Zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů

(1) Exportní pojišťovna může provozovat pojišťovací a zajišťovací činnost pouze v rozsahu povolení, které jí Česká národní banka udělila podle § 3a.

(2) Na činnost exportní pojišťovny se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví týkající se

a) posuzování osob s účastí na exportní pojišťovně a jejich změnách,

b) posuzování původu a zdrojů aktiv nebo jiných finančních zdrojů exportní pojišťovny,

c) pojištění pojistného rizika v neživotním pojištění nad rámec uděleného povolení,

d) zřízení pobočky na území jiného členského státu nebo na území jiného členského státu a svobody dočasně poskytovat služby.

(3) Nedostatečnost kapitálu použitelného k plnění solventnostního kapitálového požadavku se nahrazuje státní zárukou za závazky exportní pojišťovny. Výše primárního kapitálu podle zákona upravujícího pojišťovnictví exportní pojišťovny musí umožnit trvalé plnění jejích závazků, přičemž jeho výše nesmí klesnout pod 30 % hodnoty solventnostního kapitálového požadavku; minimální kapitálový požadavek podle zákona upravujícího pojišťovnictví nepřesáhne 30 % solventnostního kapitálového požadavku exportní pojišťovny.

(4) Hodnota technických rezerv exportní pojišťovny je rovna součtu hodnoty nejlepšího odhadu stanoveného podle zákona upravujícího pojišťovnictví a hodnoty rizikové přirážky. Hodnota rizikové přirážky se počítá odděleně od hodnoty nejlepšího odhadu jako náklady na obstarání použitelného kapitálu potřebného ke splnění minimálního kapitálového požadavku podle odstavce 3. Pro výpočet rizikové přirážky se přiměřeně použije prováděcí právní předpis Evropské unie upravující přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon s tím, že se po dobu trvání závazků z pojištění a zajištění provozovaného exportní pojišťovnou minimální kapitálový požadavek považuje za rovný minimálnímu kapitálovému požadavku referenční pojišťovny nebo zajišťovny za předpokladů stanovených tímto právním předpisem Evropské unie.

(1) Předmětem dohledu České národní banky nad činností exportní pojišťovny je dodržování podmínek povolení uděleného podle § 3a a podmínek stanovených pro provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti v zákoně upravujícím pojišťovnictví a jiných právních předpisech v rozsahu podle odstavce 3, § 4 odst. 1 a § 4a.

(2) Při výkonu dohledu nad činností exportní pojišťovny se Česká národní banka řídí příslušnými ustanoveními zákona upravujícího pojišťovnictví týkající se dohledu nad činností tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny, nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) Ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví týkající se zavedení nucené správy, převodu pojistného kmene nebo jeho části, převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části, odnětí povolení tuzemské pojišťovně a tuzemské zajišťovně, přeměně tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a ustanovení k soupojištění v rámci členských států se na činnost exportní pojišťovny nepoužijí.

Na činnost exportní pojišťovny se nevztahuje zákon upravující doplňkový dohled nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech.

(1) Žádost o pojištění vývozních úvěrových rizik předkládá vývozce, výrobce, investor, vývozně orientovaný podnik nebo banka výrobce, exportní banka, banka vývozce, banka dovozce, banka investora nebo banka vývozně orientovaného podniku exportní pojišťovně.

(2) V žádosti o pojištění vývozních úvěrových rizik osoba podle odstavce 1 uvede

a) své identifikační údaje, a to u právnické osoby obchodní firmu nebo název, identifikační číslo osoby, je-li přiděleno, právní formu a sídlo; u fyzické osoby její jméno, popřípadě jména, a příjmení, identifikační číslo osoby, je-li přiděleno, předmět činnosti, adresu sídla nebo místa trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě bydliště, nemá-li fyzická osoba místo trvalého pobytu na území České republiky (dále jen „identifikační údaje“),

b) u právnické osoby strukturu svých společníků včetně uvedení skutečného majitele podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů,

c) charakteristiku předmětu pojištění a požadovanou hodnotu pojištění a objem vývozu nebo investice, souhrn splátek jistin a úroků příslušného úvěru nebo hodnotu záruky,

d) předpokládaný podíl hodnoty vývozu, která bude vytvořena v České republice,

e) identifikační údaje o zahraniční osobě, které je vývozní úvěr poskytován,

f) další údaje uvedené v pojistných podmínkách exportní pojišťovny.

