru, výbor předloží sněmovně písemnou zprávu o stanovisku těchto členů výboru.

(1) Ustavující schůzi výboru svolá předseda výboru.

(2) Výbor zvolí na ustavující schůzi jednoho nebo více místopředsedů a ověřovatele výboru.

(1) Schůze výboru svolává a řídí jeho předseda. Místopředseda svolá a řídí schůzi výboru, je-li předseda zaneprázdněn nebo jestliže ho tím předseda pověří. Jsou-li předseda i místopředseda (místopředsedové) zaneprázdněni, svolá a řídí schůzi výboru jeho člen, jehož tím předseda pověří.

(2) Předseda je povinen svolat schůzi, stanoví-li to sněmovna, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů výboru nebo navrhne-li to předsednictvo sněmovny nebo předsednictvo Federálního shromáždění.

(3) Předseda navrhuje pořad jednání a způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu.

(4) Každý člen výboru může navrhnout změny pořadu jednání.

(1) Schůze výboru jsou zpravidla veřejné.

(2) Z důvodů ochrany státního tajemství nebo důležitého zájmu státu se výbor může usnést, že schůze nebo její část je neveřejná.

(3) Na schůzi výboru nebo na části schůze, která byla prohlášena za neveřejnou, mohou být přítomni poslanci Federálního shromáždění, kteří nejsou členy výboru, a členové vlády Československé socialistické republiky. Takové schůze nebo její části se může dále zúčastnit i vedoucí Kanceláře Federálního shromáždění. Další pracovníci Kanceláře Federálního shromáždění a jiné osoby se mohou zúčastnit takové schůze nebo její části jen se souhlasem výboru.

(1) Výbor sněmovny je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných.

(2) Poslanci Federálního shromáždění, kteří nejsou členy výboru, mají ve schůzi výboru poradní hlas.

(3) Jinak platí pro jednání výboru obdobně ustanovení § 12, 13, 14, 17 a 18.

(1) Členové vlády Československé socialistické republiky se mohou účastnit všech schůzí výborů sněmovny; udělí se jim slovo, kdykoliv o to požádají, a to i k prohlášením, která nesouvisí s pořadem schůze.

(2) Výbory sněmovny mají právo zvát do svých schůzí členy vlády i představitele jiných státních orgánů Československé socialistické republiky a vyžadovat od nich informace a zprávy.

(3) Členové vlády Československé socialistické republiky jsou povinni dostavit se do schůze výboru sněmovny, jestliže je o to výbor požádá.

(4) Členové vlády Československé socialistické republiky se mohou dát ve schůzích výborů sněmovny zastupovat jinými členy vlády a výjimečně svými náměstky, pokud výbor netrvá na osobní účasti příslušného člena vlády. Členové vlády, popřípadě ti, kdož je zastupují, si mohou do schůzí výborů sněmovny, jichž se zúčastní, přibrat odborníky svého úřadu a předseda výboru jim může udělit slovo.

(1) Představitelé všech federálních orgánů jsou povinni dostavit se do schůze výboru a podat požadované vysvětlení.

(2) Výbory sněmovny mohou přizvat k projednávání důležitých otázek též vědecké pracovníky a jiné pracovníky hospodářského a kulturního života. Může jim být uděleno slovo.

(3) Vyžaduje-li to potřeba řádného posouzení projednávaných otázek, může výbor provádět průzkumy a jednání na místě samém s vědomím příslušné národní rady.

(1) Výbory sněmovny mohou zřizovat své stálé nebo dočasné komise složené z poslanců.

(2) Práci komise řídí vždy člen výboru.

(3) Výbory mohou zřizovat též společné komise.

(4) Zřízení společné komise výborů sněmovny může navrhnout i předsednictvo sněmovny.

(5) Komise mohou přizvat k svému jednání odborníky vědy a praxe.

(1) Výbory sněmovny mohou konat společné schůze a předkládat společné návrhy. V řízení společných schůzí výborů se jejich předsedové střídají.

(2) V případě společné schůze hlasují výbory odděleně.

