58/1981 Sb. · 27 paragrafů
(1) Studium jazyků interního aspiranta se skládá ze studia ruského jazyka a dalšího světového jazyka.
(2) Cílem studia jazyků je ovládnutí jazyka tak, aby interní aspirant mohl používat při své práci i cizojazyčnou odbornou literaturu.
(3) Studium jazyků se uskutečňuje na příslušných katedrách jazyků.
(1) Vedoucí školícího pracoviště hodnotí koncem každého roku interní aspirantury stav a úroveň umělecké výchovy jednotlivých interních aspirantů. Podkladem pro hodnocení studia interní aspirantury je zpráva školitele a příslušné katedry.
(2) Vedoucí školícího pracoviště na základě zjištěného stavu a úrovně umělecké výchovy interního aspiranta rozhodne po projednání v umělecké radě fakulty o jeho pokračování v interní aspirantuře, popřípadě o úpravě jeho studijního plánu nebo o jiných opatřeních (§ 25).
(1) Interní aspirant se může zúčastňovat zasedání katedry, používat knihovny, kabinety, laboratoře, účelová zařízení a ostatní materiálně technické vybavení školícího pracoviště.
(2) Interní aspirant je povinen plnit úkoly interní aspirantury předepsané studijním plánem, zejména v určených termínech konat předepsané zkoušky, připravovat závěrečné umělecké dílo nebo závěrečný umělecký výkon.
(1) Odbornou zkoušku koná interní aspirant na školícím pracovišti. Odborná zkouška se skládá
a) z posouzení vytvořených uměleckých děl nebo z posouzení předvedených uměleckých výkonů,
b) z posouzení teoretické písemné práce z příslušného oboru umělecké výchovy,
c) z ústní zkoušky z uměnovědných studijních předmětů.
(2) Úroveň uměleckých děl nebo uměleckých výkonů vytvořených nebo předvedených po dobu aspirantury se posuzuje rozpravou.
(3) Teoretickou písemnou práci odevzdá interní aspirant předsedovi zkušební komise měsíc před určením termínu konání ústní zkoušky. Vedoucí školícího pracoviště požádá nejméně dva odborníky o posouzení teoretické písemné práce a vypracování odborného posudku. Úroveň teoretické písemné práce se posuzuje rozpravou.
(4) Zkouškou z uměnovědných studijních předmětů se komplexně posuzují odborné a teoretické vědomosti interního aspiranta.
(5) Odborná zkouška trvá nejdéle dvě hodiny.
(1) Zkouškou z marxismu-leninismu má interní aspirant prokázat, že si osvojil poznatky a metody marxistické teorie, zejména pro uměleckou tvorbu v příslušném oboru umělecké výchovy.
(2) Zkoušku z marxismu-leninismu koná interní aspirant v příslušném ústavu marxismu-leninismu.
(3) Zkouška z marxismu-leninismu je ústní a trvá nejdéle hodinu.
(1) Zkouškou z ruského jazyka a dalšího světového jazyka má interní aspirant prokázat přiměřené vědomosti z příslušných cizích jazyků se zvláštním zaměřením k ovládnutí odborné terminologie příslušného oboru umělecké výchovy.
(2) Zkoušky z jazyků koná interní aspirant na katedře jazyků, na níž studoval (§ 14).
(3) Zkoušky z jazyků jsou ústní a každá z nich trvá nejdéle třicet minut.
(1) Zkušební komise pro odbornou zkoušku je nejméně tříčlenná, jejím předsedou je vedoucí školícího pracoviště nebo jím určený pracovník z příslušného oboru umělecké výchovy. Další členy zkušební komise jmenuje vedoucí školícího pracoviště z pracovníků a odborníků v příslušném nebo příbuzném oboru umělecké výchovy z řad profesorů nebo docentů, popřípadě též z členů příslušného uměleckého svazu, z jiných tvůrčích pracovníků a umělců z praxe. Členem zkušební komise je též školitel interního aspiranta, který nemá hlasovací právo.
(2) Zkušební komise pro zkoušku z marxismu-leninismu je nejméně tříčlenná. Předsedou zkušební komise je ředitel ústavu marxismu-leninismu nebo jím určený pracovník ústavu. Další členy zkušební komise jmenuje ředitel ústavu marxismu-leninismu. Členem zkušební komise je též školitel interního aspiranta, který nemá hlasovací právo.
(3) Zkušební komise pro zkoušku z ruského jazyka a dalšího světového jazyka je nejméně tříčlenná. Předsedou zkušební komise je vedoucí příslušné katedry jazyků nebo jím určený pracovník. Další členy zkušební komise jmenuje vedoucí příslušné katedry jazyků. Členem zkušební komise je též školitel interního aspiranta, který nemá hlasovací právo.
(1) Zkušební komise (§ 20) hodnotí úroveň jednotlivých zkoušek (§ 17 až 19) na neveřejném zasedání a o jejich výsledku se usnášejí většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
(2) Výsledek každé zkoušky se hodnotí známkou „vyhověl“ nebo „nevyhověl“ a předseda zkušební komise ho ústně oznámí internímu aspirantovi.
(3) O výsledku zkoušek vydá zkušební komise internímu aspirantovi potvrzení.
(4) Zápis o zkouškách na předepsaných tiskopisech podepíše předseda a přítomní členové zkušební komise.
(1) Pokud se interní aspirant nemůže dostavit ke zkoušce v určeném termínu, je povinen se omluvit předsedovi zkušební komise, který, uzná-li odůvodněnost omluvy, určí mu písemně náhradní termín konání zkoušky. Když se interní aspirant nedostaví ke zkoušce bez vážného důvodu nebo od zkoušky odstoupí, hodnotí se známkou „nevyhověl“.
