Zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů

(1) Stát ručí za závazky

a) exportní pojišťovny z pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 odst. 2; v případě poklesu hodnoty primárního kapitálu exportní pojišťovny pod výši podle § 4a odst. 3 nebo pod výši minimálního kapitálového požadavku doplní Ministerstvo financí do 6 měsíců ode dne, kdy obdrželo písemnou žádost exportní pojišťovny o doplnění kapitálu, aktiva exportní pojišťovny v takové výši, aby po uplynutí této lhůty bylo zajištěno krytí solventnostního kapitálového požadavku podle § 4a odst. 3 nebo minimálního kapitálového požadavku,

b) exportní pojišťovny z poskytování záruk podle § 1 odst. 5 a § 5a; v případě poklesu fondu na krytí závazků z poskytovaných záruk pod výši stanovenou nařízením vlády podle § 4 odst. 3 doplní Ministerstvo financí aktiva exportní pojišťovny, a to na základě rozhodnutí vlády o poskytnutí peněžních prostředků z titulu poskytování záruk; toto rozhodnutí vláda přijímá na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem financí na základě žádosti, kterou Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu financí předložila exportní pojišťovna,

c) exportní banky ze splácení finančních zdrojů získaných exportní bankou a za závazky z ostatních operací exportní banky na finančních trzích.

(2) Vztahy, které vznikají mezi státem a zahraniční osobou, v jejíž prospěch je záruka podle odstavce 1 poskytována, se řídí ustanoveními zvláštního zákona.12a)

(3) Neodporuje-li to právu jiného státu, ručí stát podle odstavce 1 bezpodmínečně a neodvolatelně. Ministerstvo financí je oprávněno potvrdit státní záruku v písemné formě.

(4) K získání finančních zdrojů exportní bankou na kapitálových trzích je třeba souhlasu Ministerstva financí, pokud zvláštní zákon13) nestanoví jinak.

(5) K zajištění splácení poskytnutého podpořeného financování s výjimkou refinančních úvěrů je exportní banka povinna sjednat zajištění.

(6) V případě plnění státu z poskytnuté státní záruky je povinností exportní pojišťovny a exportní banky uhradit závazky vůči státu vzniklé z tohoto plnění postoupením pohledávek převzatých v souvislosti s pojištěním vývozních úvěrových rizik nebo s podpořeným financováním Ministerstvu financí, a to v rozsahu odpovídajícím podílu státu na úhradě závazků z poskytnuté státní záruky, pokud exportní banka sjednala zajištění.

(7) Exportní pojišťovna požádá Ministerstvo financí o navýšení primárního kapitálu podle odstavce 1 písm. a) bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že není dodržována výše primárního kapitálu ke krytí solventnostního kapitálového požadavku podle § 4a odst. 3 nebo minimálního kapitálového požadavku, anebo nařídí-li Česká národní banka exportní pojišťovně předložit jí ke schválení ozdravný plán nebo plán krátkodobého financování. K této žádosti exportní pojišťovna přiloží zdůvodnění poklesu jejího primárního kapitálu včetně odhadu budoucího vývoje solventnostního kapitálového požadavku nebo minimálního kapitálového požadavku v nejbližších 3 letech a návrhu opatření vedoucích ke snížení jejího rizikového profilu.

Poskytování státní podpory podle tohoto zákona musí být v souladu se zákonem upravujícím veřejnou podporu a pravidly Evropské unie upravujícími státní podporu14).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

1a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

1) Směrnice Rady ze dne 1. února 1971 o harmonizaci základních ustanovení týkajících se záruk pro krátkodobé obchody (politická rizika) s veřejnoprávními odběrateli nebo se soukromými odběrateli (71/86/EHS).

Směrnice Rady ze dne 27. listopadu 1984 o vzájemných povinnostech institucí členských států pro pojištění vývozních úvěrů, které jednají jménem státu nebo s jeho podporou, nebo veřejných orgánů, které jednají za takové instituce, v případě soupojištění u transakcí, které zahrnují jednu nebo více subdodávek v jednom nebo ve více členských státech Evropských společenství (84/568/EHS).

Směrnice Rady 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních ustanovení týkajících se pojištění vývozních úvěrů pro operace se střednědobým a dlouhodobým krytím, ve znění nařízení Rady (ES) č. 806/2003 ze dne 14. dubna 2003.

1b) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů a o zrušení rozhodnutí Rady 2001/76/ES a 2001/77/ES, v platném znění.

3) Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) publikovaná ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí uveřejněném ve Sbírce zákonů pod č. 191/1995 Sb.

5) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

5a) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 75/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).

5b) § 3 písm. m) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).

9) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.

12a) § 11 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.

13) § 45 a násl. zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie.

15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.