(1) Výbory Sněmovny lidu a výbory Sněmovny národů mohou konat na základě svých usnesení společné schůze a předkládat společné zprávy a návrhy. Pro řízení společných schůzí platí ustanovení § 76.

(2) V případě společné schůze hlasují výbory odděleně.

(3) Výbory obou sněmoven mohou zřizovat společné komise.

(1) Mandátový a imunitní výbor zkoumá, zda jednotliví poslanci byli platně zvoleni.

(2) Mandátový a imunitní výbor zkoumá, zda jsou v imunitních věcech dány podmínky pro trestní nebo kárné stíhání poslanců, pro jejich vzetí do vazby nebo k jejich zadržení. Výbor provede urychleně nutná šetření a poskytne poslanci možnost, aby se vyjádřil.

(3) Výbor podá zprávu s příslušným návrhem sněmovně, popřípadě předsednictvu Federálního shromáždění, které rozhodnou usnesením.

(4) Výbor provádí též šetření v disciplinárním řízení a své návrhy předkládá předsednictvu sněmovny.

(5) Jednání výboru mandátového a imunitního je vždy neveřejné.

(1) Sněmovny mohou zřizovat své stálé nebo dočasné komise složené z poslanců.

(2) Komise sněmoven mohou přizvat k svému jednání odborníky vědy a praxe.

(1) Poslanci Federálního shromáždění jsou povinni aktivně a iniciativně se zúčastnit všech jednání a prací Federálního shromáždění, zvláště schůzí sněmoven a jejich výborů, jichž jsou členy.

(2) Nemůže-li se poslanec zúčastnit jednání sněmovny a jejích orgánů, musí se omluvit předsedovi sněmovny nebo předsedovi orgánu, jehož je poslanec členem.

(3) Poslanci jsou povinni aktivně pracovat ve volebních (pracovních) obvodech, udržovat pravidelný styk s občany, objasňovat a prosazovat politiku Národní fronty a zkušenosti takto získané využívat ve své práci v orgánech Federálního shromáždění.

(1) Poslanci Federálního shromáždění jsou zejména oprávněni:

a) předkládat návrhy zákonů a jiné návrhy vyplývající z jejich poslanecké činnosti,

b) požadovat od předsednictva Federálního shromáždění i od předsednictva sněmovny informace potřebné pro svou činnost,

c) účastnit se schůzí druhé sněmovny a schůzí výborů obou sněmoven,

d) interpelovat vládu Československé socialistické republiky a její členy a klást jim otázky ve věcech jejich působnosti,

e) požadovat od členů vlády a jiných orgánů Československé socialistické republiky potřebné podklady a vysvětlení. Členové vlády jsou povinni poslancům takové podklady a vysvětlení předložit,

f) obracet se s žádostí o sdělení informací na státní orgány a společenské organizace.

(2) Písemné podklady pro jednání sněmoven a jejich orgánů i pro jednání předsednictva Federálního shromáždění se rozesílají poslancům nejméně 14 dní předem, v naléhavých případech nejméně 7 dnů předem.

(1) Poslanci Federálního shromáždění nesmějí být pro výkon své funkce zkráceni na právech a nárocích vyplývajících z pracovního poměru nebo poměru obdobného.

(2) Pro výkon funkce poslance mohou být poslanci uvolňováni ze svého pracovního poměru jen se svým souhlasem. Organizace, u níž je poslanec v pracovním nebo obdobném poměru, je povinna mu poskytnout pracovní volno potřebné pro výkon funkce.

(3) Poslanci náleží po dobu pracovního volna náhrada ušlého výdělku. Náhradu ušlého výdělku hradí prostřednictvím organizace, u níž je poslanec v pracovním poměru, stát z prostředků rozpočtu Federálního shromáždění. Poslancům, kteří nejsou v pracovním poměru, hradí náhradu ušlého výdělku Kancelář Federálního shromáždění přímo. Rozhodlo-li předsednictvo Federálního shromáždění o uvolnění poslance, může mu přiznat funkční odměnu odpovídající rozsahu uvolnění a závažnosti úkolů, pro něž byl uvolněn, která se mu vyplácí vedle ušlého výdělku.

