Vyhláška federálního ministerstva financí a Státní banky československé, kterou se provádí devizový zákon

(k § 32 zákona)

(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení plnit zákonnou vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci, jejíž výše nebyla určena soudním rozhodnutím nebo soudem schváleným smírem, do protihodnoty 1000 Kčs na osobu a měsíc. Přepočet částky 1000 Kčs se provede kursem platným v den doručení žádosti o uskutečnění převodu do zahraničí.

(2) Převody výživného do zahraničí provádějí devizové peněžní ústavy na základě žádosti devizového tuzemce o uskutečnění převodu. K žádosti je devizový tuzemec povinen nejméně jedenkrát v kalendářním roce přiložit potvrzení Ústředí pro mezinárodně právní ochranu mládeže (dále jen „Ústředí“) o tom, že zákonná vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci trvá a že jsou splněny podmínky stanovené v § 32 odst. 1 písm. b) zákona. Ústředí rovněž potvrdí výši výživného stanoveného rozhodnutím soudu nebo soudním smírem.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.

Ministr financí České a Slovenské Federativní Republiky:

Ing. Klaus CSc. v. r.

Předseda Státní banky československé:

Ing. Tošovský v. r.

1) Vyhláška ministerstva financí č. 18/1960 Sb., o náhradách výdajů při zahraničních pracovních cestách.

Směrnice federálního ministerstva financí č. 65 o náhradách výdajů při zahraničních pracovních cestách, publikovaná ve Finančním zpravodaji č. 7/1972.