(3) Na základě předložené žádosti o pojištění vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovna po kontrole údajů uvedených v žádosti a posouzení rizika návratnosti podle § 3 odst. 1 může uzavřít pojistnou smlouvu, a nebyla-li smlouva o vývozu dosud sjednána, smlouvu o příslibu pojištění.

(4) Náležitosti žádosti o pojištění vývozních úvěrových rizik se stáním zájmem stanoví podle § 4 odst. 8 Ministerstvo financí vyhláškou.

(5) Na pojištění vývozních úvěrových rizik není právní nárok.

(1) Poskytování záruk exportní pojišťovnou podle § 1 odst. 5 se nepovažuje za pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 odst. 2 a nepoužije se na něj zákon upravující pojišťovnictví.

(2) Exportní pojišťovna vypracovává čtvrtletně odhad očekávané ztráty z poskytování záruk a s tím spojený odhad hodnoty poměru mezi fondem na krytí závazků z poskytovaných záruk a celkovými přijatými závazky z poskytování záruk pro období následujících šesti měsíců, který předkládá Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu financí.

(3) Na poskytnutí záruky není právní nárok.

(1) Provozováním podpořeného financování se pověřuje exportní banka. Akcionářem exportní banky může být pouze stát nebo právnická osoba se 100% přímou nebo nepřímou účastí státu. Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na exportní banku ustanovení zvláštních zákonů upravujících bankovnictví9). Stanovy exportní banky musí obsahovat kromě náležitostí stanovených v obchodním zákoníku

a) ustanovení o přednostním použití zisku pro doplnění fondů k zabezpečení činnosti exportní banky,

b) zákaz udělovat zaměstnancům souhlas k podnikatelské či jiné formě výdělečné činnosti shodné s podnikatelskou činností exportní banky.

(2) Exportní banka provozuje podpořené financování podle § 1 odst. 3 a provádí související činnosti v souladu s bankovní licencí vydanou podle zvláštního zákona.1b) Zdroje pro podpořené financování získává exportní banka z prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, z přijatých zápůjček nebo úvěrů poskytnutých Ministerstvem financí podle zákona o rozpočtových pravidlech5) nebo na finančních trzích. Náklady spojené s provozováním podpořeného financování hradí exportní banka především z části úrokových výnosů ve výši 100 bazických bodů z úrokové sazby užité při poskytování podpořeného financování, a to maximálně do výše potřebné k pokrytí vykázané provozní ztráty.

(3) Exportní banka nesmí zakládat právnické osoby ani nabývat podíly v právnických osobách, s výjimkou

a) právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je poskytování a převod mezibankovních plateb a přenos mezibankovních informací,

b) právnické osoby za účelem zajištění vymahatelnosti pohledávek z podpořeného financování nebo vykonání činnosti směřující k předcházení vzniku škod nebo zmírňování jejich následků,

c) právnické osoby založené na dobu určitou za účelem zabezpečení poskytnutí podpořeného financování a získání finančních zdrojů, kde je nebo má být exportní banka v okamžiku nabytí podílu většinovým společníkem.

(4) K založení právnické osoby podle odstavce 3 nebo nabytí podílu v ní je třeba předchozího souhlasu Ministerstva financí. Exportní banka v žádosti o udělení souhlasu uvede skutečnosti odůvodňující založení této právnické osoby nebo nabytí podílu v této právnické osobě. Ministerstvo financí po obdržení stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu může žádosti vyhovět. Na tuto právnickou osobu se nevztahuje státní podpora vývozu podle tohoto zákona.

(5) Na úhradu ztrát exportní banky vyplývajících z provozování podpořeného financování jsou poskytovány dotace ze státního rozpočtu. Tyto ztráty jsou tvořeny rozdíly mezi zúčtovanými úrokovými výnosy při poskytování dlouhodobého podpořeného financování sníženými o úrokové výnosy podle odstavce 2, úrokovými výnosy při dočasném využití finančních zdrojů pro podpořené financování a zúčtovanými úrokovými náklady na získání finančních zdrojů, úplatami sjednanými mezi věřitelem a exportní bankou, spojenými se získáváním těchto finančních zdrojů, zaúčtovanými úplatami a provizemi přijatými exportní bankou z vydaných záruk a náklady na záruky, náklady na tvorbu rezerv a opravných položek, výnosy z jejich použití nebo rozpuštění, náklady na odpisy pohledávek, výnosy z přijatého pojistného plnění a ostatního zabezpečení, zisky a ztrátami z modifikací finančních aktiv vztahujících se k podpořenému financování, rozdíly měnových kurzů a ostatními náklady, které byly exportní bankou prokazatelně vynaloženy při získávání finančních zdrojů pro podpořené financování.

