Úplné znění zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Použijí-li účetní jednotky účetní záznamy i pro jiný účel než uvedený v § 31 odst. 1, a to zejména pro účely trestního řízení, opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, správního řízení, občanského soudního řízení, daňového řízení, skartačního řízení nebo pro účely sociálního zabezpečení, veřejného zdravotního pojištění anebo pro účely ochrany autorských práv, postupují po uplynutí uschovacích dob uvedených v § 31 odst. 2 dále tak, aby byly zajištěny požadavky vyplývající z jejich použití pro uvedené účely; v případě, kdy účetní jednotky použijí účetní záznamy k těmto účelům, platí všechna ustanovení tohoto zákona týkající se účetních záznamů obdobně.

(2) Účetní jednotka může jako účetní záznamy použít zejména mzdové listy, daňové doklady nebo jinou dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů. Takto použitá dokumentace musí splňovat požadavky kladené tímto zákonem na účetní záznamy. Tuto dokumentaci uschovávají účetní jednotky po dobu stanovenou v § 31 odst. 2 podle toho, jakou funkci plní při vedení účetnictví, nejde-li o případ podle odstavce 1.

(3) Účetní doklady a jiné účetní záznamy, které se týkají záručních lhůt a reklamačních řízení, uschovávají účetní jednotky po dobu, po kterou lhůty nebo řízení trvají; účetní záznamy, které se týkají nezaplacených pohledávek či nesplněných závazků, uschovávají účetní jednotky do konce roku následujícího po roce, v němž došlo k jejich zaplacení nebo splnění.

(4) Knihy analytické evidence pohledávek a závazků, účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které vyplývají z přímého styku s cizinou z doby před 1. lednem 1949, a účetní závěrku vztahující se k převodu majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby provedenému podle zvláštních právních předpisů29) uschovávají účetní jednotky, dokud příslušné ministerstvo financí republiky nedá samo nebo na žádost účetní jednotky souhlas k vyřazení těchto písemností.

(1) Účetní záznam podle § 4 odst. 4 musí umožňovat vedení účetnictví podle tohoto zákona. Pro účely tohoto zákona se informace obsažená v účetním záznamu označuje jako obsah účetního záznamu; konkrétní způsob zaznamenání této informace se označuje jako forma účetního záznamu.

(2) Účetní záznam může mít písemnou nebo technickou formu. Pro účely tohoto zákona se považuje za

a) písemnou formu účetní záznam provedený rukopisem, psacím strojem, tiskařskými nebo reprografickými technikami anebo tiskovým výstupním zařízením výpočetní techniky, jehož obsah je pro fyzickou osobu čitelný,

b) technickou formu účetní záznam provedený elektronickým, optickým nebo jiným způsobem nespadajícím pod písmeno a), který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný.

(3) Účetní jednotka může provést převod účetního záznamu z jedné formy do druhé. V tomto případě je povinna zajistit, že obsah účetního záznamu v nové formě je shodný s obsahem účetního záznamu v původní formě. Splnění uvedené povinnosti se má za prokázané, pokud účetní jednotka předloží účetní záznam v původní i nové formě a jejich obsah je shodný; splnění této povinnosti však účetní jednotka může prokázat i jiným způsobem, který nezpochybní žádná z osob, které s převedeným záznamem pracují. Účetní jednotka je povinna disponovat účetními záznamy, kterými dokládá formu vedení účetnictví.

(4) Jednotlivý účetní záznam může být tvořen několika dílčími účetními záznamy. Všechna ustanovení o účetních záznamech podle tohoto zákona se týkají každého jednotlivého účetního záznamu včetně dílčích účetních záznamů i účetního záznamu vzniklého jejich seskupením.

(5) Na všechny formy účetního záznamu se, pokud tento zákon výslovně nestanoví jinak, pohlíží stejně; obsah všech účetních záznamů a jejich změny mají stejné důsledky, jsou-li provedeny v účetních záznamech ve formě podle odstavce 2 písm. b), jako ve formě podle odstavce 2 písm. a).

