584/1992 Sb. · 43 paragrafů
Jestliže do dědictví patřil vklad na vkladní knížce na jméno nebo na běžném či jiném účtu, soud sdělí bance, komu vklad připadl. Jde-li o vklad na vkladní knížce na doručitele, z níž je výplata vázána heslem, které není účastníkům známo, soud sdělí příslušné pobočce banky, komu má být vklad při předložení nebo v případě umoření vkladní knížky vyplacen.
(1) Při vydávání úschov souvisících s řízením o dědictví se postupuje podle ustanovení části jedenácté této vyhlášky.
(2) Má-li soud nebo soudní komisař v úschově věci, vkladní knížky nebo listiny, vydá je soud oprávněnému účastníkovi. Je-li těchto účastníků několik, vydá soud věci tomu, kdo je má podle jejich dohody převzít.
Přecházejí-li práva na další osoby v důsledku smrti zůstavitele jinak než děděním,16) soud na požádání příslušných orgánů, právnických nebo fyzických osob sdělí jména a adresy těch, jichž se to týká, jsou-li tyto údaje obsaženy ve spise o řízení o dědictví.
(1) Rozvrh podle § 175za o.s.ř. (dále jen „rozvrh“) se člení na oddíly podle počtu okresních soudů v obvodu krajského soudu.
(2) Každý oddíl rozvrhu zpracovaný pro příslušný okresní soud obsahuje zejména:
a) seznam notářských úřadů notářů, kteří v obvodu okresního soudu působí jako soudní komisaři,
b) způsob rovnoměrného pověření jednotlivých soudních komisařů úkony v řízení o dědictví,
c) označení notářského úřadu notáře, který bude pověřován úkony v řízení o dědictví v případech, kdy soudní komisař bude vyloučen podle § 17 odst. 2 o.s.ř. nebo mu bude věc odňata podle § 175zb odst. 1 o.s.ř.,
d) označení notářského úřadu společníka notáře, vykonává-li soudní komisař činnost notáře jako společník.
Způsob rovnoměrného pověřování soudních komisařů úkony v řízení o dědictví může být založen
a) na obvodovém systému, který dělí obvod okresního soudu na počet obvodů shodující se s počtem notářských úřadů v obvodu okresního soudu v závislosti na místě bydliště zůstavitele či jiném hledisku uvedeném v § 88 odst. 1 písm. l) o.s.ř., nebo
b) na časovém systému, podle něhož budou soudní komisaři pověřováni úkony v řízení o dědictví v závislosti na časovém období narození či smrti zůstavitele v rámci kalendářního roku, nebo
c) na kombinaci obou systémů.
(1) Notářská komora zřízená v obvodu krajského soudu předloží nejpozději do 31. října každého kalendářního roku předsedovi krajského soudu návrh rozvrhu na příští kalendářní rok.
(2) Předseda krajského soudu vydá rozvrh nejpozději do 10. prosince každého kalendářního roku. Rozvrh zašle všem předsedům okresních soudů a příslušné notářské komoře.
(1) Jestliže ministr spravedlnosti České republiky v průběhu kalendářního roku zřídí nebo zruší notářský úřad v obvodu některého okresního soudu, příslušná notářská komora předloží nejpozději do 15 dnů od tohoto rozhodnutí předsedovi krajského soudu návrh na změnu rozvrhu v té jeho části, která se týká okresního soudu, v jehož obvodu došlo ke změně v počtu notářských úřadů.
(2) Předseda krajského soudu vydá rozhodnutí o změně rozvrhu nejpozději do 20 dnů od předložení návrhu. Rozhodnutí zašle příslušnému předsedovi okresního soudu a příslušné notářské komoře.
(1) Soudní komisař může písemně pověřit notářského koncipienta, který je u něho v pracovním poměru, a dalšího pracovníka, který je u něho v pracovním poměru a složil kvalifikační zkoušku,17) aby samostatně prováděl přípravné a dílčí úkony v řízení o dědictví, zejména předběžné šetření a zjišťování stavu a obsahu závěti.