(6) Žádost o poskytnutí dotace na úhradu ztráty předkládá exportní banka Ministerstvu financí. Při předkládání požadavku na dotaci ze státního rozpočtu při sestavování návrhu státního rozpočtu, při předkládání žádosti o poskytnutí dotace na úhradu ztráty a při úhradě poskytnuté dotace se postupuje podle zákona o rozpočtových pravidlech5) přiměřeně s přihlédnutím k charakteru a činnosti exportní banky.

(7) Lhůty pro uplatnění požadavku na dotaci, předložení žádosti o poskytnutí dotace, způsob stanovení její výše na základě výsledků hospodaření, postup při kontrole správnosti požadované výše dotace podle odstavce 8, způsob poskytnutí přiznané dotace a doklady prokazující důvodnost požadavku na dotaci a žádosti o poskytnutí dotace a její výši stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

(8) Ministerstvo financí provádí kontrolu správnosti stanovení výše dotace požadované exportní bankou na úhradu jejích ztrát vyplývajících z provozování podpořeného financování. Za účelem provedení této kontroly je exportní banka povinna na žádost Ministerstva financí předložit údaje a dokumenty vztahující se ke konkrétním obchodním případům, včetně údajů týkajících se tvorby opravných položek, a k operacím na finančním trhu, popřípadě umožnit Ministerstvu financí přístup k takovým dokladům uchovávaným pouze v elektronické podobě, jakož i poskytnout Ministerstvu financí při provádění kontroly potřebnou součinnost.

(9) Pokud exportní banka výjimečně překročí limity úvěrové angažovanosti stanovené podle zvláštních zákonů upravujících bankovnictví9) a tuto skutečnost oznámí bezodkladně České národní bance, může Česká národní banka v odůvodněných případech poskytnout exportní bance lhůtu k tomu, aby dosáhla souladu s těmito limity.

(10) Při podpořeném financování postupuje exportní banka podle všeobecných obchodních podmínek. Upravují-li poskytování refinančních úvěrů, musí všeobecné obchodní podmínky zároveň obsahovat maximální výši úrokové přirážky bank, kterým jsou refinanční úvěry poskytovány k úrokovým nákladům, za které získaly refinanční úvěry a úvěry od exportní banky.

(11) Exportní banka podává jednou ročně Poslanecké sněmovně informaci o podpořeném financování. Tato informace obsahuje zejména

a) údaje o exportní bance, především o výši jejího základního kapitálu, změnách ve složení akcionářské struktury, změnách ve složení představenstva a dozorčí rady, a dále bilanci exportní banky,

b) údaje o provozování podpořeného financování, především rozbor tohoto financování včetně teritoriální a odvětvové struktury, užití prostředků státního rozpočtu, dále údaje o vztahu mezi poptávkou po podpořeném financování a možnostmi exportní banky tuto poptávku uspokojit, jakož i údaje o předpokládaném vývoji podpořeného financování.

(12) Uplatněním výjimek podle odstavce 3 nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona o omezení bank při nabývání a držení podílů v právnických osobách.1b)

(1) Žádost o podpořené financování předkládá banka vývozce, banka výrobce, banka investora, banka vývozně orientovaného podniku, banka dovozce, zahraniční osoba, vývozce, investor, vývozně orientovaný podnik nebo výrobce exportní bance.

(2) V žádosti o podpořené financování osoba podle odstavce 1 uvede

a) své identifikační údaje,

b) u právnické osoby strukturu svých společníků včetně uvedení skutečného majitele podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů,

c) charakteristiku předmětu a objemu vývozu nebo investice a požadovanou hodnotu produktu podpořeného financování nebo finanční služby související s vývozem,

d) údaje vztahující se k časovému rozložení čerpání a splácení podpořeného financování nebo trvání finanční služby související s vývozem,

e) předpokládaný podíl hodnoty vývozu, která bude vytvořena v České republice,

f) identifikační údaje o zahraniční osobě, které je vývozní úvěr poskytován,

g) další údaje uvedené ve všeobecných obchodních podmínkách exportní banky.

