§ 6 zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění – Žádost…
Zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění · 56/1991 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 6 zákona č. 56/1991 Sb. stanovuje pravidla pro udělování souhlasu s trestním stíháním, zadržením nebo vzetím poslance Federálního shromáždění do vazby a upravuje související procesní záležitosti a důsledky pro výkon poslaneckých práv a povinností. Pokud orgány činné v trestním řízení chtějí stíhat poslance, vzít ho do vazby nebo ho zadržet, musí o to požádat předsedu Federálního shromáždění. (§ 6 zákona č. 56/1991 Sb., zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „O žádosti se rozhoduje usnesením, a to do 15 dnů.“
- Odkazuje na: § 73, Ústavní zákon o československé federaci (143/1968 Sb.)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 56/1991 Sb.
(1) Žádost, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání poslance nebo k jeho vzetí do vazby (čl. 50 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.), a žádost, aby byl dán souhlas předsednictva Federálního shromáždění k zadržení poslance (čl. 52 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.), musí obsahovat zejména vymezení skutku, o který jde, a jeho předpokládanou právní kvalifikaci. Žádost předkládá předsedovi Federálního shromáždění příslušný orgán činný v trestním řízení.
(2) Předseda Federálního shromáždění postoupí žádost mandátovému a imunitnímu výboru příslušné sněmovny s tím, aby ji projednal a sdělil své stanovisko sněmovně, která má o žádosti rozhodovat.
(3) O žádosti se rozhoduje usnesením, a to do 15 dnů.
(4) Pokud bylo žádosti podle odstavce 1 vyhověno, má orgán činný v trestním řízení povinnost oznamovat sněmovně všechna rozhodnutí, která se poslance týkají.
(5) Poslance nelze stíhat kázeňsky ani v přestupkovém řízení.
(6) Po dobu vazby, k níž dala sněmovna souhlas, se pozastavuje výkon práv a povinností poslance. Totéž platí po dobu, po kterou poslanec nebyl vzat do vazby jen z důvodu uvedeného v § 73 nebo § 73a trestního řádu. V případech, kdy byl dán souhlas k trestnímu stíhání, sněmovna současně s vyhověním žádosti rozhodne o tom, zda se po dobu trestního stíhání pozastavuje výkon práv a povinností poslance, popřípadě v jakém rozsahu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud orgány činné v trestním řízení chtějí stíhat poslance, vzít ho do vazby nebo ho zadržet, musí o to požádat předsedu Federálního shromáždění. Žádost musí jasně popsat skutek a jeho právní kvalifikaci.
- O takové žádosti rozhoduje příslušná sněmovna Federálního shromáždění, a to na základě stanoviska mandátového a imunitního výboru, a musí tak učinit do 15 dnů.
- V případě, že sněmovna souhlasí s trestním stíháním, může zároveň rozhodnout o pozastavení výkonu poslaneckých práv a povinností na dobu stíhání, případně v jakém rozsahu.
- Poslance nelze stíhat za kázeňské přestupky ani v přestupkovém řízení.
Na co si dát pozor
- Orgány činné v trestním řízení musí po udělení souhlasu s trestním stíháním informovat sněmovnu o všech rozhodnutích týkajících se poslance.
- Výkon práv a povinností poslance se automaticky pozastavuje po dobu vazby, k níž sněmovna dala souhlas, nebo pokud nebyl vzat do vazby jen z důvodů uvedených v § 73 nebo § 73a trestního řádu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.