Branný zákon

Povolávací rozkaz obsahuje důvod povolání, jméno nebo jména a příjmení, akademický titul, datum narození, adresu místa pobytu, dobu a místo, kam se má občan dostavit, a způsob přepravy.

(1) Zničení, poškození, ztrátu, odcizení nebo zneužití vojenského dokladu nebo osobní známky je voják v činné službě povinen neprodleně hlásit svému nadřízenému. Voják v záloze je povinen tyto skutečnosti hlásit krajskému vojenskému velitelství.

(2) Voják v činné službě nosí osobní známky zavěšeny na krku na základě rozhodnutí služebního orgánu. Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu nosí voják v činné službě osobní známky na krku vždy, když vykonává vojenskou činnou službu.

Ministerstvo stanoví vyhláškou vzory vojenských dokladů a nakládání s nimi, vzor osobní známky a pravidla jejího nošení.

(1) Občan smí vstoupit do ozbrojených sil jiných států pouze se souhlasem prezidenta republiky na základě své žádosti, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Občan žádost o souhlas prezidenta republiky se vstupem do ozbrojených sil jiného státu podává ministerstvu, které ji se svým vyjádřením a po projednání s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí předloží prezidentovi republiky. Občan v žádosti uvede kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také rodné číslo.

(3) Souhlas prezidenta republiky pozbývá platnosti dnem účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Na udělení souhlasu není právní nárok.

(4) Občan, který má více státních občanství, může vstoupit do ozbrojených sil jiného státu, jehož je také státním občanem, bez souhlasu prezidenta republiky. Bez souhlasu prezidenta republiky může vstoupit do ozbrojených sil jiného státu též občan za předpokladu, že tento stát je členem mezinárodní organizace zajišťující společnou obranu proti napadení, jíž je Česká republika členem.

(5) Prezident republiky může za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu vyzvat vojáky v záloze, kteří jsou v zahraničí, aby vstoupili do ozbrojených sil spojeneckého státu, na jehož území se nacházejí nebo do něhož se mohou dostat. Vojenská služba takto vykonaná se považuje za mimořádnou službu.

(1) Občan, který vykonal vojenskou službu v ozbrojených silách jiného státu nebo konal službu v bezpečnostním sboru České republiky, může písemně požádat ministerstvo o stanovení nebo úpravu vojenské hodnosti.

(2) Občan v žádosti uvede kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také rodné číslo a k žádosti přiloží potvrzení o průběhu služby.

(3) Žádosti podle odstavce 1 u občana, který vykonal vojenskou činnou službu v ozbrojených silách jiného státu, lze vyhovět pouze v případě, pokud žadatel nekonal službu ve prospěch státu dopouštějícího se závažného porušení svých mezinárodněprávních závazků, zejména podle Charty Organizace spojených národů. Tuto skutečnost občan doloží čestným prohlášením, které přiloží k žádosti podle odstavce 1.

(4) O žádosti podle odstavce 1 rozhoduje ministerstvo podle potřeb ozbrojených sil na základě čestného prohlášení žadatele, potvrzení o průběhu služby a závazných stanovisek Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek, kterými v rozsahu své působnosti ověří skutečnosti podle odstavce 3 věty první. Závazné stanovisko vydá dotčený orgán ve lhůtě 20 dnů od doručení žádosti ministerstva o jeho vydání. Závazné stanovisko obsahuje souhlas nebo nesouhlas dotčeného orgánu se stanovením nebo úpravou vojenské hodnosti a jeho odůvodnění. Závazné stanovisko Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek se nevyžaduje u občanů narozených po 1. prosinci 1971.

(5) U občana, jehož žádosti o stanovení nebo úpravu vojenské hodnosti bylo vyhověno a který nebyl odveden, rozhodne krajské vojenské velitelství o jeho zdravotní způsobilosti a schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu podle § 4 odst. 3 obdobně.

(1) Občan se dopustí přestupku tím, že

a) nevrátí řádně a úplně vyplněný dotazník ve lhůtě stanovené v § 19 odst. 2 krajskému vojenskému velitelství,

b) nevyžádá doplnění dotazníku uvedeného v § 19 odst. 2 registrujícím lékařem,

c) v řízení podle tohoto zákona úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj anebo požadovaný údaj zatají,

d) nepředloží vojenský doklad podle § 13 odst. 2, nebo

e) úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije vojenský doklad nebo osobní známku.

