§ 3 Nařízení vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě – Základní pojmy
Nařízení vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě · 589/2006 Sb. · § 3 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 3 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. definuje základní pojmy, jako je pracovní doba, pracovní pohotovost, čekání mezi spoji, zaměstnanec pracující letmo, režijní jízda a doba řízení v mezinárodní drážní dopravě, pro účely tohoto nařízení.
§ 3 Základní pojmy
V tomto nařízení se rozumí
a) pracovní dobou člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu doba řízení vozidla, nakládka a vykládka, kontrola a dohled nad cestujícími při nastupování do autobusu nebo vystupování z autobusu, čištění a prohlídka vozidla, sledování nakládky a vykládky, práce, kterou se zajišťuje bezpečnost vozidla, nákladu nebo cestujících, technická údržba vozidla, administrativní práce spojené s řízením vozidla a nezbytná jednání před správními orgány související s plněním pracovních úkolů; doba, kdy je člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu připraven na pracovišti k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, zejména čekání na nakládku a vykládku, jejíž doba není předem známa,
b) pracovní pohotovostí podle § 78 odst. 1 písm. h) zákoníku práce člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu také doba, během níž člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu doprovází vozidlo přepravované trajektovou lodí11) nebo vlakem, čekací doby na hranicích a čekací doby z důvodu zákazu jízdy a doba strávená řidičem za jízdy na sedadle spolujezdce nebo na lehátku; tato doba není považována za dobu nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu,
c) čekáním mezi spoji ve veřejné linkové osobní dopravě prováděné autobusy doba časově a místně určená jízdním řádem, ve které zaměstnanec uvedený v § 2 písm. a) a e) neřídí vozidlo ani nevykonává žádnou jinou práci pro zaměstnavatele; tato doba se nezapočítává do pracovní doby (dále jen „doba čekání mezi spoji“),
d) zaměstnancem pracujícím letmo zaměstnanec drážní dopravy, jemuž zaměstnavatel nemůže, vzhledem k podmínkám provozu, vypracovat v rámci nerovnoměrně rozvržené pracovní doby písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena,
e) režijní jízdou doba potřebná pro přemístění zaměstnance ze sjednaného místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce před jeho začátkem nebo doba potřebná pro přemístění z místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce v jeho průběhu nebo doba potřebná k přemístění z místa výkonu práce do sjednaného místa výkonu práce po skončení pracovního výkonu,
f) dobou řízení v mezinárodní drážní dopravě doba, po kterou zaměstnanec mezinárodní drážní dopravy řídí drážní vozidlo nebo je ve vozidle přítomen a je za něj odpovědný, s výjimkou doby plánované pro přípravu nebo odstavení drážního vozidla,
g) zaměstnancem pracujícím v noční době člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu, zaměstnanec mezinárodní drážní dopravy a zaměstnanec zajišťující údržbu dráhy speciální (metro)12) v městské hromadné dopravě, který vykonává práci během noční doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,
h) týdnem člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu období mezi 0.00 hodinou v pondělí a 24.00 hodinou v neděli,
i) zimním obdobím období od 1. listopadu kalendářního roku do 31. března následujícího kalendářního roku.
ČÁST DRUHÁ
HLAVA I
Díl 1
Paragraf 3 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. definuje základní pojmy, jako je pracovní doba, pracovní pohotovost, čekání mezi spoji, zaměstnanec pracující letmo, režijní jízda a doba řízení v mezinárodní drážní dopravě, pro účely tohoto nařízení.
Co to znamená v praxi
Pracovní doba člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu zahrnuje nejen řízení, ale i související činnosti jako nakládka, vykládka, kontrola cestujících, čištění vozidla, technická údržba, administrativní práce a čekání na pracovišti, jehož délka není předem známa.
Pracovní pohotovost u těchto zaměstnanců zahrnuje i doprovod vozidla na trajektu či vlaku, čekání na hranicích, čekání kvůli zákazu jízdy a dobu strávenou na sedadle spolujezdce nebo na lehátku. Tato doba se však nezapočítává do nepřetržitého denního ani týdenního odpočinku.
Čekání mezi spoji ve veřejné linkové osobní dopravě je definováno jízdním řádem a nezapočítává se do pracovní doby, pokud zaměstnanec neřídí ani nevykonává jinou práci pro zaměstnavatele.
Režijní jízda je čas potřebný pro přesun zaměstnance mezi místy výkonu práce, a to před začátkem, v průběhu nebo po skončení pracovního výkonu.
Na co si dát pozor
Je důležité rozlišovat mezi pracovní dobou a pracovní pohotovostí, neboť mají odlišné důsledky pro odměňování a započítávání do doby odpočinku.
Doba čekání mezi spoji není považována za pracovní dobu, což může mít vliv na celkovou délku placeného času.
Definice pracovní doby je široká a zahrnuje mnoho činností nad rámec samotného řízení, což je klíčové pro správné vykazování a dodržování limitů pracovní doby.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.