(4) Poslancům Federálního shromáždění náleží na úhradu výdajů souvisejících s výkonem poslaneckého mandátu náhrady, které nepodléhají dani ze mzdy.

(5) Předsedovi a místopředsedům Federálního shromáždění, jakož i předsedovi a místopředsedům obou sněmoven přísluší místo náležitostí uvedených v odstavci 3 funkční plat, jehož výši určí předsednictvo Federálního shromáždění, které může též stanovit, kdy jim přísluší náhrady stěhovacích výdajů. Funkční plat přísluší předsedovi a místopředsedům Federálního shromáždění a předsedům a místopředsedům obou sněmoven ještě po dobu tří měsíců po skončení jejich funkce.

(6) Poslanci mohou bezplatně užívat hromadných dopravních prostředků. Pro cesty na schůze Federálního shromáždění nebo jeho orgánů nebo pro cesty, k nimž byli pověřeni předsednictvem sněmovny, popřípadě předsednictvem Federálního shromáždění, mohou včetně cest zpátečních používat bezplatně též letadel. Při uvolnění poslance mimo jeho trvalé bydliště trvající déle než jeden měsíc může poslanec použít bezplatně letadlo též k návštěvě rodiny, a to jednou za 14 dnů. Hromadné dopravní prostředky včetně letadel může poslanec užívat bezplatně jen na území Československé socialistické republiky.

(7) Podrobnosti, zejména výši funkčních platů, náhrad stravného a nocležného stanoví předsednictvo Federálního shromáždění; může též stanovit, že náhrady podle odstavce 4 poslanci nepřísluší, vykonává-li též jinou funkci, anebo nevykonává-li svou funkci po delší dobu a bez náležité omluvy.

(1) Disciplinární řízení se zavádí proti poslanci, který

a) urazí při výkonu funkce poslance při jednání sněmovny, jejích orgánů nebo předsednictva Federálního shromáždění, poslance nebo jiné ústavní činitele takovým způsobem, který je v rozporu s postavením poslance Federálního shromáždění,

b) urazí při jednání sněmovny toto shromáždění nebo jeho orgán.

(2) Disciplinární řízení se zahájí na návrh uraženého nebo z iniciativy mandátového a imunitního výboru.

Ve všech případech disciplinárního řízení musí být dána poslanci možnost obhajoby.

(1) Mandátový a imunitní výbor provede nutná šetření a poskytne poslanci, proti němuž se vede disciplinární řízení, možnost, aby se vyjádřil. Po provedeném řízení výbor předloží výsledky šetření a své návrhy předsednictvu sněmovny.

(2) Předsednictvo sněmovny posoudí výsledky šetření a může na jejich základě uložit poslanci, aby se uraženému omluvil ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem. Jestliže se poslanec ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem neomluví, sdělí předsednictvo sněmovny své rozhodnutí orgánu, při jehož jednání k urážce došlo, popřípadě rozhodne o způsobu uveřejnění svého rozhodnutí.

(3) Poslanec i mandátový a imunitní výbor mají právo proti rozhodnutí předsednictva sněmovny podat do 15 dnů odvolání sněmovně, která rozhodne hlasováním.

(4) Z jednání mandátového a imunitního výboru a z jednání předsednictva sněmovny je vyloučen člen výboru nebo člen předsednictva sněmovny, jehož se disciplinární řízení týká.

(1) Kancelář Federálního shromáždění poskytuje všestrannou odbornou, organizační a technickou pomoc orgánům Federálního shromáždění a poslancům Federálního shromáždění.

(2) K zajišťování úkolů uvedených v odstavci 1 Kancelář Federálního shromáždění zřizuje potřebné funkční útvary.

(3) Kancelář Federálního shromáždění řídí vedoucí Kanceláře Federálního shromáždění.

(4) Podrobnosti upraví organizační řád, který vydá předsednictvo Federálního shromáždění.

Zrušuje se zákon č. 183/1964 Sb., o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění, ve znění zákona č. 51/1967 Sb. a zákona č. 44/1968 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Svoboda v. r.

Dr. Dubček v. r.

Ing. Černík v. r.