(6) Účetní jednotky mohou vést účetní záznamy i ve formě, ve které je jejich obsah bez dalšího nečitelný; v tomto případě jsou povinny disponovat takovými prostředky, nosiči a vybavením (§ 4 odst. 4), které umožní provést převod účetních záznamů do formy, ve které je jejich obsah pro fyzickou osobu čitelný. Pro potřeby ověřování účetní závěrky auditorem (§ 20), jejího zveřejňování (§ 21a) a pro potřeby orgánů podle § 37 odst. 3 jsou účetní jednotky povinny na požádání umožnit oprávněným osobám seznámit se s obsahem jimi určených účetních záznamů v uvedené formě. Tyto povinnosti mají účetní jednotky po dobu, po kterou jsou povinny vést nebo uschovávat uvedené účetní záznamy. Stanovení těchto povinností na smluvním základě30) není dotčeno.

(7) V řízení ve věcech týkajících se účetnictví nebo vycházejících z účetnictví lze použít k důkazu průkazné účetní záznamy (§ 33a), které splňují požadavky tohoto zákona.

(8) Účetní jednotky jsou povinny zajistit ochranu účetních záznamů a jejich obsahu, použitých technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení před jejich zneužitím, poškozením, zničením, neoprávněnou změnou či přístupem k nim, ztrátou nebo odcizením.

(1) Podle tohoto zákona se za průkazný účetní záznam považuje pouze

a) účetní záznam, jehož obsah je prokázán přímo porovnáním se skutečností, kterou tento záznam prokazuje,

b) účetní záznam, jehož obsah je prokázán obsahem jiných průkazných účetních záznamů,

c) účetní záznam přenesený způsobem splňujícím požadavky podle § 34, nebo

d) účetní záznam týkající se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky, k němuž je připojen podpisový záznam osoby oprávněné a odpovědné podle odstavce 9.

(2) Zjistí-li účetní jednotka, že obsah účetního záznamu neodpovídá skutečnosti, je povinna od tohoto okamžiku považovat tento účetní záznam za neprůkazný, byť splňuje ustanovení odstavce 1 písm. b) až d).

(3) Účetní jednotka je povinna za účelem průkaznosti přenášet účetní záznamy mimo tuto účetní jednotku jen způsobem podle odstavce 1 písm. c). Účetní záznam určený k přenosu musí být podepsán vlastnoručním podpisem nebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě. Pokud účetní záznam není podepsán před předáním k přenosu, musí být podepsán nejpozději v okamžiku jeho předání k přenosu. Účetní jednotka může, kromě způsobu podle odstavce 1 písm. d), využít při předávání účetních záznamů uvnitř této účetní jednotky i způsob podle odstavce 1 písm. c).

(4) Podpisovým záznamem se rozumí účetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční podpis nebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě. Na obě formy podpisového záznamu se přitom pohlíží stejně a obě mohou být použity na místě, kde se vyžaduje vlastnoruční podpis.

(5) Připojením podpisového záznamu se rozumí u účetního záznamu v písemné formě jeho podepsání vlastnoručním podpisem, u účetního záznamu v technické formě jeho podepsání obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě.

(6) Účetní záznam v písemné formě podepsaný vlastnoručním podpisem, který se shoduje s podpisovým vzorem vyhotoveným účetní jednotkou, se považuje za průkazný podle odstavce 1 písm. d) bez ohledu na to, zda se týká výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky.

(7) Identifikačním záznamem se rozumí účetní záznam připojený k účetnímu záznamu automatickým zařízením (§ 4 odst. 4), který umožňuje jednoznačné určení tohoto konkrétního zařízení a který není možno vytvořit jiným než tímto konkrétním zařízením.

(8) K jednomu účetnímu záznamu může být připojeno více podpisových záznamů, popřípadě identifikačních záznamů.

(9) Účetní jednotka stanoví vnitřním předpisem oprávnění, povinnosti a odpovědnost osob v této účetní jednotce, vztahující se k připojování podpisového záznamu nebo identifikačního záznamu, a to takovým způsobem, aby bylo možno určit nezávisle na sobě odpovědnost jednotlivých osob za obsah účetního záznamu, ke kterému byly uvedené záznamy připojeny.

