§ 29 zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění – Ve společné schůzi sněmoven hlasují poslanci každé…
Zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění · 56/1991 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 29 zákona 56/1991 Sb. upravuje způsob hlasování poslanců ve společné schůzi obou sněmoven Federálního shromáždění, přičemž stanovuje, že hlasují zvlášť, a v případě zákazu majorizace ve Sněmovně národů zvlášť poslanci z České a Slovenské republiky. Při společné schůzi obou sněmoven se sice hlasuje najednou, ale výsledky se vyhodnocují pro každou sněmovnu zvlášť. (§ 29 zákona č. 56/1991 Sb., zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 56/1991 Sb.
(1) Ve společné schůzi sněmoven hlasují poslanci každé ze sněmoven zvlášť. Pro urychlení hlasování lze jej provádět najednou v obou sněmovnách.
(2) Platí-li pro schválení návrhu zákaz majorizace, hlasují ve Sněmovně národů zvlášť poslanci zvolení v České republice a zvlášť poslanci zvolení ve Slovenské republice.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Při společné schůzi obou sněmoven se sice hlasuje najednou, ale výsledky se vyhodnocují pro každou sněmovnu zvlášť.
- Pokud je pro schválení návrhu potřeba zabránit tomu, aby jedna národní skupina přehlasovala druhou (tzv. zákaz majorizace), poslanci zvolení v České republice a poslanci zvolení ve Slovenské republice hlasují ve Sněmovně národů odděleně.
- Cílem je zajistit, aby rozhodnutí Federálního shromáždění odrážela vůli obou národních částí federace, zejména v citlivých otázkách.
Na co si dát pozor
- Ustanovení o zákazu majorizace se týká pouze Sněmovny národů a pouze v případech, kdy je tento zákaz pro schválení návrhu platný.
- Ačkoliv lze hlasování provádět najednou pro obě sněmovny, je důležité si uvědomit, že se stále jedná o dva samostatné hlasovací akty.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.