(2) Občan podléhající branné povinnosti se dopustí přestupku tím, že se nedostaví k vysvětlení skutečností, které jsou podstatné pro výkon jeho branné povinnosti, ke kterému byl předvolán krajským vojenským velitelstvím.

(3) Občan, pokud není fyzickou osobou uvedenou v § 25, se dopustí přestupku tím, že se nedostaví k odvodnímu řízení na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze vydaném krajským vojenským velitelstvím.

(4) Občan, pokud není fyzickou osobou uvedenou v § 25, kterému nebyl doručen povolávací rozkaz, se dopustí přestupku tím, že se nedostaví k odvodnímu řízení na základě veřejné vyhlášky vydané krajským vojenským velitelstvím.

(5) Občan, pokud není fyzickou osobou uvedenou v § 25, který se nemůže dostavit ve stanovené době k odvodnímu řízení, se dopustí přestupku tím, že neprodleně tuto skutečnost neoznámí krajskému vojenskému velitelství, které jej povolalo, a písemně nedoloží důvod, který tuto skutečnost způsobil.

(6) Občan, který oznámil krajskému vojenskému velitelství, že se nemůže ve stanovené době dostavit k odvodnímu řízení, se dopustí přestupku tím, že tomuto velitelství neoznámí pominutí důvodu, v jehož důsledku se nemohl dostavit k odvodnímu řízení.

(7) Občan, kterému byl doručen povolávací rozkaz, se dopustí přestupku tím, že se při odvodním řízení nepodrobí lékařské prohlídce, popřípadě dalšímu odbornému vyšetření.

(8) Občan, který má brannou povinnost, se dopustí přestupku tím, že po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu vycestuje do zahraničí bez souhlasu podle § 24.

(9) Občan, kterému zanikla branná povinnost, se dopustí přestupku tím, že po ukončení vojenské činné služby poruší povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby a které v zájmu služby nelze sdělovat jiným osobám.

(1) Voják v záloze se dopustí přestupku tím, že se nedostaví k přezkumnému řízení, k němuž byl povolán služebním orgánem.

(2) Voják v aktivní záloze se dopustí přestupku tím, že příslušnému krajskému vojenskému velitelství neprodleně neohlásí závažný úraz nebo vážné onemocnění, které může mít vliv na výkon branné povinnosti, nebo nepředloží doklad osvědčující uvedenou skutečnost.

(3) Voják v záloze se dopustí přestupku tím, že příslušnému krajskému vojenskému velitelství za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu neprodleně neohlásí závažný úraz nebo vážné onemocnění, které může mít vliv na výkon branné povinnosti, nebo nepředloží doklad osvědčující uvedenou skutečnost.

(4) Voják v záloze se dopustí přestupku tím, že neprodleně neohlásí krajskému vojenskému velitelství zničení, poškození, ztrátu, odcizení nebo zneužití vojenského dokladu nebo osobní známky.

(5) Voják v záloze se dopustí přestupku tím, že příslušnému krajskému vojenskému velitelství, které jej povolalo, neprodleně neoznámí, že se nemůže dostavit podle požadavků a údajů uvedených v povolávacím rozkaze k nastoupení výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení a důvody písemně nedoloží.

(6) Voják v záloze se dopustí přestupku tím, že po ukončení vojenské činné služby poruší povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby a které v zájmu služby nelze sdělovat jiným osobám.

Voják ve výslužbě se dopustí přestupku tím, že nosí vojenský stejnokroj při jiných příležitostech, než při kterých je mu jeho nošení povoleno.

Fyzická osoba se jako ředitel krajského vojenského velitelství nebo zástupce jím určený dopustí přestupku tím, že před zahájením odvodního řízení nepoučí členy odvodních komisí o jejich právech a povinnostech.

Registrující lékař se dopustí přestupku tím, že při doplnění dotazníku neuvede požadované údaje o zdravotním stavu občana stanovené v § 19 odst. 4.