(3) Na základě předložené žádosti o podpořené financování může exportní banka po kontrole údajů uvedených v žádosti a posouzení rizika návratnosti podle § 3 odst. 1 uzavřít smlouvu o poskytnutí úvěru, smlouvu o poskytnutí jiné finanční služby související s vývozem nebo smlouvu o příslibu úvěru nebo smlouvu o příslibu poskytnutí finančních služeb souvisejících s vývozem.

(4) Na podpořené financování není právní nárok.

(1) Žádost o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů spojených s tímto vývozním úvěrem předkládá banka vývozce k rozhodnutí Ministerstvu financí prostřednictvím exportní pojišťovny. V žádosti o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů je banka vývozce povinna uvést

a) identifikační údaje banky vývozce, vývozce, dovozce a banky dovozce, je-li příjemcem úvěru banka dovozce; identifikačními údaji se rozumí u právnické osoby obchodní firma nebo název, identifikační číslo, je-li přiděleno, předmět podnikání (činnosti), právní forma a sídlo a u fyzické osoby jméno a příjmení, identifikační číslo, je-li přiděleno, předmět podnikání (činnosti), bydliště a místo podnikání,

b) předmět a hodnotu vývozu a zemi konečného určení,

c) výši vývozního úvěru, časové rozložení jeho čerpání a splácení a zda je příjemcem úvěru dovozce, banka dovozce nebo vývozce,

d) úrokovou přirážku, o kterou úroková sazba sjednaná ve smlouvě o vývozním úvěru přesáhne pevnou referenční úrokovou sazbu vyhlašovanou měsíčně Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj platnou v den podpisu smlouvy o vývozním úvěru nebo platnou v den fixace úrokové sazby bankou vývozce a příjemcem úvěru v období do 120 dní před podpisem smlouvy o vývozním úvěru a navýšenou o 0,20 % ročně,

e) prohlášení, že vývozní úvěr bude v souladu s mezinárodními pravidly.

(2) S žádostí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů předkládá banka vývozce v příloze originál nebo úředně ověřenou kopii

a) prohlášení vývozce, že dodržoval a bude dodržovat Úmluvu o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích,

b) prohlášení vývozce, že není uveden na veřejně přístupných seznamech pro vyloučení vedených skupinou Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Asijské rozvojové banky, Africké rozvojové banky a Meziamerické rozvojové banky,

c) prohlášení banky vývozce, že dodržovala a bude dodržovat Úmluvu o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích,

d) prohlášení banky vývozce, že není uvedena na veřejně přístupných seznamech pro vyloučení vedených skupinou Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Asijské rozvojové banky, Africké rozvojové banky a Meziamerické rozvojové banky,

e) dokladů prokazujících identifikační údaje podle odstavce 1 písm. a) a

f) indikativní nabídky a prohlášení vývozce, že se s indikativní nabídkou seznámil; indikativní nabídkou se rozumí nabídka banky vývozce adresovaná vývozci, dovozci nebo bance dovozce obsahující alespoň předmět a hodnotu vývozu a zemi konečného určení, výši vývozního úvěru, jeho formu a časové rozložení jeho čerpání a splácení a výši úrokové přirážky podle odstavce 1 písm. d).

(3) Přílohy žádosti o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů musí být v českém nebo anglickém jazyce nebo musí být spolu s přílohami předložen jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka. Doklady podle odstavce 2 písm. a) až d) a doklady prokazující identifikační údaje osob se sídlem v zahraničí podle odstavce 1 písm. a) může banka vývozce předložit až společně se smlouvou o vývozním úvěru; o tom je banka vývozce povinna informovat Ministerstvo financí v žádosti o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů.

(4) Exportní pojišťovna po provedení kontroly postoupí žádost Ministerstvu financí do 15 dnů od jejího obdržení spolu se svým stanoviskem ke splnění požadavků odstavců 1 až 3 a podmínek stanovených mezinárodními pravidly a k zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů. Exportní pojišťovna nebo Ministerstvo financí prostřednictvím exportní pojišťovny může vyzvat banku vývozce k doplnění neúplné žádosti, s výjimkou prohlášení podle odstavce 2 písm. a) až d) a dokladů prokazujících identifikační údaje osob se sídlem v zahraničí podle odstavce 1 písm. a).

