Zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění

(1) Předsednictvo Federálního shromáždění, sněmovny a výbory sněmoven mohou zřizovat ve věcech působnosti Federálního shromáždění stálé nebo dočasné komise složené výhradně z poslanců nebo složené i z jiných osob. Předsedou komise je vždy poslanec.

(2) Sněmovny a výbory sněmoven se mohou dohodnout na zřízení společných komisí.

(3) Pro jednání komisí platí přiměřeně ustanovení o jednání výboru sněmovny. Pověření, aby komise pokračovaly ve své práci i po dobu mimo zasedání Federálního shromáždění, může komisím udělit ten orgán, který je zřídil.

(4) Pro volbu členů komisí platí § 12 obdobně.

(1) Předsednictvo Federálního shromáždění nebo sněmovny mohou zřizovat pro objasnění závažných skutečností veřejného zájmu, které patří do působnosti Federálního shromáždění, vyšetřovací komisi.

(2) Vyšetřovací komise může vyslýchat svědky. O povinnosti svědčit, o předvolání a předvedení, zákazu výslechu, právu odepřít výpověď a o nároku na svědečné platí přiměřeně ustanovení trestního řádu.7)

(3) Vyšetřovací komise může k objasnění skutečností důležitých pro její činnost přibrat znalce. Na přibrání znalce a na jeho povinnosti platí přiměřeně ustanovení trestního řádu.8)

(4) Jednání vyšetřovací komise mohou být přítomni pouze její členové, pokud vyšetřovací komise nerozhodne jinak.

(5) Členové vyšetřovací komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce. Tato povinnost trvá i po skončení výkonu funkce.

(6) Vyšetřovací komise předkládá svá zjištění s příslušným návrhem k projednání tomu orgánu, který ji zřídil. Předsednictvo Federálního shromáždění nebo sněmovny zaujímají ke zjištěním a návrhu vyšetřovací komise stanovisko usnesením.

Každý výbor, popřípadě komise (§ 90 a 91) má organizačního tajemníka, kterým je pracovník Kanceláře Federálního shromáždění.

(1) Proti poslanci lze zavést disciplinární řízení, jestliže urazil v souvislosti s výkonem funkce poslance zákonodárného sboru nebo jiného ústavního činitele.

(2) Disciplinární řízení se zahajuje na návrh toho, koho se urážka týká. Návrh se podává mandátovému a imunitnímu výboru příslušné sněmovny.

(1) Proti poslanci lze zavést disciplinární řízení i tehdy, jestliže je důvodné podezření, že se dopustil jednání, kterým závažně porušil poslanecký slib.

(2) Disciplinární řízení se zahajuje na návrh předsednictva sněmovny nebo jejího výboru. Návrh se podává mandátovému a imunitnímu výboru příslušné sněmovny.

(1) Disciplinární řízení provádí mandátový a imunitní výbor.

(2) V disciplinárním řízení musí být poslanci poskytnuta možnost obhajoby. Je-li členem mandátového a imunitního výboru, není oprávněn v této věci hlasovat. Ten, jehož se urážka týká, nebo jeho zástupce je oprávněn se jednání mandátového a imunitního výboru účastnit.

(3) Po provedení potřebného šetření mandátový a imunitní výbor předloží návrh na usnesení předsednictvu sněmovny.

(1) Předsednictvo sněmovny projedná návrh mandátového a imunitního výboru a rozhodne o tom, zda se poslanec jednání, pro které bylo disciplinární řízení vedeno, dopustil a případně mu uloží některé disciplinární opatření podle odstavců 2 nebo 3. Ustanovení § 95 odst. 2 platí obdobně.

(2) Jde-li o disciplinární řízení podle § 93, může být poslanci uloženo, aby se ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem omluvil.

(3) Jde-li o disciplinární řízení podle § 94, může být poslanci uložena důtka.

(4) Poslanec má právo do 15 dnů od rozhodnutí předsednictva sněmovny požádat sněmovnu, aby rozhodnutí předsednictva sněmovny přezkoumala. Sněmovna rozhodne po rozpravě hlasováním, že disciplinární opatření potvrzuje nebo že rozhodnutí předsednictva sněmovny zrušuje. Zrušením rozhodnutí předsednictva sněmovny nebo potvrzením disciplinárního opatření disciplinární řízení končí.