Přenos účetního záznamu může být uskutečněn pouze prostřednictvím informačního systému nebo jiným způsobem, který splňuje požadavky průkaznosti a dále požadavky ochrany a bezpečnosti odpovídající charakteru přenášených informací podle zvláštních právních předpisů.31)

(1) Opravy v účetních záznamech nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti účetnictví.

(2) Zjistí-li účetní jednotka, že některé účetní záznamy jejího účetnictví jsou neúplné, neprůkazné, nesprávné nebo nesrozumitelné, je povinna provést bez zbytečného odkladu jejich opravu způsobem podle odstavce 3.

(3) Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit osobu odpovědnou za provedení každé opravy, okamžik jejího provedení a zjistit jak obsah opravovaného účetního záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě.

(4) Okamžik se v účetním záznamu zaznamenává s takovou přesností, aby nejistota v určení času neměla za následek nejistotu v určení obsahu účetních případů.

(5) Na účetní záznamy, které jsou ve formě nečitelné, není-li dodrženo ustanovení § 33 odst. 6, se pohlíží, jakoby je účetní jednotky nevedly.

(6) V případě, že účetní záznamy jsou ztracené nebo odcizené, zničené nebo poškozené tak, že tímto poškozením došlo ke změně jejich obsahu, je povinna účetní jednotka provést opatření k obnovení průkaznosti účetnictví.

(1) Za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami ministerstvo podle tohoto zákona zajišťuje tvorbu a vydávání Českých účetních standardů (dále jen „standardy“). Pro tvorbu a vydávání standardů lze použít ustanovení tohoto zákona týkající se účetních záznamů. Obsahem standardů je popis účetních metod nebo postupy účtování; obsah standardů nesmí být v rozporu s ustanoveními tohoto zákona a ostatních právních předpisů ani obcházet jejich účel. Použití standardů účetními jednotkami se považuje za plnění ustanovení o účetních metodách podle tohoto zákona. Pravidla pro tvorbu a vydávání standardů může ministerstvo stanovit prováděcím předpisem. Vydání standardů se oznamuje ve Finančním zpravodaji. Ministerstvo vede registr vydaných standardů.

(2) Ministerstvo může s právnickou osobou vybranou ve veřejném výběrovém řízení uzavřít smlouvu o vytvoření standardu.

(3) Z důvodu zvláštního charakteru majetku může ministerstvo vydat pro ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a zpravodajské služby zvláštní standardy odchylné od odstavce 1. Tyto standardy a jejich vydání se nezveřejňují.

(1) Orgány uvedené v odstavci 3 uloží účetní jednotce pokutu tehdy, jestliže zjistí, že účetní jednotka porušila povinnost uloženou jí v

a) § 4 odst. 2 až 4, 6 a 7, § 7 odst. 2 až 6, § 9 odst. 1, § 11 odst. 2, § 12 odst. 2 a 3, § 13 odst. 3, § 14 odst. 2, § 15 odst. 3, § 19 odst. 2, § 23 odst. 1, § 30 odst. 1, § 31 odst. 1 a 4, § 33 odst. 3, 6 a 8, § 33a odst. 9, § 35 odst. 3 a 6; v tomto případě pokuta činí až 3 % z hodnoty úhrnu rozvahy, jak je vymezen v § 20 písm. b) bodu 1;

b) § 4 odst. 1, § 6, § 7 odst. 1, § 15 odst. 5, § 20, 21, 21a, § 22 odst. 1, 2, 4, 5 a 6, § 24 odst. 1 a 4, § 33a odst. 1; v tomto případě pokuta činí až 6 % z hodnoty úhrnu rozvahy, jak je vymezen v § 20 písm. b) bodu 1.

V případech porušení ustanovení vztahujících se k soustavě jednoduchého účetnictví se pokuta vypočítá z úhrnu majetku podle přehledu (§ 15 odst. 5). V případech porušení ustanovení vztahujících se ke konsolidaci účetní závěrky se pokuta vypočítá z úhrnu rozvahy, jak je vymezen v § 22 odst. 3 bodu 1.

(2) Při stanovení výše pokuty podle odstavce 1 se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu a době trvání a následkům porušení povinnosti, k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo, a k výši případného bezdůvodného obohacení, pokud bylo porušením povinnosti získáno.

