Zákon o rozpočtových pravidlech federace

(1) Vznikne-li v průběhu roku potřeba rozpočtově nezajištěné úhrady, lze ji zajistit

a) hospodárnějším provedením jiných úkolů nebo odsunutím nebo omezením některého jiného, méně naléhavého úkolu a získat tak potřebnou částku v rámci jednotlivých druhů rozpočtových výdajů,

b) použitím mimorozpočtových zdrojů organizace nebo nadřízeného orgánu,

c) rozpočtovým opatřením,

d) z rezerv státního rozpočtu federace,

a to jen tehdy, pokud to neodporuje omezením stanoveným v zákoně o státním rozpočtu federace na příslušný rok.

(2) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nebo výjimečně na základě jejího zmocnění ministr financí České a Slovenské Federativní Republiky může v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o státním rozpočtu federace na příslušný rok povolit uskutečnění výdaje nezbytného pro hospodaření federace a nezajištěného ve státním rozpočtu federace, pokud jej nelze krýt z rozpočtu federálního ústředního orgánu, zajistí-li jeho úhradu vyššími příjmy nebo úsporami na jiných výdajích ve státním rozpočtu federace nebo odsunutím jiného, méně naléhavého výdaje, popřípadě z rezerv státního rozpočtu federace. Obdobně lze povolit snížení některého příjmu státního rozpočtu federace. O těchto opatřeních informuje vláda České a Slovenské Federativní Republiky Federální shromáždění v rámci zpráv o plnění státního rozpočtu federace.

(1) Rozpočtovým opatřením se rozumí

a) přesun rozpočtových prostředků mezi jednotlivými druhy výdajů nebo příjmů rozpočtu,

b) povolení překročit rozpočet podřízené organizace,

c) vázání rozpočtových prostředků.

(2) Způsob a rozsah oprávnění k provádění rozpočtových opatření stanoví obecně závazný právní předpis.

Federální ministerstvo financí provádí kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu federace u federálních ústředních orgánů a jimi řízených rozpočtových a příspěvkových organizací a u federálních účelových fondů. Kontrolu plateb, které jsou příjmem státního rozpočtu federace, a dotací poskytovaných ze státního rozpočtu federace u organizací v působnosti federálních ústředních orgánů provádějí územní finanční orgány; v případě potřeby může tyto kontroly provést přímo federální ministerstvo financí.

(1) Neoprávněně použité nebo zadržené prostředky státního rozpočtu federace nebo federálních účelových fondů je subjekt, kterému byly poskytnuty, povinen odvést ve stejné výši státnímu rozpočtu federace, popřípadě federálnímu účelovému fondu. Zároveň je tento subjekt povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky neoprávněně použité nebo zadržené za každý den neoprávněného použití nebo zadržení prostředků, nejvýše však do výše této částky.

(2) Penále a odvod neoprávněně použitých nebo zadržených částek uloží federální ministerstvo financí nebo územní finanční orgán.

(3) Bylo-li porušení rozpočtové kázně podle odstavce 1 zjištěno vnitřní kontrolou orgánů nebo organizací a oznámeno příslušnému orgánu uvedenému v odstavci 2 před započetím kontroly jím prováděné, snižuje se penále na polovinu.

(4) Penále podle odstavců 1 a 3, které v jednotlivých případech nepřesáhne částku 500 Kčs, se neplatí.

(5) Penále podle odstavců 1 a 3 nelze vymáhat po uplynutí deseti let počítaných od konce kalendářního roku, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně podle odstavce 1.

(6) Federální ministerstvo financí může z důvodu zamezení tvrdosti povolit úlevy z ustanovení odstavců 1 a 3.

(1) Státní závěrečný účet České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „státní závěrečný účet federace“) obsahuje údaje o výsledcích hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu federace za příslušný rozpočtový rok.

(2) Federální ministerstvo financí sestavuje návrh státního závěrečného účtu federace a předkládá jej vládě České a Slovenské Federativní Republiky. Současně vypracovává ve spolupráci s ministerstvy financí republik a předkládá vládě České a Slovenské Federativní Republiky přehled o finančních výsledcích celkového rozpočtového hospodaření federace, republik a územních samospráv (dále jen „přehled o souhrnu závěrečných účtů“). Vláda České a Slovenské Federativní Republiky předkládá návrh státního závěrečného účtu federace ke schválení Federálnímu shromáždění; současně mu předkládá k informaci přehled o souhrnu závěrečných účtů.