(2) Soudní komisař může písemně pověřit notářského koncipienta, který je u něho v pracovním poměru a vykonal notářskou praxi18) delší než jeden rok, dalšího pracovníka, který je u něho v pracovním poměru, složil kvalifikační zkoušku17) a byl zaměstnán u notáře nebo u státního notářství alespoň pět let, a notářského kandidáta, který je u něho v pracovním poměru, aby samostatně prováděl úkony v řízení o dědictví, nedochází-li v něm k postupu podle § 175k o.s.ř., k odnětí věci podle § 175zb o.s.ř. nebo k vrácení věci podle § 175zd o.s.ř.
(3) Soudní komisař odpovídá za úkony, které byly provedeny na základě jeho pověření podle odstavce 1 a 2; jde-li o návrhy podle § 93, soudní komisař je podepisuje.
(1) Soudní komisaři, notářští koncipienti, notářští kandidáti a další pracovníci notáře jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s prováděním úkonů v řízení o dědictví. Povinnost mlčenlivosti trvá i po odvolání notáře nebo i po skončení pracovního poměru jeho pracovníků.
(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může osoby uvedené v odstavci 1 zprostit předseda soudu.
(1) Soud v rámci jiné činnosti soudu19) přijímá do úschovy
a) peníze převzetím dokladu o jejich složení u peněžního ústavu; jde-li o úschovu v souvislosti s řízením o dědictví v době soudního vyřizování, lze peníze přijmout do úschovy i tím, že je soud uloží do kovové skříně,
b) vkladní knížky, jiné cenné papíry, cennosti a jiné movité věci tím, že je uloží nejprve do kovové skříně soudu, pokud to velikost věcí dovolí,
c) ostatní movité věci, jež se nehodí pro úschovu v kovové skříni, tím, že je uloží u vhodného schovatele.
(2) Do úschovy nelze přijmout listiny, jejichž obsah zjevně odporuje zákonu, věci podléhající zkáze a věci, které pro jejich povahu nebo velikost nelze uložit v kovové skříni soudu ani u peněžního ústavu a nepodaří se pro ně nalézt schovatele.
(1) Věci a peníze uložené do kovové skříně soudu musí být nejpozději následující pracovní den předány do úschovy u peněžního ústavu.
(2) Od postupu podle odstavce 1 lze upustit, jde-li o úschovu vkladních knížek se zůstatky, které v jedné věci nepřesahují v součtu 2000 Kčs, jiných cenných papírů znějících v jedné věci na hodnotu nepřesahující v součtu 2000 Kčs, drobných movitých věcí nepatrné ceny a peněžní částky, která v jedné věci nepřesahuje hodnotu 1000 Kčs. Výše peněz na hotovosti uložených v kovové skříni soudu nesmí překročit částku 10 000 Kčs.
(1) Movité věci a peníze z kovové skříně soudu se skládají u peněžního ústavu na základě poukazu soudu opatřeného kulatým úředním razítkem a podepsaného soudcem.
(2) Tomu, kdo skládá peníze do úschovy, vystaví soud poukaz ke složení peněz na svůj účet u peněžního ústavu.
Poukazy, kterými se nařizuje vydání movitých věcí nebo výplata peněz složených u peněžního ústavu, podepisuje soudce, který věc vyřizuje, a předseda soudu, který otiskne na poukaz osmihranné razítko k doložce „K provedení“. Soud současně peněžní ústav vyzve, aby mu vyúčtoval náklady spojené s úschovou.
(1) Věci, které se nehodí k úschově v kovové skříni soudu ani k úschově u peněžního ústavu, se uloží u schovatele. Soud vyhledá vhodného schovatele zejména mezi právnickými a fyzickými osobami zabývajícími se úschovou věcí.
(2) Při skončení úschovy soud nařídí poukazem schovateli, aby předmět úschovy vydal určenému příjemci; současně schovatele vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou.