(1) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 3, 4 a 8 a § 35a odst. 5,

b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 1 písm. c) a e) a § 35 odst. 7, § 35a odst. 1 a 3,

c) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 1 písm. a), b) a d), § 35 odst. 2, 5 a 6, § 35a odst. 2 a 4, § 35b a 35c.

(2) Za přestupek podle § 35d lze uložit pokutu do 30 000 Kč.

(3) Za přestupek podle § 35 odst. 9 a § 35a odst. 6 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.

(1) Přestupek podnikající fyzické osoby podle tohoto zákona projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností.

(2) Přestupek podle § 35 odst. 1 písm. a), b) a d), § 35 odst. 2, 5 a 6, § 35a odst. 2 a 4, § 35b až 35d lze projednat příkazem na místě.

(1) Náklady spojené s brannou povinností, které vznikají státním orgánům, územním samosprávným celkům a právnickým nebo fyzickým osobám, jsou hrazeny ze státního rozpočtu České republiky.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností hradí náklady spojené se zajišťováním místností, jejich vybavením a technickým provozem po dobu odvodního řízení nebo přezkumného řízení u vojáků v záloze.

(3) Krajský úřad hradí náklady na lékařské prohlídky včetně nezbytných odborných vyšetření, jejich materiální zabezpečení a na zdravotnické pracovníky při odvodním řízení nebo při přezkumném řízení u vojáka v záloze. Dále hradí náklady spojené s vyplňováním zdravotní části dotazníku registrujícím lékařem a jeho vyhodnocením lékaři odvodní komise.

(4) Krajské vojenské velitelství proplácí

a) prokázané jízdné při dostavení se k odvodnímu řízení, k odbornému vyšetření, k přezkumnému řízení vojáka v záloze a k projednání odvolání proti němu, k nástupu výkonu vojenského cvičení, služby v operačním nasazení nebo mimořádné služby a propuštění z nich, náklady na pořízení fotografií pro vystavení vojenských dokladů a prokázané výdaje, které jsou v přímé souvislosti se splněním podmínek potřebných pro povolání vojáka v aktivní záloze do operačního nasazení,

b) prokázané jízdné a náklady na lékařské prohlídky při odvolání se proti odvodnímu rozhodnutí a přezkoumání pravomocného odvodního rozhodnutí, a prokázané jízdné při povolání občana k jednání podle § 32 odst. 2,

c) prokázané jízdné a náklady na lékařské posudky vojáků v záloze při odvolání se proti přezkumnému rozhodnutí nebo přezkoumání pravomocného přezkumného rozhodnutí,

d) prokázané výdaje na posouzení zdravotní způsobilosti u registrujícího poskytovatele zdravotních služeb a jízdné, které vznikly v souvislosti s řízením o dobrovolném převzetí branné povinnosti a dobrovolným převzetím výkonu branné povinnosti,

e) prokázané jízdné vzniklé v přímé souvislosti s plněním povinností uložených krajským vojenským velitelstvím spojených s výkonem branné povinnosti.

(5) Podle odstavce 4 se proplácí jízdné při použití dopravních prostředků integrovaného dopravního systému krajů a městské hromadné dopravy, autobusem nebo v nejnižší třídě osobního vlaku nebo rychlíku na území České republiky. Neprokáže-li fyzická osoba náklady na přepravu, poskytuje krajské vojenské velitelství paušální náhradu. Výši náhrady určí podle nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti mezi místy, mezi kterými byla přeprava vykonána, a to vždy jen na území České republiky. Výši jízdného v závislosti na kilometrové vzdálenosti a způsob určení nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti stanoví ministerstvo vyhláškou.

(6) Působnosti stanovené tímto zákonem orgánům územních samosprávných celků jsou výkonem přenesené působnosti.

(7) Ministerstvo proplácí prokázané jízdné a náklady na lékařské prohlídky při přezkumném řízení, při odvolání proti přezkumnému rozhodnutí a na přezkoumání pravomocného přezkumného rozhodnutí, které se týkají vojáků v činné službě a vojáků v aktivní záloze.