(5) Ministerstvo financí o žádosti rozhodne do 30 dnů od postoupení žádosti splňující požadavky odstavců 1 až 3 od exportní pojišťovny. Na zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů není právní nárok. Rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů nabude účinnosti doručením originálů nebo úředně ověřených kopií smlouvy o vývozním úvěru, smlouvy o pojištění vývozního úvěru, prohlášení podle odstavce 2 písm. a) až d) a dokladů prokazujících identifikační údaje osob se sídlem v zahraničí podle odstavce 1 písm. a), pokud nebyly přiloženy k žádosti, Ministerstvu financí.

(6) Nejsou-li originály nebo úředně ověřené kopie smlouvy o vývozním úvěru a smlouvy o pojištění vývozního úvěru doručeny Ministerstvu financí do 6 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů bance vývozce, rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů již nemůže nabýt účinnosti.

(7) Banka vývozce předkládá exportní pojišťovně smlouvu o vývozním úvěru do 15 dnů od jejího uzavření. Exportní pojišťovna postoupí Ministerstvu financí smlouvu o vývozním úvěru bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy o pojištění vývozního úvěru spolu se smlouvou o pojištění vývozního úvěru a se svým stanoviskem ke splnění podmínek nabytí účinnosti rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů. Smlouva o vývozním úvěru musí být v českém nebo anglickém jazyce. Banka vývozce předloží bez zbytečného odkladu na základě výzvy Ministerstva financí úředně ověřený překlad smlouvy o vývozním úvěru do českého jazyka.

(8) Ministerstvo financí zašle rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů bance vývozce a exportní pojišťovně. Po nabytí účinnosti rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů vyrozumí Ministerstvo financí banku vývozce a exportní pojišťovnu o této skutečnosti. Banka vývozce oznámí Ministerstvu financí prostřednictvím exportní pojišťovny první čerpání vývozního úvěru nejpozději do 7 dnů ode dne prvního čerpání.

(9) Na rozhodování Ministerstva financí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů se nevztahuje správní řád s výjimkou ustanovení o počítání času a ustanovení o doručování.

(10) Žádost o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů podle odstavce 1, prohlášení podle odstavce 2 písm. f), stanovisko exportní pojišťovny podle odstavce 4 a stanovisko exportní pojišťovny podle odstavce 7 lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. V tiskopisech lze požadovat pouze údaje nezbytné pro zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů.

(1) Podmínkou dorovnávání úrokových rozdílů je

a) soulad vývozního úvěru s mezinárodními pravidly,

b) sjednání pevné úrokové sazby vývozního úvěru,

c) pojištění vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovnou nebo stanovisko exportní pojišťovny, že vývozní úvěrová rizika jsou dostatečně zajištěna bez pojištění exportní pojišťovnou, a

d) skutečnost, že vývozcem není zahraniční společnost.

(2) Funkci platebního a zúčtovacího agenta systému dorovnávání úrokových rozdílů zajišťuje exportní banka. Ministerstvo financí poskytuje exportní bance na úhradu dorovnávání úrokových rozdílů peněžní prostředky ze státního rozpočtu v četnosti nejvýše dvakrát za rok ve formě záloh na základě žádosti exportní banky o zálohu na dorovnání úrokových rozdílů. Pro sestavení žádosti o zálohu na dorovnání úrokových rozdílů poskytne exportní pojišťovna exportní bance potřebné údaje. Exportní banka je povinna vyúčtovat obdržené zálohy vždy k poslednímu dni kalendářního roku, ve kterém zálohy obdržela, a provedené vyúčtování zaslat Ministerstvu financí do 31. ledna následujícího kalendářního roku. Ministerstvo financí oznámí exportní bance do 30 dnů od obdržení tohoto vyúčtování výši peněžních prostředků, které je exportní banka povinna převést do 5 pracovních dnů od obdržení oznámení na účet Ministerstva financí. Částka podle věty páté je příjmem státního rozpočtu.

(3) Banka vývozce předkládá exportní pojišťovně žádost o dorovnání úrokových rozdílů, nebo oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů, do 15 dnů po uplynutí 6 měsíců ode dne prvního čerpání vývozního úvěru a dále v pravidelných šestiměsíčních intervalech čerpání nebo po dočerpání vývozního úvěru a v období splácení v pravidelných šestiměsíčních intervalech od prvního dne doby splácení vývozního úvěru až do úplného splacení vývozního úvěru.