(3) Federální ministerstvo financí řídí práce na sestavení státního závěrečného účtu federace a metodicky usměrňuje práce na vypracování přehledu o souhrnu závěrečných účtů. Určuje po projednání s ministerstvy financí republik rozsah podkladů předkládaných ministerstvy financí republik a způsob jejich předkládání.

Federální ústřední orgány sestavují závěrečný účet o výsledcích svého ročního rozpočtového hospodaření. Federální ústřední orgány jej projednávají v příslušných orgánech Federálního shromáždění. Závěrečný účet kapitoly Všeobecná pokladní správa projednává v orgánech Federálního shromáždění federální ministerstvo financí.

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky předkládá po předchozím projednání s vládami České republiky a Slovenské republiky Federálnímu shromáždění ke schválení návrh na použití přebytku státního závěrečného účtu federace nebo na způsob úhrady jeho schodku.

(1) Státní finanční aktiva České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „státní finanční aktiva federace“) jsou prostředky vytvořené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let a z dalších finančních operací federace. Státní finanční pasiva České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „státní finanční pasiva federace“) jsou závazky z minulých let.

(2) Evidenci státních finančních aktiv a pasiv federace vede federální ministerstvo financí.

(3) O stavu, pohybu a složení státních finančních aktiv a pasiv federace podává vláda České a Slovenské Federativní Republiky zprávu Federálnímu shromáždění spolu s návrhem státního závěrečného účtu federace.

Státních finančních prostředků z výsledků rozpočtového hospodaření federace z minulých let lze použít pouze se souhlasem Federálního shromáždění. Prostředků z dalších finančních operací federace lze použít pouze se souhlasem vlády České a Slovenské Federativní Republiky.

Pro financování zvlášť stanovených úkolů a správu prostředků pro ně určených může být zákonem Federálního shromáždění zřízen samostatný federální účelový fond jako právnická osoba. Rozsah činnosti federálního účelového fondu stanoví podrobněji statut, který schvaluje vláda České a Slovenské Federativní Republiky.

(1) Pokud zákon o zřízení federálního účelového fondu nestanoví jinak,

a) federální účelový fond vypracovává a federálnímu ministerstvu financí pro každý rozpočtový rok předkládá návrh rozpočtu příjmů a výdajů a přehled pohledávek a závazků tohoto fondu,

b) rozpočet federálního účelového fondu je zapojen na státní rozpočet federace jen svými finančními vztahy,

c) federace neručí za závazky federálních účelových fondů a tyto fondy neručí za závazky federace.

(2) Rozpočty federálních účelových fondů jsou přílohou státního rozpočtu federace; závěrečné účty těchto fondů jsou přílohou státního závěrečného účtu federace.

(1) Federální ústřední orgány zřizují k plnění úkolů v oboru své působnosti rozpočtové organizace nebo příspěvkové organizace jako právnické osoby. Vznikají-li zřízením, zrušením, změnou podřízenosti nebo změnou způsobu financování rozpočtové nebo příspěvkové organizace nové požadavky na státní rozpočet federace, je ke zřízení třeba souhlasu federálního ministerstva financí.

(2) Federální ústřední orgán (dále jen „zřizovatel“) vydá o zřízení organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat

a) označení zřizovatele,

b) název, sídlo organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizací,

c) vymezení základního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,

d) označení statutárních orgánů,

e) vymezení majetku, k němuž má organizace právo hospodaření,

f) vymezení doby, na kterou je organizace zřizována.

(3) K rozdělení, sloučení nebo splynutí rozpočtové nebo příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, v němž též určí, v jakém rozsahu přecházejí práva a závazky na nové, popřípadě přejímající organizace.

(4) Rozpočtové nebo příspěvkové organizace zanikají mimo případy uvedené v odstavci 3 též zrušením. V tomto případě zanikají dnem uvedeným v rozhodnutí o zrušení. Práva a závazky zrušené organizace přecházejí dnem zániku na zřizovatele.