(1) Správní úřady podle své působnosti, soudy a věznice a orgány územního samosprávného celku spolupracují s krajskými vojenskými velitelstvími při vedení vojenské evidence. Na vyžádání ministerstva nebo krajského vojenského velitelství oznamují, který občan vedený v evidenci krajského vojenského velitelství jako voják v záloze změnil jméno nebo jména, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, adresu místa pobytu nebo adresu pro doručování podle správního řádu, nabyl nebo pozbyl státní občanství České republiky, získal řidičské oprávnění včetně skupiny a podskupiny tohoto oprávnění nebo mu toto oprávnění bylo odňato, byla mu omezena svéprávnost, je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, byl pravomocně odsouzen, zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého. Žádost o poskytnutí údajů podle věty druhé lze uplatnit pouze v případě, že požadované údaje nejsou ministerstvu nebo krajskému vojenskému velitelství poskytovány z informačních systémů veřejné správy.

(2) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu neprodleně oznamují u vojáka v záloze příslušnému krajskému vojenskému velitelství a u vojáka v činné službě příslušnému vojenskému útvaru

a) soudy jeho vzetí do vazby, rozhodnutí ve věci nebo jiné rozhodnutí, kterým se končí trestní řízení,

b) věznice jeho propuštění z vazby, jeho nástup výkonu trestu odnětí svobody a propuštění z něj.

(3) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen na vyžádání lékaře odvodní komise, vyšší odvodní komise, přezkumné komise, vyšší přezkumné komise a ústřední vojenské lékařské komise pro potřebu posuzování zdravotní způsobilosti občana k výkonu vojenské činné služby provádět lékařské prohlídky a odborná vyšetření, vydávat lékařské nálezy, posudky a podávat zprávy o průběhu jejich nemocí a pořizovat výpisy ze zdravotní dokumentace.

(1) Žalobě směřující proti rozhodnutí o schopnosti nebo neschopnosti vykonávat vojenskou činnou službu vydanému podle tohoto zákona za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu ve správním soudnictví nelze přiznat odkladný účinek a ve věci nelze vydat předběžné opatření. O žalobě soud rozhodne ve lhůtě do dvou měsíců od jejího doručení.

(2) Odvolání proti rozhodnutí o schopnosti nebo neschopnosti vykonávat vojenskou činnou službu, rozhodnutí o povolání k výkonu vojenské činné služby, rozhodnutí o zproštění mimořádné služby a rozhodnutí o povolení nebo zákazu cestování do zahraničí nemá za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu odkladný účinek.

Působnost krajského vojenského velitelství vykonává ministerstvo podle

a) § 3, 4 a 34a u občanů nebo vojáků v záloze, kteří žádají o povolání do služebního poměru vojáka z povolání se služebním zařazením u Vojenského zpravodajství,

b) § 5 a 34a u občanů nebo vojáků v záloze, kteří žádají o zařazení do aktivní zálohy se služebním zařazením u Vojenského zpravodajství,

c) § 5, 6, 13, 14a, 15, 24, 26, 27, 29, 32 až 34, 36 a 37 u vojáků v záloze, jejichž poslední služební zařazení bylo u Vojenského zpravodajství, a u vojáků v aktivní záloze, kteří jsou zařazeni u Vojenského zpravodajství.

(1) Vojáci vykonávající základní službu se z této služby propustí dne 22. prosince 2004.

(2) Vojáci nebo odvedenci, kterým vznikla branná povinnost podle dosavadních právních předpisů, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za vojáky v povinné záloze.

(3) Vojáci z povolání, kterým vznikla branná povinnost podle dosavadních právních předpisů, mají brannou povinnost podle tohoto zákona.

(4) Vojáci zařazení do aktivní zálohy dobrovolné na základě dohody podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za vojáky v aktivní záloze podle tohoto zákona; obsah a délka těchto dohod se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(5) Občanům, kteří vykonali civilní službu nebo její část podle dosavadních právních předpisů, a občanům, kteří nenastoupili k výkonu civilní služby, ačkoliv jim povinnost k výkonu civilní služby podle dosavadních právních předpisů vznikla, zaniká branná povinnost dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(6) Pravomocná rozhodnutí o zproštění mimořádné služby vydaná podle dosavadních právních předpisů pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(7) Vojenská evidence vedená podle dosavadních právních předpisů se považuje za vojenskou evidenci podle tohoto zákona.