(4) V případě vzniku přebytku úrokových rozdílů je banka vývozce povinna tento přebytek převést platebnímu a zúčtovacímu agentovi podle odstavce 2 vždy do 15 dnů ode dne odeslání oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů. V případě vzniku nároku banky vývozce na dorovnání úrokových rozdílů exportní pojišťovna udělí exportní bance pokyn k úhradě úrokových rozdílů tak, aby úrokové rozdíly byly uhrazeny do 30 dnů od doručení žádosti o dorovnání úrokových rozdílů.

(5) Exportní pojišťovna informuje Ministerstvo financí nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce o žádostech banky vývozce o dorovnání úrokových rozdílů, o oznámeních banky vývozce o převodu přebytku úrokových rozdílů a o podaných platebních příkazech k úhradě úrokových rozdílů za uplynulé kalendářní čtvrtletí.

(6) V případě, že banka vývozce nedodrží lhůtu pro převod přebytku úrokových rozdílů, je povinna uhradit na zvláštní účet podle odstavce 2 penále ve výši 1 promile z dlužné částky za každý den prodlení, nejvýše však do výše dlužné částky.

(7) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou způsob výpočtu dorovnávání úrokových rozdílů. Žádost o dorovnání úrokových rozdílů a oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů podle odstavce 3 a oznámení exportní pojišťovny podle odstavce 5 lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. V tiskopisech lze požadovat pouze údaje nezbytné pro dorovnávání úrokových rozdílů.

(1) Banka vývozce je povinna oznámit Ministerstvu financí prostřednictvím exportní pojišťovny změnu v podmínkách čerpání nebo splácení vývozního úvěru a ve skutečnostech uvedených v žádosti o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů do 15 dnů ode dne účinnosti změny.

(2) Exportní pojišťovna po provedení kontroly postoupí oznámení Ministerstvu financí do 15 dnů od jeho obdržení spolu se svým stanoviskem ke změně. Jestliže Ministerstvo financí se změnou souhlasí, vydá do 30 dnů od postoupení oznámení od exportní pojišťovny nové rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů a současně zruší dosavadní rozhodnutí o zařazení téhož vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů. Ministerstvo financí zašle nové rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů bance vývozce a exportní pojišťovně. Ministerstvo financí v opačném případě ve stejné lhůtě oznámí bance vývozce svůj nesouhlas se změnou. V případě změny spočívající pouze ve snížení výše úvěru platí, že Ministerstvo financí s takovou změnou souhlasí vždy, a Ministerstvo financí vydá do 30 dnů od postoupení oznámení od exportní pojišťovny nové rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů a současně zruší dosavadní rozhodnutí o zařazení téhož vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů. Ministerstvo financí zašle nové rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů bance vývozce a exportní pojišťovně.

(3) Bez předchozího souhlasu nebo následného schválení Ministerstvem financí se při provádění dorovnávání úrokových rozdílů nepřihlíží ke změně v podmínkách splácení vývozního úvěru.

(4) Pro náležitosti oznámení banky vývozce podle odstavce 1 a pro postup exportní pojišťovny a Ministerstva financí platí přiměřeně § 7a.

(5) Ministerstvo financí provádí kontrolu dodržování podmínek a povinností stanovených tímto zákonem, mezinárodními pravidly a rozhodnutím o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů. Banka vývozce je povinna předložit Ministerstvu financí na základě jeho výzvy dokumenty prokazující splnění těchto podmínek a povinností.

(6) Oznámení banky vývozce podle odstavce 1 a stanovisko exportní pojišťovny podle odstavce 2 lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. V tiskopisech lze požadovat pouze údaje nezbytné pro dorovnávání úrokových rozdílů.

(1) Ministerstvo financí může v řízení rozhodnout o vyřazení vývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílů, jestliže

a) banka vývozce poruší podstatným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem, mezinárodními pravidly nebo rozhodnutím o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů; za podstatné porušení povinností se považuje zejména nesplnění povinnosti podle § 7c odst. 1,

b) vývozní úvěr nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo mezinárodních pravidel; v případě změny mezinárodních pravidel Ministerstvo financí nejprve vyzve banku vývozce, aby v přiměřené lhůtě, kterou jí Ministerstvo financí určí, uvedla vývozní úvěr do souladu s mezinárodními pravidly,

c) vývozní úvěr není čerpán alespoň z 50 % ve lhůtě uvedené v žádosti o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů,

d) banka vývozce uvedla v žádosti o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů, v žádosti o dorovnání úrokových rozdílů nebo v oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů neúplné nebo nepravdivé údaje, nebo

e) došlo k podstatné změně v podmínkách čerpání nebo splácení úvěru bez předchozího souhlasu Ministerstva financí.