(5) Pokud poslanec nepožádal o přezkoumání disciplinárního opatření uloženého podle odstavce 2 a poslanec se ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem neomluvil, předsednictvo sněmovny může na návrh toho, koho se urážka týká, rozhodnout o vhodném způsobu uveřejnění svého rozhodnutí.

(6) Pokud poslanec nepožádal o přezkoumání disciplinárního opatření uloženého podle odstavce 3, důtka se vyhlásí na nejbližší schůzi sněmovny.

(1) Odborné, organizační a technické úkoly spojené se zabezpečováním činnosti Federálního shromáždění, jeho orgánů, sněmoven a jejich orgánů plní Kancelář Federálního shromáždění. Podrobnosti upravuje zákon Federálního shromáždění.

(2) Kancelář Federálního shromáždění je právnickou osobou.

(3) Organizační řád a platový řád Kanceláře Federálního shromáždění schvaluje předsednictvo Federálního shromáždění. Předsednictvu Federálního shromáždění přísluší stanovit opatřením k platovému řádu náležitosti, k jejichž úpravě jinak zmocňuje zvláštní zákon;1) vydání se oznamuje ve Sbírce zákonů.

(1) Parlamentní institut plní úkoly informační, vědecké a školící instituce Federálního shromáždění.

(2) Podrobnosti upravuje statut Parlamentního institutu, který schvaluje předsednictvo Federálního shromáždění.

(1) Parlamentní tiskový zpravodaj je informačním periodikem pro potřeby Federálního shromáždění i veřejnosti.

(2) Podrobnosti stanoví a schvaluje předsednictvo Federálního shromáždění.

(1) K ochraně Federálního shromáždění a udržování pořádku zřizuje se Parlamentní stráž.

(2) Organizaci, úkoly, jakož i postavení a oprávnění jejích členů upravuje zákon Federálního shromáždění.

(1) Parlamentní dokumentací se rozumí záznamy Federálního shromáždění a oficiální publikace.

(2) Záznamy Federálního shromáždění jsou veškeré záznamy pořizované ve Federálním shromáždění a uchovávané na všech typech záznamových médií. Práci se záznamy Federálního shromáždění upravuje Spisový řád Federálního shromáždění.

(3) Oficiálními publikacemi Federálního shromáždění jsou:

a) parlamentní tisky (předlohy pro projednávání),

b) zprávy o schůzích sněmoven,

c) zprávy o nově schválených zákonech s uvedením jejich znění.

(4) Oficiální publikace Federálního shromáždění dostávají všichni poslanci a osoby uvedené v § 17.

Po uplynutí volebního období Federálního shromáždění, popřípadě po jeho rozpuštění, nebudou již projednávány návrhy a podání, které nebyly do té doby vyřízeny, s výjimkou peticí a těch záležitostí, o kterých je do ustavení nového Federálního shromáždění oprávněno rozhodnout předsednictvo Federálního shromáždění.

Zrušují se:

a) zákon č. 31/1989 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění,

b) zákon č. 32/1989 Sb., o poslancích Federálního shromáždění, s výjimkou ustanovení § 8, 9, 19, 20 a 21, přičemž se v těchto ustanoveních vždy vypouštějí slova „socialistická organizace“ a „organizace“,

c) čl. I zákona č. 457/1990 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 31/1989 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění, a kterým se mění trestní zákon č. 140/1961 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1991.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

1) § 49 zákona č. 47/1990 Sb., o volbách do Federálního shromáždění.

1) § 23 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.

2) § 7 zákona č. 304/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců Federálního shromáždění.

3) § 7 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím.

4) Čl. 69 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.

5) Čl. 70 odst. 2 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.

6) Čl. 43 odst. 1 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.

7) § 93 odst. 1 a 2, § 94 až 104 trestního řádu.

8) § 105 až 111 a § 118 trestního řádu.