CS · EN DE FR brzy

§ 7 Zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty – PŘEDMĚT DANĚ

Zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty · 588/1992 Sb. · § 7 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 7 zákona č. 588/1992 Sb. definuje, co je předmětem daně z přidané hodnoty, tedy jaká plnění podléhají této dani.
§ 7 PŘEDMĚT DANĚ (1) Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně nepeněžitého plnění v tuzemsku, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Za zdanitelná plnění se pro účely tohoto zákona považuje také a) použití zboží, služeb, staveb a nedokončených staveb, u kterých byl uplatněn odpočet daně nebo které byly pořízeny bez daně plátcem pro účely nesouvisející s jeho podnikáním, a použití plnění vytvořených vlastní činností plátce pro účely nesouvisející s jeho podnikáním, b) použití osobního automobilu a vratných lahví vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, c) technické zhodnocení motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, d) technické zhodnocení16c) najatého majetku provedené nájemcem, u kterého byl uplatněn odpočet daně nebo bylo pořízeno bez daně, e) vyřazení majetku, u něhož byl uplatněn odpočet daně nebo byl pořízen bez daně, z obchodního majetku plátce, který je fyzickou osobou, pro osobní potřebu, pokud tento zákon nestanoví jinak, f) užívání osobního automobilu pořízeného plátcem za účelem dalšího prodeje, a to i v případě jeho pořízení formou finančního pronájmu, jestliže nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, g) přeúčtování služeb, které byly poskytnuty s místem plnění mimo tuzemsko a jsou v tuzemsku přeúčtovány za cenu vyšší než pořizovací, h) dodání zahraničního zboží3g) v celních režimech, ve kterých nevznikla povinnost vyměření daně, nebo je-li zboží dočasně uskladněno, s výjimkou případů, kdy dovážející osoba takové zboží vyveze zpět do zahraničí, přičemž se musí jednat o stejnou osobu, která zboží dovezla, pokud je prodáváno za cenu vyšší než pořizovací, případně pokud jeho cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu10a) převyšuje jeho pořizovací cenu,3c) i) předání dovezeného zboží další osobě, jestliže byl dovozcem uplatněn nárok na odpočet daně po propuštění tohoto zboží do volného oběhu, přičemž předmětné zboží zůstává ve vlastnictví zahraniční osoby, j) činnosti uskutečňované organizační složkou ve prospěch svého zřizovatele nebo jeho organizačních složek v jiném státě. (3) Použití stavby podle odstavce 2 písm. a) a vyřazení stavby z obchodního majetku plátce podle odstavce 2 písm. e) je zdanitelným plněním pouze v případě, že ode dne kolaudace nebo nabytí stavby, případně jejího vložení do obchodního majetku do dne uskutečnění zdanitelného plnění podle § 9 odst. 1 písm. k) nebo q) neuplynulo více než 5 let. Technické zhodnocení najatého hmotného majetku podle odstavce 2 písm. d) je zdanitelným plněním pouze tehdy, pokud ode dne jeho provedení, v případě stavby ode dne kolaudace, pokud stavba kolaudaci podléhá, do dne jeho přeúčtování na pronajímatele nebo do dne ukončení nájmu neuplynulo více než 5 let. (4) Vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě se považuje za zdanitelné plnění pouze při vložení osobě, která není plátcem, pokud vkladatel při nabytí vkládaného majetku uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo pokud byl pořízen bez daně nebo bez daně z obratu. (5) Vydání vypořádacího podílu5a) v nepeněžité podobě nebo podílu na likvidačním zůstatku5b) v nepeněžité podobě se považuje za zdanitelné plnění, pouze pokud u něho byl uplatněn odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo byly pořízeny bez daně nebo bez daně z obratu. (6) Za zdanitelné plnění se u subjektů, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, považují činnosti prováděné v rámci jejich hlavní činnosti. (7) Za zdanitelné plnění se považují opravy najatého hmotného majetku provedené nájemcem nad rámec obvyklého udržování. Za obvyklé udržování se považuje udržování, jehož rozsah je uveden v nájemní smlouvě a které je spojeno s každodenním užíváním, bez něhož nelze majetek využívat pro účely uvedené v nájemní smlouvě. Pokud rozsah obvyklého udržování není výslovně uveden v nájemní smlouvě, pak se pro účely tohoto ustanovení vychází z vymezení povinností nájemce podle zvláštního právního předpisu.5c)
← § 6celý předpis§ 8 →

Výklad

Stručně

Paragraf 7 zákona č. 588/1992 Sb. definuje, co je předmětem daně z přidané hodnoty, tedy jaká plnění podléhají této dani.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

⚖️ Judikatura k § 7 (14 rozhodnutí)

28 Cdo 3013/2011 Nejvyšší soud · 2012-05-16
23 Cdo 3573/2007 Nejvyšší soud · 2009-10-30
2 Afs 45/2017 Nejvyšší správní soud · 2017-02-15
2 Afs 58/2011 Nejvyšší správní soud · 2015-08-04
1 Afs 30/2012 Nejvyšší správní soud · 2012-03-01
Nejnovější z každého soudu. Rozhodnutí citují § 7 zákona 588/1992 Sb. — vazby extrahované z plných textů.

Související témata

§ 10 Předmět daně Zákon o zemědělské dani
§ 12 Předmět daně Zákon o zemědělské dani
§ 118 Předmět daně Zákon o dorovnávacích daních pro velké n
§ 4 Předmět daně Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů
§ 113 Předmět daně Zákon o dorovnávacích daních pro velké n
🔔 Hlídat změny § 7 — pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.
← § 6celý předpis§ 8 →
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.