(2) Řízení je zahájeno dnem, kdy Ministerstvo financí oznámilo zahájení řízení bance vývozce. Oznámení musí obsahovat popis skutečnosti, ve které Ministerstvo financí spatřuje důvod pro vyřazení vývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílů. Jediným účastníkem řízení je banka vývozce.

(3) Banka vývozce a její zástupce mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že rozhodnutí nabylo účinnosti. Ministerstvo financí je povinno dát bance vývozce možnost, aby se před vydáním rozhodnutí mohla vyjádřit k jeho podkladům i ke způsobu jejich zjištění, popřípadě navrhnout jejich doplnění. Podklady pro vydání rozhodnutí mohou být zejména podání banky vývozce, důkazy, skutečnosti známé Ministerstvu financí z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé. Rozsah a způsob zjišťování podkladů pro rozhodnutí určuje Ministerstvo financí.

(4) Neshledá-li Ministerstvo financí důvod pro vyřazení vývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílů, řízení usnesením zastaví.

(5) O vyřazení ze systému dorovnávání úrokových rozdílů Ministerstvo financí rozhoduje rozhodnutím. Rozhodnutí musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o rozkladu. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. V odůvodnění rozhodnutí Ministerstvo financí uvede, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami bylo vedeno při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě kterých rozhodovalo. Poučení o rozkladu obsahuje údaj, že proti rozhodnutí může banka vývozce podat rozklad, v jaké lhůtě, ke kterému orgánu a kde lze rozklad podat.

(6) Rozhodnutí nabylo účinnosti, jestliže bylo oznámeno bance vývozce a nelze proti němu podat rozklad. Rozhodnutí, které nabylo účinnosti, je závazné pro banku vývozce a všechny správní orgány. Ministerstvo financí zašle rozhodnutí po nabytí jeho účinnosti exportní pojišťovně.

(7) Do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí Ministerstva financí lze proti němu podat rozklad u Ministerstva financí. O rozkladu rozhoduje ministr financí. Do lhůty se nezapočítává den doručení rozhodnutí. Lhůta pro podání rozkladu je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u Ministerstva financí, nebo je-li prokazatelně podána poštovní zásilka obsahující rozklad. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. V důsledku odkladného účinku rozkladu nenastává účinnost rozhodnutí.

(8) K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v rozkladu nebo v průběhu řízení o rozkladu, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které banka vývozce nemohla uplatnit dříve. Namítá-li banka vývozce, že jí nebylo umožněno učinit v řízení vedeném Ministerstvem financí určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s rozkladem.

(9) Jestliže ministr financí dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí Ministerstvu financí k novému projednání. V odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví ministr financí právní názor, jímž je Ministerstvo financí při novém projednání věci vázáno.

(10) Neshledá-li ministr financí důvod pro postup podle odstavce 9, rozklad zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí.

(11) Rozhodnutí ministra financí nabývá účinnosti, jestliže bylo oznámeno bance vývozce.

(12) Po vyřazení vývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílů může Ministerstvo financí uložit bance vývozce povinnost platebnímu a zúčtovacímu agentovi stanovenému v § 7b odst. 2 pokutu až do výše částky vyplacené bance vývozce jako dorovnání úrokových rozdílů ode dne, kdy nastal některý z důvodů uvedených v odstavci 1. To neplatí, dojde-li k vyřazení z důvodu, že vývozní úvěr přestal splňovat mezinárodní pravidla v důsledku jejich změny přijaté po zařazení vývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů.

(13) Na rozhodování o vyřazení vývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílů se nevztahuje správní řád s výjimkou ustanovení o počítání času a ustanovení o doručování.

