§ 15a Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti – Maximální vyměřovací základy
Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti · 589/1992 Sb. · § 15a · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 15a zákona č. 589/1992 Sb. stanovuje maximální výši příjmů (tzv. maximální vyměřovací základ), ze kterých se platí pojistné na sociální zabezpečení pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, a upravuje postup v případě překročení této hranice.
§ 15a Maximální vyměřovací základy
(1) Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.
(2) Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ podle odstavce 1 a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán
a) jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele,
b) u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném (§ 17); tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném.
(3) Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení.
(4) Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné podle odstavce 2 písm. a).
(5) Maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy.
(6) Byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné stanovený podle odstavce 5, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance. Vyměřovací základy zaměstnance dokládá osoba samostatně výdělečně činná potvrzením podle odstavce 3.
(7) Zálohy na pojistné není povinna platit osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné územní správě sociálního zabezpečení oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, pokud povinnost platit zálohy na pojistné trvá.
Paragraf 15a zákona č. 589/1992 Sb. stanovuje maximální výši příjmů (tzv. maximální vyměřovací základ), ze kterých se platí pojistné na sociální zabezpečení pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, a upravuje postup v případě překročení této hranice.
Co to znamená v praxi
Omezení platby pojistného pro zaměstnance: Pokud součet hrubých příjmů zaměstnance za kalendářní rok přesáhne čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy, z částky nad tento limit se již pojistné na sociální zabezpečení neplatí.
Přeplatek při více zaměstnavatelích: Jestliže zaměstnanec pracuje pro více zaměstnavatelů a celkový součet jeho vyměřovacích základů překročí maximální vyměřovací základ, má nárok na vrácení přeplatku na pojistném, který mu byl sražen z částky nad tento limit.
Potvrzení od zaměstnavatele: Zaměstnavatel je povinen na žádost zaměstnance písemně potvrdit součet vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné.
Omezení platby pojistného pro OSVČ: Obdobně jako u zaměstnanců, i pro osoby samostatně výdělečně činné existuje maximální vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, který činí čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy.
Na co si dát pozor
Maximální vyměřovací základ se vztahuje na kalendářní rok.
V případě souběhu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti se pro účely maximálního vyměřovacího základu sčítají vyměřovací základy z obou činností.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.