(1) Soudní komisař přijímá do úschovy v souvislosti s prováděním úkonů v řízení o dědictví
a) peníze tím, že je uloží do své kovové skříně,
b) vkladní knížky, jiné cenné papíry, cennosti a jiné movité věci tím, že je uloží do své kovové skříně, pokud to velikost věcí dovolí,
c) ostatní movité věci, jež se nehodí pro úschovu v kovové skříni, tím, že je uloží u vhodného schovatele.
(2) Obdobně se použije § 105 odst. 2 a § 106.
(1) Movité věci a peníze z kovové skříně soudního komisaře se skládají u peněžního ústavu na základě poukazu soudního komisaře opatřeného úředním razítkem notáře a podepsaného soudním komisařem. Soudní komisař současně peněžní ústav upozorní, že poukaz k vydání těchto věcí nebo k výplatě těchto peněz vydá soud.
(2) Při vydání movitých věcí nebo při výplatě peněz složených soudním komisařem u peněžního ústavu postupuje soud obdobně podle § 108.
(3) Věci a peníze uložené v kovové skříni soudního komisaře vydá soudní komisař sám; v době soudního rozhodování či po skončení řízení je však vydá jen na základě poukazu soudu opatřeného kulatým úředním razítkem a podepsaného soudcem.
(1) Věci, které se nehodí k úschově v kovové skříni soudního komisaře ani k úschově u peněžního ústavu, uloží soudní komisař u schovatele. Soudní komisař vyhledá vhodného schovatele zejména mezi právnickými a fyzickými osobami zabývajícími se úschovou věcí.
(2) V době soudního rozhodování nebo po skončení řízení soud nařídí schovateli, aby předmět úschovy složený soudním komisařem vydal určitému příjemci; současně schovatele vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou.
(1) Soud rozhoduje o přijetí do úschovy, jen jestliže byl předmět úschovy již složen do úschovy soudu.
(2) V řízení o úschovách obdobně platí ustanovení § 105 až 109.
Jestliže navrhovatel vyvlastňovacího řízení složí náhradu u soudu, soud v rámci řízení o úschovách rozhodne o uspokojení nároků dosavadního vlastníka a těch, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním;20) postupuje přitom přiměřeně podle § 337 a násl. o.s.ř. Usnesení soudu o uspokojení nároků nahrazuje usnesení soudu podle § 185e o.s.ř.; na jeho základě soud předmět úschovy vydá.21)
Z povahy listiny jsou z možnosti umoření vyloučeny listiny důkazní, např. dlužní úpisy, listiny, které lze nahradit opisem, a listiny dispozitivní jako smlouva nebo závěť.
(1) Jestliže mohou být k řízení o umoření listin místně příslušné dva nebo více soudů, dotáže se soud, u něhož byl návrh na umoření listiny podán, ostatních v úvahu přicházejících soudů, zda v této věci u nich neprobíhá řízení o umoření listin.
(2) Usnesení podle § 185m odst. 2 a 3 o.s.ř. se doručí navrhovateli s upozorněním na možnost postupu podle § 185r odst. 2 o.s.ř. Usnesení se dále doručí osobě podle listiny zavázané a jiným osobám, o nichž se soud dozví, že mají k věci nějaký vztah nebo že by mohly věc objasnit.“.
17. Nadpis nad § 74, který se označuje jako § 117, zní:
„ČÁST ČTRNÁCTÁ
18. § 75 se označuje jako § 118.
Čl. III
Zrušuje se instrukce ministerstva spravedlnosti ČSR ze dne 31. 7. 1986 č. 203/86-OD, kterou se vydává jednací řád pro státní notářství, reg. v částce 27/1986 Sb., ve znění instrukce ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 4. 10. 1990 č. 232/90-OOD.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Ministr:
JUDr. Novák v. r.
13) § 175c o. s. ř.
14) Čl. II odst. 6 zákona č. 263/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád.
15) § 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.
16) Např. § 260 odst. 2 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 451/1992 Sb.).
17) § 26 odst. 2 a 3 zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
18) § 7 odst. 2 zákona České národní rady č. 358/1992 Sb.
19) § 352 o.s.ř.
20) § 111 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
21) § 185d odst. 1 o.s.ř.