(8) Zrušují se územní vojenské správy, Hlavní doplňovací úřad, odvodní komise u územních vojenských správ, vyšší odvodní komise u Hlavního doplňovacího úřadu, přezkumné komise u územních vojenských správ a vojenských nemocnic a přezkumná letecká komise u Ústavu leteckého zdravotnictví, vyšší přezkumná komise u Hlavního doplňovacího úřadu, vyšší přezkumná komise u Generálního štábu Armády České republiky a vyšší přezkumná letecká komise u Generálního štábu Armády České republiky. Působnost územních vojenských správ přechází na krajské vojenské velitelství, jehož územní obvod zahrne územní obvody rušených územních vojenských správ tak, aby nepřesáhla území kraje.

(9) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů občanských zaměstnanců rušených územních vojenských správ přecházejí na krajské vojenské velitelství, jehož územní obvod zahrne územní obvody rušených územních vojenských správ podle předchozího odstavce. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů občanských zaměstnanců rušeného Hlavního doplňovacího úřadu přecházejí na ministerstvo.

Zrušuje se:

1. Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

2. Zákon č. 286/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb. a zákona č. 128/2002 Sb.

3. Zákon č. 520/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou ustanovení § 39 odst. 1, které nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2004.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Gross v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 585/2004 Sb.

NázevSídloÚzemní obvodKrajské vojenské velitelství hlavní město PrahaPrahaúzemí hlavního města PrahyKrajské vojenské velitelství PrahaPrahaúzemí Středočeského krajeKrajské vojenské velitelství České BudějoviceČeské Budějoviceúzemí Jihočeského krajeKrajské vojenské velitelství PlzeňPlzeňúzemí Plzeňského krajeKrajské vojenské velitelství Karlovy VaryKarlovy Varyúzemí Karlovarského krajeKrajské vojenské velitelství Ústí nad LabemÚstí nad Labemúzemí Ústeckého krajeKrajské vojenské velitelství LiberecLiberecúzemí Libereckého krajeKrajské vojenské velitelství Hradec KrálovéHradec Královéúzemí Královéhradeckého krajeKrajské vojenské velitelství PardubicePardubiceúzemí Pardubického krajeKrajské vojenské velitelství JihlavaJihlavaúzemí Kraje VysočinaKrajské vojenské velitelství BrnoBrnoúzemí Jihomoravského krajeKrajské vojenské velitelství OlomoucOlomoucúzemí Olomouckého krajeKrajské vojenské velitelství OstravaOstravaúzemí Moravskoslezského krajeKrajské vojenské velitelství ZlínZlínúzemí Zlínského kraje

Příloha č. 2 k zákonu č. 585/2004 Sb.

NázevSídloÚzemní obvodPřezkumná komise u Ústřední vojenské nemocnice– vojenské fakultní nemocnice PrahaPrahaúzemí hlavního města Prahyúzemí Středočeského krajeúzemí Jihočeského krajeúzemí Plzeňského krajeúzemí Karlovarského krajeúzemí Ústeckého krajeúzemí Libereckého krajePersonální působnost: vojáci v činné službě a vojáci v záloze, s výjimkou vojenského leteckého personálu.Přezkumná komise u Vojenské nemocnice OlomoucOlomoucúzemí Královéhradeckého krajeúzemí Pardubického krajeúzemí Olomouckého krajeúzemí Moravskoslezského krajePersonální působnost: vojáci v činné službě a vojáci v záloze, s výjimkou vojenského leteckého personálu.Přezkumná komise u Vojenské nemocnice BrnoBrnoúzemí Kraje Vysočinaúzemí Jihomoravského krajeúzemí Zlínského krajePersonální působnost: vojáci v činné službě a vojáci v záloze, s výjimkou vojenského leteckého personálu.Přezkumná komise u Ústavu leteckého zdravotnictvíPrahaúzemí České republikyPersonální působnost: vojenský letecký personál.

1) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 2 odst. 2 až 4 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.

6) § 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).

8) § 29 zákona č. 48/1997 Sb.

9) Vyhláška č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek, ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

13) § 22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

14) Například § 39 a 57 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

15) Například zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

16) Například zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

17) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.