(2) Odbornou zkoušku, zkoušku z marxismu-leninismu a zkoušky z jazyků může interní aspirant opakovat jen jednou, a to nejdříve po třech měsících ode dne, kdy konal nebo měl konat zkoušku.
(1) Výsledkem umělecké výchovy v interní aspirantuře je vytvoření závěrečného uměleckého díla nebo předvedení závěrečného uměleckého výkonu. Interní aspirant může v případech zvláštního zřetele hodných se souhlasem vedoucího školícího pracoviště předložit závěrečné umělecké dílo nebo předvést závěrečný umělecký výkon k posouzení odborné komisi i po skončení interní aspirantury, nejpozději však do jednoho roku od jejího skončení.
(2) Odborná komise pro posouzení závěrečného uměleckého díla nebo závěrečného uměleckého výkonu je nejméně pětičlenná. Předsedu odborné komise jmenuje na návrh vedoucího školícího pracoviště ministerstvo školství České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo školství“). Členem komise je též vedoucí školícího pracoviště. Dalšími členy komise jsou nejméně dva oponenti, z nichž jeden musí být z jiné organizace, než je školící pracoviště interního aspiranta, zástupce příslušného uměleckého svazu a další odborníci z příslušného nebo příbuzného oboru umělecké činnosti, které jmenuje vedoucí školícího pracoviště. Členem komise je též školitel interního aspiranta, který nemá hlasovací právo.
(3) Podkladem pro posouzení závěrečného uměleckého díla nebo závěrečného uměleckého výkonu a pro rozpravu o něm jsou písemné odborné posudky oponentů.
(4) S odbornými posudky musí být interní aspirant seznámen nejpozději čtrnáct dní před rozpravou o závěrečném uměleckém díle nebo závěrečném uměleckém výkonu.
(5) V rozpravě o závěrečném uměleckém díle nebo závěrečném uměleckém výkonu se všestranně posuzují jeho umělecké a ideově-estetické hodnoty. Interní aspirant se vyjadřuje k odborným posudkům oponentů a odpovídá na otázky členů odborné komise.
(6) Odborná komise na neveřejném zasedání hodnotí úroveň závěrečného uměleckého díla nebo závěrečného uměleckého výkonu a o výsledku hodnocení rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
(7) Závěrečné umělecké dílo nebo závěrečný umělecký výkon se hodnotí známkou „vyhověl“ nebo „nevyhověl“. Výsledek hodnocení vyhlásí předseda odborné komise veřejně.
(8) Zápis o průběhu rozpravy a o hlasování členů odborné komise podepíše předseda a přítomní členové odborné komise na předepsaných tiskopisech.
(1) Pokud bylo závěrečné umělecké dílo nebo závěrečný umělecký výkon interního aspiranta hodnoceno známkou „vyhověl“, vydá mu školící pracoviště diplom o umělecké aspirantuře podle vzoru uvedeného v příloze.
(2) Internímu aspirantovi, jehož závěrečné umělecké dílo nebo závěrečný umělecký výkon byly hodnoceny známkou „nevyhověl“, může na jeho žádost povolit vedoucí školícího pracoviště předložení nového závěrečného uměleckého díla nebo předvedení nového závěrečného uměleckého výkonu. V tomto případě interní aspirant může předložit nové závěrečné umělecké dílo nebo předvést nový závěrečný umělecký výkon nejdříve po uplynutí jednoho roku od vyhlášení hodnocení jeho závěrečného uměleckého díla nebo závěrečného uměleckého výkonu (§ 23 odst. 7). Při hodnocení nového závěrečného uměleckého díla nebo nového závěrečného uměleckého výkonu se postupuje podle § 23 odst. 2 až 8.
(1) Vedoucí školícího pracoviště může ze závažných důvodů na straně interního aspiranta3) po projednání v umělecké radě fakulty přerušit interní aspiranturu.
(2) Doba přerušení interní aspirantury může činit nejvýše osmnáct měsíců. Ve zvlášť odůvodněných případech může vedoucí školícího pracoviště přerušit interní aspiranturu i na delší dobu.4)
(3) Pokud interní aspirant soustavně neplní povinnosti vyplývající ze studijního plánu, přestože byl předem upozorněn, nebo poruší-li závažným způsobem pravidla socialistického soužití, vedoucí školícího pracoviště mu může se souhlasem rektora, pokud se vysoká škola nečlení na fakulty se souhlasem ministerstva školství, zrušit interní aspiranturu.
(1) Pro externí aspiranturu platí obdobně ustanovení § 1 až 25 s odchylkou, že její první období trvá nejdéle třicet měsíců a druhé končí nejpozději uplynutím pěti let od přijetí do externí aspirantury.
(2) Uchazeči o externí aspiranturu se neurčuje horní věková hranice.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1981.
Ministr:
Vondruška v. r.
Příloha k vyhlášce č. 58/1981 Sb.
1) Vyhláška Československé akademie věd č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti v pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií, ve znění vyhlášky č. 40/1979 Sb.
2) Podle § 64 odst. 3 zákona č. 39/1980 Sb., o vysokých školách, se na rozhodování ve věcech umělecké aspirantury nevztahují předpisy upravující obecné řízení před správními orgány.
3) Např. nástup vojenské služby, mateřská dovolená, zdravotní důvody.
4) Např. při opakované mateřské dovolené.