§ 5 vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o náhradách za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách – Náhrady za používání služebního vozidla

(1) Svěří-li organizace pracovníku, který má předepsaná oprávnění k řízení vozidla, na základě písemné dohody s ním (§ 6) služební vozidlo do osobní péče, aby ho používal při pracovních cestách v souvislosti s výkonem povolání, poskytne mu za dohodnutých podmínek náhradu provozních nákladů za každý kilometr jízdy podle sazeb uvedených v příloze č. 2 po odečtení rezervní částky ve výši stanovené ve sloupci 4 této přílohy.

(2) Z rezervy hradí organizace havarijní pojištění, popřípadě náklady na předem dohodnuté druhy rozsáhlejších oprav služebního vozidla; nevyčerpaný zbytek rezervy vyplatí pracovníkovi při přistavení vozidla do generální opravy za podmínky, že jsou splněny výkony vozidla stanovené v písemné dohodě a že jeho technický stav odpovídá počtu ujetých kilometrů a provozním podmínkám. Tato částka se přiměřeně sníží, popřípadě se neposkytne, jestliže skutečný technický stav v době přistavení vozidla do generální opravy uvedenou podmínku nesplňuje.

(3) Skončí-li platnost písemné dohody před splněním výkonů stanovených pro přistavení služebního vozidla do generální opravy, vyplatí organizace pracovníkovi zbytek rezervy vytvořené ke dni skončení platnosti dohody za podmínky, že technický stav vozidla odpovídá počtu ujetých kilometrů a provozním podmínkám. Ustanovení odstavce 2 poslední věty platí obdobně.

(4) Část náhrady náležející pracovníku, která odpovídá finanční hodnotě spotřeby benzinu (sloupec 5 přílohy č. 2), poskytuje organizace pracovníkovi formou blokových poukázek z limitu organizace.