(1) Stát ručí za závazky

a) exportní pojišťovny z pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 odst. 2; v případě poklesu hodnoty primárního kapitálu exportní pojišťovny pod výši podle § 4a odst. 3 nebo pod výši minimálního kapitálového požadavku doplní Ministerstvo financí do 6 měsíců ode dne, kdy obdrželo písemnou žádost exportní pojišťovny o doplnění kapitálu, aktiva exportní pojišťovny v takové výši, aby po uplynutí této lhůty bylo zajištěno krytí solventnostního kapitálového požadavku podle § 4a odst. 3 nebo minimálního kapitálového požadavku,

b) exportní pojišťovny z poskytování záruk podle § 1 odst. 5 a § 5a; v případě poklesu fondu na krytí závazků z poskytovaných záruk pod výši stanovenou nařízením vlády podle § 4 odst. 3 doplní Ministerstvo financí aktiva exportní pojišťovny, a to na základě rozhodnutí vlády o poskytnutí peněžních prostředků z titulu poskytování záruk; toto rozhodnutí vláda přijímá na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem financí na základě žádosti, kterou Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu financí předložila exportní pojišťovna,

c) exportní banky ze splácení finančních zdrojů získaných exportní bankou a za závazky z ostatních operací exportní banky na finančních trzích.

(2) Vztahy, které vznikají mezi státem a zahraniční osobou, v jejíž prospěch je záruka podle odstavce 1 poskytována, se řídí ustanoveními zvláštního zákona.12a)

(3) Neodporuje-li to právu jiného státu, ručí stát podle odstavce 1 bezpodmínečně a neodvolatelně. Ministerstvo financí je oprávněno potvrdit státní záruku v písemné formě.

(4) K získání finančních zdrojů exportní bankou na kapitálových trzích je třeba souhlasu Ministerstva financí, pokud zvláštní zákon13) nestanoví jinak.

(5) K zajištění splácení poskytnutého podpořeného financování s výjimkou refinančních úvěrů je exportní banka povinna sjednat zajištění.

(6) V případě plnění státu z poskytnuté státní záruky je povinností exportní pojišťovny a exportní banky uhradit závazky vůči státu vzniklé z tohoto plnění postoupením pohledávek převzatých v souvislosti s pojištěním vývozních úvěrových rizik nebo s podpořeným financováním Ministerstvu financí, a to v rozsahu odpovídajícím podílu státu na úhradě závazků z poskytnuté státní záruky, pokud exportní banka sjednala zajištění.

(7) Exportní pojišťovna požádá Ministerstvo financí o navýšení primárního kapitálu podle odstavce 1 písm. a) bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že není dodržována výše primárního kapitálu ke krytí solventnostního kapitálového požadavku podle § 4a odst. 3 nebo minimálního kapitálového požadavku, anebo nařídí-li Česká národní banka exportní pojišťovně předložit jí ke schválení ozdravný plán nebo plán krátkodobého financování. K této žádosti exportní pojišťovna přiloží zdůvodnění poklesu jejího primárního kapitálu včetně odhadu budoucího vývoje solventnostního kapitálového požadavku nebo minimálního kapitálového požadavku v nejbližších 3 letech a návrhu opatření vedoucích ke snížení jejího rizikového profilu.

Poskytování státní podpory podle tohoto zákona musí být v souladu se zákonem upravujícím veřejnou podporu a pravidly Evropské unie upravujícími státní podporu14).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

1a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

1) Směrnice Rady ze dne 1. února 1971 o harmonizaci základních ustanovení týkajících se záruk pro krátkodobé obchody (politická rizika) s veřejnoprávními odběrateli nebo se soukromými odběrateli (71/86/EHS).

Směrnice Rady ze dne 27. listopadu 1984 o vzájemných povinnostech institucí členských států pro pojištění vývozních úvěrů, které jednají jménem státu nebo s jeho podporou, nebo veřejných orgánů, které jednají za takové instituce, v případě soupojištění u transakcí, které zahrnují jednu nebo více subdodávek v jednom nebo ve více členských státech Evropských společenství (84/568/EHS).

Směrnice Rady 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních ustanovení týkajících se pojištění vývozních úvěrů pro operace se střednědobým a dlouhodobým krytím, ve znění nařízení Rady (ES) č. 806/2003 ze dne 14. dubna 2003.

1b) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů a o zrušení rozhodnutí Rady 2001/76/ES a 2001/77/ES, v platném znění.

3) Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) publikovaná ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí uveřejněném ve Sbírce zákonů pod č. 191/1995 Sb.

5) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

5a) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 75/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).

5b) § 3 písm. m) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).

9) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.

12a) § 11 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.

13) § 45 a násl. zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie.

15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.