(3) Ke kontrole dodržování povinností stanovených tímto zákonem a k ukládání pokut podle odstavce 1 jsou na základě tohoto zákona oprávněny územní finanční orgány a kontrolní orgány podle zvláštních právních předpisů.32) Oprávněný orgán uloží za souběžné porušení ustanovení uvedených v odstavci 1 stejnou účetní jednotkou projednané ve společném řízení pokutu podle ustanovení vztahujícího se na porušení nejpřísněji postižitelné. Pokutu nelze uložit, byla-li účetní jednotce ve stejném účetním období za totéž porušení povinnosti již uložena pokuta některým z uvedených oprávněných orgánů, ledaže toto porušení povinnosti nebylo účetní jednotkou odstraněno ve lhůtě jí stanovené oprávněným orgánem.

(4) Uložením pokuty podle tohoto zákona není dotčena odpovědnost účetní jednotky podle zvláštních právních předpisů.

(5) Nelze-li zjistit úhrn rozvahy nebo úhrn majetku, stanoví jej orgány podle odstavce 3 kvalifikovaným odhadem.

(6) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán příslušný k uložení pokuty o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však lze pokutu uložit do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(7) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Na řízení o uložení pokuty se vztahuje správní řád;33) orgán uvedený v odstavci 3, který pokutu uložil, při vybírání a vymáhání pokut použije zvláštní právní předpis o správě daní a poplatků.34)

(1) Ministerstvo k provedení ustanovení § 4 odst. 2, § 14 odst. 1, § 15 odst. 4, § 18 odst. 4, § 22 odst. 3, § 23 odst. 2 a 6 vydá vyhlášky, a to nejpozději do 31. prosince 2002.

(2) Ministerstvo k provedení ustanovení § 36 odst. 1 může vydat vyhlášku.

(1) V účetním období roku 1992 účetní jednotky použijí účtové osnovy a postupy účtování, ocení majetek a závazky v účetnictví i v účetní závěrce a sestaví účetní závěrku způsoby vyplývajícími z dosavadních právních předpisů.

(2) Ode dne účinnosti tohoto zákona nepostupuje Federální ministerstvo financí podle § 4 odst. 2, § 14 a § 35 odst. 3 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění zákona č. 128/1989 Sb.

Zrušují se

1. nařízení vlády ČSSR č. 136/1989 Sb., o informační soustavě organizací,

2. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 155/1971 Sb., o inventarizacích hospodářských prostředků,

3. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 21/1990 Sb., o kalkulaci,

4. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 23/1990 Sb., o účetnictví.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.

* * *

Zákon č. 117/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanských soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., a mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nabyl účinnosti dnem 1. července 1994.

Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.

Zákon č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Zákon č. 353/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Předseda vlády:

Ing. Zeman v. r.

1) § 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 61 obchodního zákoníku.

3) § 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 8a zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 362/2000 Sb.

6) § 13 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).

7) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

8) § 6 odst. 2 písm. e) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

9) § 13 odst. 1 písm. g) zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.

10) § 37 obchodního zákoníku.

11) Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 100/2000 Sb.

12) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

13) § 120, 161d a 161f obchodního zákoníku.

14) Například § 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.

15) Například § 80a zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

16) Například § 125 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

17) § 27a odst. 2 písm. c) obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

18) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.

19) § 66a odst. 7 obchodního zákoníku.

20) § 66a odst. 2 obchodního zákoníku.

21) § 59 obchodního zákoníku.

22) § 69 obchodního zákoníku.

23) Například zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 207/1998 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v podílových a investičních fondech.

24) § 659 občanského zákoníku.

25) § 553 občanského zákoníku.

26) Například § 133 odst. 1 občanského zákoníku, § 443 odst. 2, § 444 a 445 obchodního zákoníku.

27) Například § 31 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb.

28) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.

29) Například zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

30) Například zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.

31) Například § 17 až 20 obchodního zákoníku, § 38 a 39 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 56/1999 Sb., o zajištění bezpečnosti informačních systémů nakládajících s utajovanými skutečnostmi, provádění jejich certifikace a náležitostech certifikátu.

32) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

33) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

34) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.