§ 1 Zákon o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném) – NÁHRADNÍ VÝŽIVNÉ
Zákon o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném) · 588/2020 Sb. · § 1 · Rodinné právo
Stručně: Paragraf 1 zákona č. 588/2020 Sb. stanovuje, že tento zákon upravuje podmínky pro poskytování náhradního výživného nezaopatřenému dítěti v situaci, kdy rodič nebo jiná osoba s vyživovací povinností tuto povinnost neplní, přičemž náhradní výživné je sociální dávka hrazená státem, který následně vymáhá vzniklé pohledávky po povinné osobě.
§ 1 NÁHRADNÍ VÝŽIVNÉ
(1) Tento zákon upravuje podmínky poskytování náhradního výživného pro nezaopatřené dítě (dále jen „náhradní výživné“) v případě, že fyzická osoba, která má k nezaopatřenému dítěti vyživovací povinnost (dále jen „povinná osoba“), tuto svou povinnost neplní.
(2) Náhradní výživné je sociální dávka, kterou poskytuje a náklady na ni hradí stát.
(3) Tento zákon dále upravuje postup při vymáhání pohledávek vůči povinné osobě, které na stát přešly v souvislosti s poskytnutím náhradního výživného.
Paragraf 1 zákona č. 588/2020 Sb. stanovuje, že tento zákon upravuje podmínky pro poskytování náhradního výživného nezaopatřenému dítěti v situaci, kdy rodič nebo jiná osoba s vyživovací povinností tuto povinnost neplní, přičemž náhradní výživné je sociální dávka hrazená státem, který následně vymáhá vzniklé pohledávky po povinné osobě.
Co to znamená v praxi
Pokud osoba, která má platit výživné na dítě, tuto povinnost neplní, může stát dítěti poskytnout náhradní výživné.
Náhradní výživné je považováno za sociální dávku, což znamená, že je poskytováno státem a náklady na něj nese stát.
Stát má právo vymáhat částky, které vyplatil jako náhradní výživné, zpět od osoby, která původně měla platit výživné.
Zákon se zabývá i postupem, jakým stát tyto pohledávky vymáhá.