(5) Zřizovatel je povinen zabezpečit oznámení o zřízení organizace podle jejího sídla v Ústředním věstníku České republiky nebo v Ústředním věstníku Slovenské republiky, a to s uvedením údajů podle odstavce 2.

(1) Rozpočtové organizace hospodaří s rozpočtovými prostředky svých rozpočtů příjmů a výdajů, které jim stanoví zřizovatel v rámci svého rozpočtu. Pro příspěvkové organizace platí finanční vztahy určené zřizovatelem v rámci jeho rozpočtu.

(2) Rozpočtové a příspěvkové organizace jsou povinny dbát, aby dosahovaly stanovených příjmů a plnily určené úkoly. Rozpočtové výdaje mohou organizace používat jen k určeným účelům, hospodárně a efektivně do výše stanovené v rozpočtu, a to v mezích limitů a závazných ukazatelů.

(3) Při svém hospodaření nesmí organizace činit opatření, která nejsou kryta rozpočtem, pokud není předem zajištěna jejich úhrada rozpočtovým opatřením.

(4) Obecně závazný právní předpis stanoví

a) podrobnější způsob finančního hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací,

b) okruh výdajů na zdravotnická, předškolní a další zařízení a činnosti, které hradí rozpočtové a příspěvkové organizace.

(5) K posílení hmotné zainteresovanosti na splnění stanovených úkolů v potřebné kvalitě a ke zvýšení zájmu o hospodárnost mohou rozpočtové a příspěvkové organizace vytvářet za podmínek stanovených obecně závazným právním předpisem zvláštní fondy; zůstatky těchto fondů koncem roku nepropadají.

(1) U návrhů obecně závazných právních předpisů, opatření vlády České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky, Slovenské republiky a jiných opatření ústředních orgánů, jakož i opatření federálních účelových fondů, státních fondů České republiky a státních fondů Slovenské republiky musí navrhovatel uvést a zdůvodnit předpokládané hospodářské a finanční důsledky pro státní rozpočet federace. Pokud se těmito návrhy zakládají trvalé nebo víceleté rozpočtové nároky, uvádí se v jejich zdůvodnění očekávaný finanční dosah i v příštích letech nebo celková finanční náročnost navrhovaných opatření nebo programů.

(2) Navrhovatel projedná tyto důsledky předem s federálním ministerstvem financí.

Ministr financí České a Slovenské Federativní Republiky se zmocňuje, aby

a) schvaloval až do výše stanovené vládou České a Slovenské Federativní Republiky státní záruky, zejména za úvěry poskytované státním podnikům a jiným státním organizacím bankami a spořitelnami, jakož i návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu federace,

b) činil opatření potřebná k překonání dočasné neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu federace.

(1) Federální ministerstvo financí v dohodě s ministerstvy financí republik a Federálním statistickým úřadem vydá obecně závazný právní předpis k provedení § 1 odst. 4.

(2) Federální ministerstvo financí vydá obecně závazný právní předpis k provedení § 12 odst. 2, § 14 odst. 2, § 25 odst. 4 a 5.

(1) Pro rozpočtové hospodaření v roce 1990 a pro sestavení státního závěrečného účtu federace za rok 1990 se použije zákon č. 129/1989 Sb., o rozpočtové soustavě ČSSR a o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky (rozpočtová pravidla).

(2) Porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo před účinností tohoto zákona a které bylo zjištěno za jeho platnosti, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Pokud by odvody za porušení rozpočtové kázně byly podle předchozích předpisů vyšší než podle tohoto zákona, použije se tento zákon.

Zrušuje se

a) zákon č. 129/1989 Sb., o rozpočtové soustavě ČSSR a o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky (rozpočtová pravidla),

b) vyhláška federálního ministerstva financí č. 123/1978 Sb., o provádění periodických revizí hospodaření.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

1) Např. zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (úplné znění č. 124/1976 Sb.).

2) Odvody ze zisku podle II. části zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu.

3) Daň ze zisku podle III. části zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani.